Blog redakce i-divadla

Absurdní scénky provází znepokojivá atmosféra
vydáno: 18.3.2015, Lukáš Dubský

Báby sice v Divadle Na zábradlí režírovala hostující Anna Petrželková, ale je to přesně ten typ inscenace, která přesně zapadá do poetiky současného vedení divadla. Dramaturgyně Dora Viceníková zdramatizovala krátké a úderné texty ruského spisovatele Daniila Charmse. Jedná se tedy o další postdramatický text, který se dostal Na zábradlí na repertoár.

Báby v lecčems připomínájí inscenace kmenového režiséra Jana Mikuláška, jelikož se rovněž jedná o mozaiku příběhů, jež na sebe vzájemně příliš nenavazují. Mikulášek poodbným způsobem pracuje často a rád (Zlatá šedesátá, Šedá sedmdesátá, Požitkáři), ale v jeho případě mívají jednotlivé scénky i nějaké nosné téma. U Petrželkové pojí scénické útržky spíše jen atmosféra, která je směsicí absurdity, morbidního humoru, za tím  vším je ale cítit jisté znepokojení.

Tomu se nelze divit - vždyť Charms tvořil svá krátká díla v období nastupujícího stalinistického teroru v Sovětském svazu a sám se nakonec stal obětí čistek kvůli jedné nevinné básni. Nedivadelní látku se povedlo režisérce a dramaturgyni převést na jeviště výsostně divadelními prostředky. Za problém ovšem považuji, že jednotlivé scény jsou až příliš krátké na to, aby dokázaly diváka vtáhnout do oné podivně vykloubené reality. Tolik zatmívaček na prostoru 80 minut asi nikde jinde neuvidíte...

Z výše řečených důvodů proto považuji za nejsilnější scény, které se mohly trochu "rozjet". Především taneční vystoupení s okurkami a struhadlem, které končí propletencem lidských těl na jedné hromadě. Velmi dobré jsou všechny herecké výkony, groteskní stylizace je něco, co hereckému souboru vskutku jde. Tentokrát mi asi nejlepší přišla Magdaléna Sidonová. Scéna Evy Jiříkovské je povedená, ale hodně mi připomněla Cpinovu výpravu k inscenaci Trapná muka, kterou v Huse na provázku režíroval Jan Mikulášek.

Báby jsou po formální stránce povedená isncenace, která mi ale narozdíl od Mikuláškových režií patrně nezůstane v hlavě delší dobu. Trochu tam chybí taková ta nadstavba, kterou dokáže kmenový režísér Zábradlí vždy zacílit na nějaké konkrétní téma, které se bytostně dotýká většiny diváků (např. smrt v Požitkářích). Báby ovšem člověk vnímá spíš zvnějšku, s odstupem nezúčastněného pozorovatele.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.