Recenze

Román Dracula Brama Stokera na konci 19. století položil základy moderního hororového žánru a dočkal se díky tomu nesčetné řady adaptací, ať už literárních, filmových, divadelních či jiných. Stoker v díle psaném formou dopisů či deníkových záznamů umně zkombinoval lidové pověry o upírech s legendou o skutečném vládci valašského vojvodství Vladu Tepesovi, který proslul svou krutostí. Mnoho adaptací má se Stokerovým románem společný jen název a vampýrskou tematiku, dramatizace režiséra Martina Glasera a dramaturgyně Olgy Šubrtové se původního příběhu drží celkem věrně, nikoliv ale otrocky.

Mladý advokát Jonathan Harker přijíždí do Transylvánie na hrad tajemného hraběte Draculy, který využívá služeb advokátní kanceláře k nákupu nemovitosti poblíž Londýna. Harker však brzy zjišťuje, že s Draculou je cosi v nepořádku, do ohrožení života se dostává po setkání s jeho konkubínami. Mezitím v Londýně Harkerova snoubenka Mina řeší potíže své nejlepší kamarádky Lucy, která trpí náměsíčností a den ode dne chřadne. Pomoci má proslulý nizozemský lékař Van Helsing i Lucyin houf nápadníků.

Inscenovat horor na divadle je věc docela ošemetná, divadelní prostředky v budování atmosféry strachu ani omylem nedosahují možností, jaké má film. Pokud se ale někam hororový příběh skutečně hodí, pak jsou to zámecké zahrady v historií nasáklém Českém Krumlově. Draculův příběh se odehrává v mnoha velmi rozdílných lokacích, což by v případě klasického kukátka představovalo podstatný problém – buď by muselo být prostředí jen lehce naznačeno, nebo by představení zdržovaly zdlouhavé přestavby. Otáčivé hlediště tuto nesnáz odbourává a je znát, že tu Martin Glaser nepracuje poprvé. V představení se mění lokace s až neuvěřitelnou lehkostí, což ale nelze brát jako samozřejmost. Glaser evidentně mistrně ovládá metodu filmového střihu, díky točně si může dovolit velmi krátké prostřihy (třeba na náboženské procesí v transylvánské vesnici), které pomáhají budovat atmosféru.

Scéna Pavla Boráka nepůsobí vůbec kašírovaně, ať už se děj zrovna odehrává v zámeckém parku, chudé vesnici, na rozpadajícím se hradě nebo v lékařské ordinaci. Potěší i výpravné kostýmy Markéty Sládečkové a nevtíravá hudba Jiřího Hájka. Tvůrci inscenace se rozhodli klást důraz spíše na hororovou atmosféru, ačkoliv nezapomněli ani na drobná komická odlehčení, třeba u scén z blázince. Není to ale taková změna žánru jako u Psa baskervillského, který je v Krumlově rovněž uváděn a pod nímž je také podepsána Olga Šubrtová (tentokrát ale ve dvojici s režisérem Petrem Zelenkou). U Draculy byli autoři dramatizace uctivější k předloze, u Psa baskervillského zase adaptace působí hravějším dojmem.

Představitel hraběte Draculy Petr Halíček pojal nesmrtelného upíra v aristokratickém duchu, necloumají s ním emoce, jen občas ho ovládne touha po krvi, kterou musí uspokojit. Není vyloženě démonický, ale právě absence výraznějších emocí mu dodává jistou nelidskost. Václav Švarc hraje Jonathana Harkera jako trochu naivního vystrašeného dobráka, který se dostal do situace, již nedokáže sám zvládnout.

Skutečnými hvězdami inscenace se ale nakonec stávají obě mladé dámy pronásledované krvežíznivým netvorem. Především Beáta Kaňoková jako Lucy dokáže své vampyrické záchvaty předvést s neuvěřitelnou autenticitou. Jako sympatickou, silnou ženu pak vykresluje Minu Kamila Janovičová. Potěší i Pavel Oubram, jehož doktor Van Helsing je sarkastický a netrpělivý člověk, který má problém se společenským bontonem, rozhodně to není žádný anglický gentleman ze staré školy. K nejzábavnějším scénám Draculy patří ty, ve kterých se dobrácky pošťuchují odmítnutí nápadníci Lucy doktor Seward (Tomáš Drápela) a dobrodruh Quincey (Ondřej Veselý).

Vzhledem k pečlivému budování atmosféry trochu zamrzí zbytečně uspěchaný závěr, který divákovi neumožní vychutnat si závěrečné vítězství dobra nad zlem. Trochu to připomíná konce starých hollywoodských hororů z 30. let. Nicméně ani závěr nedokáže zkazit dojem z povedeného představení. Dracula je letní zábavou na patřičné úrovni. Bezezbytku využívá možnosti, které divadelnímu umění poskytuje kontroverzní točna v zámeckých zahradách.