Studio Hrdinů
<< Nezvaný host | Oči v sloup >>
Bára Viceníková
Nomi
Premiéra: 12.12.2023 | 0:45x
Výprava: Ester Hradilová. Hudba: Natálie Pleváková. Pohybová spolupráce: Monika Nevrlá. Režie: Bára Viceníková.
Monodrama inspirované osobností německého umělce Klause Nomiho, jehož umělecká kariéra trvala poměrně krátce, přesto zanechal na pop-rockové scéně výrazný otisk. Hra o rozpolcenosti, o neslučitelnosti dvou stejně důležitých tužeb – po pochopení a po sebeurčující umělecké expresi. O tom, jaké to je být buď moc, nebo málo, ale nikdy akorát. O vyloučenosti, možná trochu z vlastní viny, ale pořád stejně zničující. O tom, jaké to je být divný mezi divnými. Nomi je neznámý, Nomi nezapadá, Nomi miluje dramatičnost němého filmu a oči Marie Callas. Nomi se ptá, ale neodpovídá. Nomi je pojem, který si nežádá vysvětlení...
Termíny představení
|
Volby
Hodnocení (9)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Katakomb 90 %
31.8.2024 | 22 hodnocení
+ souhlasím
Dechberoucí one-woman-show, Tereza Hofová byla naprosto neuvěřitelná
Avlis 50 %
15.3.2024 | 170 hodnocení
+ souhlasím
Tereza Hofová se velmi snažila, ale tato hra je prostě pro náročnějšího diváka, který si libuje v tomto žánru, mě to vůbec neoslovilo. Odcházela jsem velmi rozpačitá...
Isa Johanovská 90 %
12.12.2023 | 124 hodnocení
+ souhlasím
Audiovizuálně vypiplaný svět Klause Nomiho. Osamění a jinakost na jedné straně, na druhé snaha být jako ostatní.
Spojení s chladem Lovecrafta a strachem z neznámých věcí a všeho, co nás přesahuje, a taktéž s hemžícím se titěrným hmyzem evokujícím pobíhající se udýchané lidičky, funguje výborně.
Nápady a myšlenky autorky Báry Viceníkové jsou zde předkládány velmi sofistikovaně a nenásilně.
Samozřejmě, že divák potřebuje k rozluštění jinotaje, kterým celá hra tak trochu je, přirozeně klíč; ten však může nalézt sám u sebe a nemusí proto rozhodně číst Nomiho biografie. Jeho potýkání se životem je totiž tak trochu blízké každému z nás...
Spojení s chladem Lovecrafta a strachem z neznámých věcí a všeho, co nás přesahuje, a taktéž s hemžícím se titěrným hmyzem evokujícím pobíhající se udýchané lidičky, funguje výborně.
Nápady a myšlenky autorky Báry Viceníkové jsou zde předkládány velmi sofistikovaně a nenásilně.
Samozřejmě, že divák potřebuje k rozluštění jinotaje, kterým celá hra tak trochu je, přirozeně klíč; ten však může nalézt sám u sebe a nemusí proto rozhodně číst Nomiho biografie. Jeho potýkání se životem je totiž tak trochu blízké každému z nás...
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.