Blog redakce i-divadla

DER 2017: Shakespearovy vraždičky (Spymonkey)
vydáno: 26.6.2017, Lukáš Dubský

Inscenace hraná pod českým názvem Shakespearovy vraždičky, se kterou do Hradce Králové přijela čtveřice performerů ze skupiny Spymonkey, mi připravila jeden z nejrozporuplnějších divadelních zážitků posledních měsíců.

Princip představení je trochu podobný jako u na našich jevištích s oblibou uváděného Souborného díla Williama Shakespeara ve 120 minutách. Spymonkey si ovšem neberou na paškál celé dílo WS, ale jen vraždy, které se uskuteční v jeho divadelních hrách. Je jich celkem 75 a ztvárnit je všechny během zhruba dvou a půl hodin to chce hodně kreativity.

A ta této skupině rozhodně nechybí! Od vynalézavého vstupu s umělou mouchou, kterou velmi vtipně narušili slavnostní zahájení, přes mlýnek na maso, jímž si pomohli při krvavých jatkách ve hře Titus Andronicus, až po herečku zavřenou v zorbingové kouli. Zkrátka nápady těmto hercům nechybí, jsou vynalézaví a hra je evidentně baví.

Na druhou stranu si nevzpomínám, kdy jsem naposled v nějakém divadelním představení viděl tolik vyloženě prvoplánových vtipů útočících na divákovu první signální. Rozhodně se nepovažuji za prudérního diváka, ale tady na mě bylo těch kopanců do koulí, umělých údů a kopulačních pohybů přespříliš. Stále jsem se v tom snažil najít nějakou parodii, pomrkávání, snad i kritiku podobně jednoduchého způsobu zábavy... Ale nějak se mi to nepodařilo. Diváci ovšem žádné takové jinotaje nehledali a skvěle se bavili, hercům pak připravili dlouhotrvající potlesk vestoje.

Na představení skupiny Spymonkey pak ovšem rozhodně nezapomenu kvůli pětiminutovce, kterou jsem byl nucen strávit přímo na jevišti. Akreditovaní kritici a novináři mají na hradeckém festivalu rezervovaná místa v první řadě, což má samozřejmě velké výhody. Představení Shakespearovy vraždičky ukázalo i ty nevýhody :-) Vzhledem k tomu, že jsou Shakespearovy vraždičky částečně založené na improvizaci, nebylo divu, že se španělský herec Aitor Basauri rozhodl v jedné ze scén hledat "dobrovolníky" v publiku. Volba padla na mě, pro člověka, který je rád středem pozornosti, by to jistě byla lákavá výzva, já jsem tedy svou "chvilku slávy" spíš protrpěl. Porozumět Basauriho angličtině se španělským akcentem, navíc doplněnou shakespearovskými verši, bylo nad mé síly, což se setkalo s velmi kladným ohlasem publika a sklidilo to několik potlesků na otevřené scéně. Nedivím se, v přítmí hlediště si trápení lidí vytažených na jeviště také užívám...


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.