Studio Hrdinů

O slavnosti a hostech

Premiéra: 1.5.2015 | 1:35x
Dramaturgie: Jakub Režný, Matěj Nytra. Scéna: Pavel Svoboda. Kostýmy: Tereza Beranová, Zuzana Formánková. Hudba: Pasi Mäkelä. Režie: Katharina Schmitt.
Poslední uvedení: únor 2020.
Inscenace na motivy scénáře ceněného českého filmu z roku 1966, který později dlouhá léta patřil mezi několik „trezorových“ snímků. Podobenství o lidské konformitě, o tom, za jakou cenu je člověk ochotný přizpůsobit se společenské poptávce, aby mohl být šťastný a zapomenout na události, které zdánlivě nemůže ovlivnit, aby mohl žít a přežít. Co když se ale najde někdo, kdo nechce přistoupit na pravidla společné kolaborace, viny a lhostejnosti? Co s ním, když odmítá láskavé pozvání k slavnostní tabuli...?


inscenace již byla stažena z repertoáru

Studio Hrdinů
Hodnocení inscenace
Redakce
68 %
Uživatelé
58 %
58111000
Volby

Hodnocení (20)

HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer  70 %
24.5.2022 | 2000 hodnocení
Lukáš Dubský  60 %
18.10.2016 | 1123 hodnocení
+ souhlasím
65%. Inscenace je varováním o konformitě člověka, o tom, že hranice, čemu se je schopen a ochoten přizpůsobit, mohou být neustále posouvány. Diváci se díky scénickému řešení stávají účastníky slavnosti a mohou přemýšlet, zda i jejich poslušné přecházení mezi sály není znakem konformismu. Zároveň je ovšem inscenace dost akademická a odtažitá, diváky může zasáhnout spíše v intelektuální rovině, k té emocionální se nepropracuje. Více viz blog (více v článku na blogu)
Veronika Boušová  80 %
28.3.2016 | 277 hodnocení
Jan Pařízek  60 %
8.2.2016 | 894 hodnocení
+ souhlasím
Kvituji nápad s rozdělením hry do třech různých prostor, jejich rozdílnost a jednotlivé přesuny do jiných prostředí vylepšili celkovou atmosféru hry. Téma strachu a zapomnění je zde docela dobře čitelné, ale přesto se najdou místa, kdy hra působí poněkud nejistě a rozpačitě. Celkově však spíše pozitivní dojem potvrzují kvalitní herecké výkony, hlavně v případě M. Kerna, E. Salzmannové a P. Vaňka. 65%
Michal Novák  60 %
26.1.2016 | 1153 hodnocení
+ souhlasím
První odtažitá, druhá jednoduše geniální a třetí část poněkud utopená v opulentně řešeném prostoru. Ačkoli fragmentování celku moc neprospívá, téma manipulace a moci nebo cestičky naše ke stádnosti byly prezentovány zajímavě, neprvoplánově a s výpovědní silou.
Jiří Koula  70 %
3.1.2016 | 1600 hodnocení
+ souhlasím
65 % První scéna podivně odtržená od zbytku, druhá je perlou sama o sobě, třetí mi vyzněla do ztracena. Inscenace sice věrně sleduje filmovou předlohu, avšak přesuny mezi jednotlivými dějišti na mě ve výsledku působí kontraproduktivně, jednotlivé fragmenty jsem si zpět neposkládal.
Lukáš Holubec  70 %
21.9.2015 | 735 hodnocení
Jiří Landa  70 %
18.5.2015 | 3021 hodnocení
+ souhlasím
75% Hra ukazující na fakt, jak se člověk dokáže chovat ve chvílích, kdy se setká v tváří tvář moci, nebezpečí nebo něčemu (někomu) dosud neznámému. Na podkladě jednoduchého příběhu o skupině lidí pozvaných ke slavnostní tabuli inscenace poukazuje na několik typů lidských povah, které herci spolu s režisérkou dokázali trefně zhmotnit. Kromě I. Uhlířové, která po celou dobu úžasně pracuje s všeříkající mimikou, bych vyzdvihl zejména M. Kerna, který vytvořil doslova děsivou figurku slabocha, jenž si díky svému postavení může hrát s téměř jakýmkoli člověkem. I z toho důvodu u mě vítězí 2. dějství.
Helena Grégrová  70 %
10.5.2015 | 1652 hodnocení
+ souhlasím
75 %. Přijměte pozvání ke slavnostní tabuli, kde vám naservírují zdařilé podobenství o manipulátorech a manipulovaných, s (pa)chutí moci a bezmocnosti. Tleskám trefnému vykreslení různorodých povah, z nichž většina se odkopává s každým ubývajícím centimetrem koutu, do kterého je nečekaně zahnána. Sugestivně vytvořená interaktivní atmosféra vás vcucne, duševně poměrně citelně sežvýká a v závěru nemilosrdně vyplivne vstříc sebezpytnému bilancování našich osobnostních postojů.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Zdeněk Malinský  70 %
26.2.2019 | 59 hodnocení
+ souhlasím
Snese srovnání s filmovým provedením. Redukce počtu postav nevadí, hra na 3 místech SH je příjemným zpestřením. Změna hostitele na hostitelku i její obsazení Evou Salzmanovou mi nepřišlo povedené, stejně tak Michal Kern jako Rudolf za svým filmovým předobrazem zaostává, je málo drzý a zákeřný. Skvělá byla Ivana Uhlířová, možná až příliš. Kdyby hrála méně výrazněji, určitě by to prospělo celku. Chápu, proč byl film zakázaný - soudruzi ho nepochopili, stejně jako mnozí diváci včera v sále. Vlažný a rozpačitý potlesk znamenal, že ani dnes si s tím mnozí z diváků moc nevěděli rady.
Markéta Nedvědová  30 %
25.9.2017 | 142 hodnocení
+ souhlasím
Variace na známé motivy, které byly platné tehdy. Dnes je samozřejmě zajímavé sledovat to prolínání divadla a filmu i tam, kde chybí literární předloha, ale to je asi tak všechno.
Ba-jo  60 %
23.9.2017 | 241 hodnocení
+ souhlasím
Přechody mezi prostředími ...z malinkého koutku, přes podlouhlý očistec rozlehlé chodby až k odlidštěné hodovní tabuli velkého sálu. Silný potenciál prostoru a přechodů se však velmi rychle rozpadl do ztracena a celé představení vyznělo velmi ploše a roztříštěně...škoda.
Máša  60 %
26.5.2017 | 22 hodnocení
+ souhlasím
změny prostředí a přesun diváků je silný prvek, nicméně mi nepřišlo, že by byl zvlášť využitý, jen vnější prostředek bez dopadu. zůstávala jsem emocionálně zcela vně mimo inscenaci. přitom téma samozřejmě silné, ale nějak se to rozbředlo
Guildenstern  50 %
8.2.2017 | 435 hodnocení
+ souhlasím
Těžké toto hodnotit. Evidentně to nějaké kvality má, ale na druhou stranu mě to zasáhlo minimálně. Po skončení představení jsem přemýšlel o tom, zda to náhodou nemělo být ještě o x dalších věcech, než o konformitě, viz anotace, ale bylo mi řečeno, že ne. Pak bych tedy ale já osobně inscenoval text, který má lépe načrtnuté postavy a situace, o těchto se člověk dozvěděl velmi málo, pro mě šlo spíše o nějak prostorově a pohybově efektně postavené scény. "Několik typů lidských povah" dle J. Landy jsem osobně neviděl, možná i proto, že si tuto reprízu herecky pro sebe ukradla I. Uhlířová.
Šimon Slavík  80 %
29.1.2016 | 33 hodnocení
+ souhlasím
Strhující a postupně gradující adaptace Němcova scénáře přináší mrazivý pohled na stádové chování a lidskou pružnost i ochotu přizpůsobovat se i těm nejhorším idejím. Je to neskutečně zábavné, ale smích postupně tuhne a s mrazením v zádech přechází ve škleb a tichý úžas. V brilantním zpracování o třech dějstvích na třech různých místech divadla (což přispívá budování atmosféry a vtažení diváka do děje) excelují zejména sugestivní Michal Kern (jeho fyzické herectví je perfektní) a Eva Salzmannová, ale především Ivana Uhlířová a Petr Vaněk.
Jahodovej_kefír  70 %
27.4.2019 | 75 hodnocení
Svinibrodská zeleň  60 %
18.2.2018 | 45 hodnocení
Graiv  50 %
13.11.2017 | 114 hodnocení
Zezeza  60 %
26.9.2017 | 23 hodnocení
Národosolsobě  50 %
14.10.2015 | 327 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.