Recenze

Zajímavé téma maskuje prázdný obsah
vydáno: 0.0.0000, psáno z představení: 14.11.2012, Lukáš Dubský
foto: Jan Dvořák
foto: foto: foto: foto:
Téma třetího neboli protikomunistického odboje je zajímavým a do značné míry kontroverzním námětem pro divadelní hru. Stačí si jen vzpomenout, jaké vášně vyvolává příběh bratří Mašínů a především interpretace jejich činů na škále hrdinství – terorismus. Za výběr závažné a nepříliš často zpracovávané látky lze tedy dramaturgii Divadla Na zábradlí pochválit. To je však téměř všechno kladné, co můžeme o České válce říci.

Hra Miroslava Bambuška se vrací na začátek 50. let minulého století, kdy na vesnici probíhá kolektivizace a mašinérie komunistické diktatury vyrábí jeden politický proces za druhým. K jednomu takovému se schyluje i v blíže nespecifikované vesnici, kde má být zatčen místní farář za to, že přečetl svým farníkům pastýřský list od arcibiskupa. Část vesničanů se rozhodne faráře chránit před důstojníky Státní bezpečnosti. Vytvoří se tak zárodek nové odbojové skupiny, která se posléze musí skrývat v lesích a čelit úskokům StB. Námět na první pohled zajímavý i tematicky závažný...

Základní problém tkví ovšem už v samotném textu hry. Miroslav Bambušek sice dokázal do České války dostat několik vlastivědných poznatků a historických událostí, ale i přes závažnost obsahu je text hry neskutečně vyprázdněný. Chybí mu přesah, jediné, co si divák z inscenace odnese, je konstatování, že komunismus je svinstvo a bolševici jsou svině, pokud mám parafrázovat Jaroslava Duška ve filmu Pupendo. Tam je ovšem toto konstatování zdrojem pětiminutové scénky a ne více než dvouhodinové divadelní hry.

Česká válka je plná floskulí, které i z úst tak vynikajících herců, jakými bezpochyby jsou Jiří Ornest či Miloslav Mejzlík, zní směšně a banálně. Inscenaci z marasmu nepomáhá ani klipovitá režie Davida Czesanyho. Jednotlivé scény jsou jen velmi krátké, takže herci v nich vůbec nemají čas na rozehrání charakteru svých postav. To má za následek, že se na jevišti něco stane, ale chybí jakákoliv viditelná motivace postav. Nejpatrnější je to u postavy Marie, kde snad ani Natália Drabiščáková, která Marii ztvárňuje, nemůže tušit, jaké jsou momentální pohnutky mladé ženy.

Problematické a kontraproduktivní je také uchopení „záporáků“. Proti třetímu odboji tu jako zosobnění zla stojí zupácký a věčně ožralý Major přehrávjícího Petra Čtvrtníčka a záhadná postava (v programu nazvaná XY) pronášející budovatelská komunistická hesla v podání Magdalény Sidonové. Směšnost a plakátovitost těchto postaviček z nich nedělá rovnocenné protivníky odbojářům, nebezpečí komunismu je takovým ztvárněním paradoxně podceňováno.

Je škoda, že se režisér nezaměřil konkrétněji na některou z postav a nepřiblížil nám její příběh z bližší perspektivy – možnost zajímavé drobnokresby by se jistě naskýtala u Radka (Ladislav Hampl), jeho otce Josefa (Jiří Ornest) i strýce Ferdinanda (Igor Chmela). Občas má Czesany nějaký dobrý režijní nápad a podaří se mu vystavět povedenou mizanscénu, ale jsou to jen matné záblesky. Pochválit lze ještě tak padnoucí hudbu Romana Zacha.

Česká válka nakonec ani nevyznívá nijak kontroverzně, problematiky bratří Mašínů se jen lehce dotkne a to na začátku druhé části představení, kdy jsou divákům heslovitě předestřeny nejčastější obhajující i odsuzující argumenty. Divák tak naštěstí není za ručičku veden k tomu „správnému“ názoru, rozhodnout se může sám. To už moc neplatí o textu o Mašínech v programu, který při popisu působení jejich odbojářské skupiny taktně zamlčuje dvě nejkontroverznější akce (přepadení služebny SNB v Čelákovicích a přepadení vozu s výplatami).

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.