Recenze

Rodinné peklo v režii skvělých hradeckých herců
psáno z představení: 17.3.2014, Lukáš Dubský
foto: Kryštof Kalina
foto: foto: foto:
nullKlicperovo divadlo se v této sezoně vrhlo na moderní americkou dramatiku. Po Tennessee Williamsovi se na hradecká prkna dostal i další světoznámý autor – Eugene O´Neill a jeho patrně nejslavnější hra Cesta dlouhým dnem do noci.

Hra mohla vyjít až po autorově smrti a O´Neill nechtěl, aby byla uváděna na jevišti. Není divu, je totiž silně autobiografická a americký dramatik se v ní vyrovná s prokletím svých nejbližších. Tíživé rodinné drama sice pojednává o fiktivní rodině Tyronů, ovšem již podle křestních jmen lze jasně identifikovat, že předobrazem postav byli O´Neillova rodiče, bratr a dokonce i dramatik sám. V Cestě dlouhým dnem do noci se obrazí jeden dlouhý den, ve kterém eskaluje veškeré napětí. Matka opět propadne morfiové závislosti, mladší syn se dozví, že má tuberkulózu, otec se starším synem se opíjí do bezvědomí...

Režisér David Šiktanc vede herce k realistickému zobrazení postav a výrazně psychologickému herectví. Problémem je první polovina představení, která je hodně zdlouhavá. Jakkoliv lze chápat, že pečlivé představení jednajících postav zvýší divákův zážitek z druhé, emocionálně vyhrocené části, krácení by bylo jen ku prospěchu věci.

Nejzajímavější jsou na celé inscenaci herecké výkony. V O´Neillově dramatu platí pořekadlo o tom, že není malých rolí. Výrazně zapůsobit na diváka má tak šanci i Natálie Holíková v drobné roli služky Cathleen, která je jakýmsi ostrůvkem normálnosti v rozběsněném moři rodinných traumat. Patrně nejpropracovanější postavou hry je hlava rodiny James Tyrone. Ve fascinujícím podání Jiřího Zapletala je mužem neustále zápasícím se svou lakotou, která ho odcizuje od jeho nejbližších. Ze všech stran je obviňován, že za neštěstí rodiny může on. Je jasné, že James není ideální manžel a vzorný otec, ale zároveň se pro ostatní postavy stává jakýmsi hromosvodem, aby si nemuseli připustit vlastní selhání. nullJames má problémy s alkoholem, ale zatím je schopný lihové opojení zvládat. Kromě rodinných problémů ho trápí také konec jeho slibné herecké kariéry – shakespearovské role zahodil, aby vydělal peníze v komerčním zájezdovém představení...

Mary Tyronová (přesná Zora Valchařová-Poulová) je psychicky labilní, po porodu svého třetího syna Edmunda se nikdy nedokázala zcela zbavit závislosti na morfiu. Obviňuje z toho lékaře, který ji morfium poprvé podal, manžela, a modlí se za zázrak. Sama se však příliš nesnaží, aby se její modlitby splnily. nullStarší syn Jamie (Jakub Tvrdík) je alkoholik, který si nedokáže sám na sebe vydělat, čeká na to, co mu dá jeho otec. K mladšímu bratrovi ho váží ambivalentní city – na jedné straně se ho snaží chránit, ovšem na té druhé mu vždy byl špatným příkladem, aby ho stáhl na svou úroveň.

Edmund, kterého skvěle zahrál hostující Marek Adamczyk, byl už od narození slabý a nemocný. A také nyní se pohybuje na hraně života a smrti, je mu totiž diagnostikována tuberkulóza. Na struktuře inscenace to není znát, ale předobrazem Edmunda byl sám Eugene O´Neill. Edmund se snažil utéct před rodinným peklem Tyronů a procestoval na lodi skoro celý svět. Nijak mu to ovšem nepomohlo a kdesi v zaplivaném hotelu v Brazílii se před lety neúspěšně pokusil o sebevraždu.

Cesta dlouhým dnem do noci je velmi depresivní inscenací, která diváka donutí uvažovat nad vlastním životem. V tomto případě obzvlášť doporučuji zakoupit si divadelní program a přečíst si životní osudy Eugena O´Neilla, jelikož jen tak divák pochopí, že do téhle hry si americký dramatik vylil své srdce. Je to znát, protože charaktery postav jsou skutečně propracované, což herci dokázali bez výjimky využít. Přílišná délka ovšem sdělení výrazně ubírá na působivosti.

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.