Paní z moře

Inscenace Paní z moře se odehrávala na funkcionalistické scéně Marka Cpina (zmírněné květovanými závěsy), v pozadí se zobrazovaly skály a moře, herci se objevovali též vpředu na dotáčkách. Bylo to zajímavé, z herců mě zaujali Václav Veselý v roli malíře a Anna Stropnická coby doktorova dcera.

...ano, Siničák jediný ani nehraje sám sebe, ani nehraje špatně. Dala se i Rykrová. Horší než herci byl ale celek - režie poctivě papouškuje řadu "současných" trendů - od použití formy instalace v podobě hlučné prefabrikující hudby doprovázející živý obraz, přes snímání herců promítané na plátno (výsledek nebyl nepodobný Ordinaci v růžové zahradě), až po úplně zbytečné použití rekvizit typu sekačky na trávu a zahradního grilu. O větším režijním gestu nemůže být řeč. Hra sama o sobě představuje pro pódium kukátkového divadla velké riziko a bohužel se hrozba vyprázdnění étosu textu naplnila.

Kdyby klišé mělo křídla, tak by se tato inscenace vznášela jako holubička. 10 % za Martina Siničáka.

Moc se mi líbily herci hlavních rolí, využití hudby, práce se scénou a kostýmy a symbolika s obrazem mořské panny v závěru. Jedna z mých oblíbených Ibsenových her. Postava učitele mohla být trochu méně slizká - a nepochopila jsem rekvizitu mrtvého racka. Při využití projekcí trochu zlobil zvuk - ale byla jsem na druhém představení po premiéře, třeba už technikálie vychytali. A super využití kabinky/sprchového koutu. Celkově velký zážitek a spokojenost.

Inscenace Paní z moře se odehrávala na funkcionalistické scéně Marka Cpina (zmírněné květovanými závěsy), v pozadí se zobrazovaly skály a moře, herci se objevovali též vpředu na dotáčkách. Bylo to zajímavé, z herců mě zaujali Václav Veselý v roli malíře a Anna Stropnická coby doktorova dcera.

...ano, Siničák jediný ani nehraje sám sebe, ani nehraje špatně. Dala se i Rykrová. Horší než herci byl ale celek - režie poctivě papouškuje řadu "současných" trendů - od použití formy instalace v podobě hlučné prefabrikující hudby doprovázející živý obraz, přes snímání herců promítané na plátno (výsledek nebyl nepodobný Ordinaci v růžové zahradě), až po úplně zbytečné použití rekvizit typu sekačky na trávu a zahradního grilu. O větším režijním gestu nemůže být řeč. Hra sama o sobě představuje pro pódium kukátkového divadla velké riziko a bohužel se hrozba vyprázdnění étosu textu naplnila.

Kdyby klišé mělo křídla, tak by se tato inscenace vznášela jako holubička. 10 % za Martina Siničáka.

Moc se mi líbily herci hlavních rolí, využití hudby, práce se scénou a kostýmy a symbolika s obrazem mořské panny v závěru. Jedna z mých oblíbených Ibsenových her. Postava učitele mohla být trochu méně slizká - a nepochopila jsem rekvizitu mrtvého racka. Při využití projekcí trochu zlobil zvuk - ale byla jsem na druhém představení po premiéře, třeba už technikálie vychytali. A super využití kabinky/sprchového koutu. Celkově velký zážitek a spokojenost.

Inscenace Paní z moře se odehrávala na funkcionalistické scéně Marka Cpina (zmírněné květovanými závěsy), v pozadí se zobrazovaly skály a moře, herci se objevovali též vpředu na dotáčkách. Bylo to zajímavé, z herců mě zaujali Václav Veselý v roli malíře a Anna Stropnická coby doktorova dcera.

Kdyby klišé mělo křídla, tak by se tato inscenace vznášela jako holubička. 10 % za Martina Siničáka.

Moc se mi líbily herci hlavních rolí, využití hudby, práce se scénou a kostýmy a symbolika s obrazem mořské panny v závěru. Jedna z mých oblíbených Ibsenových her. Postava učitele mohla být trochu méně slizká - a nepochopila jsem rekvizitu mrtvého racka. Při využití projekcí trochu zlobil zvuk - ale byla jsem na druhém představení po premiéře, třeba už technikálie vychytali. A super využití kabinky/sprchového koutu. Celkově velký zážitek a spokojenost.

...ano, Siničák jediný ani nehraje sám sebe, ani nehraje špatně. Dala se i Rykrová. Horší než herci byl ale celek - režie poctivě papouškuje řadu "současných" trendů - od použití formy instalace v podobě hlučné prefabrikující hudby doprovázející živý obraz, přes snímání herců promítané na plátno (výsledek nebyl nepodobný Ordinaci v růžové zahradě), až po úplně zbytečné použití rekvizit typu sekačky na trávu a zahradního grilu. O větším režijním gestu nemůže být řeč. Hra sama o sobě představuje pro pódium kukátkového divadla velké riziko a bohužel se hrozba vyprázdnění étosu textu naplnila.