Isa Johanovská

Jeden z nejsilnějších divadelních zážitků. Kdo nezažil, neuvěří.

Audiovizuálně vypiplaný svět Klause Nomiho. Osamění a jinakost na jedné straně, na druhé snaha být jako ostatní.
Spojení s chladem Lovecrafta a strachem z neznámých věcí a všeho, co nás přesahuje, a taktéž s hemžícím se titěrným hmyzem evokujícím pobíhající se udýchané lidičky, funguje výborně.
Nápady a myšlenky autorky Báry Viceníkové jsou zde předkládány velmi sofistikovaně a nenásilně.
Samozřejmě, že divák potřebuje k rozluštění jinotaje, kterým celá hra tak trochu je, přirozeně klíč; ten však může nalézt sám u sebe a nemusí proto rozhodně číst Nomiho biografie. Jeho potýkání se životem je totiž tak trochu blízké každému z nás...