Blog redakce i-divadla

Zpívající obludárium
vydáno: 15.10.2020, Lukáš Dubský

Život "sloního muže" Josepha Merricka je umělecky vděčné téma, v kongeniálním filmovém zpracování tohoto silného příběhu to dokázal třeba režisér David Lynch. V Divadle ABC se David Drábek rozhodl pro odlehčenou muzikálovou formu a nebyl by to Drábek, kdyby do děje nepřidal i spoustu vlastní fantazie.

Merrickův osud je tak pouze jednou ze sledovaných linií, Drábka zajímá obecně jinakost a život outsiderů. Zaměřuje se tedy i na Merrickovy kamarády z londýnského obludária - ať už to jsou siamské sestry Blažkovy z Česka nebo židovský čahoun Moyzess. Atmosféra viktoriánské Anglie asi Drábka lákala, a tak příběh doplnil i o postavu mladého indického studenta Gándhího a chladnokrevného vraha Jacka Rozparovače. Zvlášť linie s Rozparovačem ovšem působí dost šroubovaně a zbytečně odvádí pozornost od hlavních hrdinů.

Z hlediska výstavby děje tu trochu chybí nějaký konflikt - Merrick je hned na začátku hry vykoupen z "otroctví" u doktora Reinholda a pak už jen sledujeme různé momentky z jeho života ve vyšší společnosti.

Dočkáme se samozřejmě černého, lehce nekorektního humoru, autor se ale tentokrát snaží využít především dojímavý potenciál příběhu. Tato melodramatičnost na diváky funguje, osobně bych ocenil trochu menší dávku patosu.

Co se opravdu povedlo jsou masky a kostýmy Simony Rybákové. Hlavně Merrickova maska je skutečně věrohodná a velké uznání si zaslouží Tomáš Havlínek, který i v ní dokáže hrát. Nemůže se spoléhat na svou mimiku, složitá maska mu znesnadňuje i artikulaci, přesto se mu daří jen drobnými gesty a zabarvením hlasu budovat charakter své postavy. Herecky propracované postavy siamských dvojčat vytvořily Tereza Marečková a Tereza Krippnerová. Skvělá byla při své premiéře v roli divoké, srstí porostlé Samiry Kateřina Marie Fialová. Tomáš Klus hraje uhlazeného doktora Trevese, trochu překvapí, že v inscenaci nemá zas tolik pěveckých příležitostí, což je škoda, jde mu to dobře a ani hrát rozhodně nezapomněl.

Hudba Darka Krále je už takovým poznávacím znamením Drábkových režií, i tentokrát vytvořil zvučné melodie, textově se činil Tomáš Belko.

Elefantazie je divácky velmi vstřícný kus, který se příliš nepodbízí a nejspíš přesně naplní divácká očekávání. Je to příjemně strávený večer, i když jsme od Davida Drábka viděli i výrazně silnější kusy.

 


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.