Blog redakce i-divadla

Figaro v síti bankovních intrik
vydáno: 21.9.2015, Lukáš Dubský

Moderní verze slavné Beaumarchaisovy komedie je k vidění v Národním divadle Brno. Autorem nové Figarovy svatby je Daniel C. Jackson, který u nás proslul především jako autor velmi povedené vztahové tragikomedie Můj romantický příběh.

Jackson vystavěl svůj text na situacích vzdáleně připomínajících původní hru. Hlavní roli tak hrají převleky a intriky, mění se ovšem prostředí - nová verze se odehrává v budově velké banky. Odosobněný svět velkého byznysu zvýrazňuje absurditu děje. Tomu pomáhá i scéna, jejímž autorem je Nikola Tempír. Důmyslná konstrukce evokuje bankovní "open space". Divák tak sleduje mnoho paralelních dějů, na pozadí se především souloží, krade či odpočívá.

Charaktery postav se také příliš nemění, jen Figaro není takový revolucionář jako v Beamarchaisově předloze, naopak se dokáže rychle přizpůsobit světu velkého byznysu.

Režisér Tomáš Svoboda nakládá s textem relativně volně a sem tam si dovolí různé zcizovací efekty. Mezi ty povedenější patří třeba role Pavla Doucka, který hraje dirigenta Janáčkovy opery zabloudivšího do Mahenky a nejapně komentujícího dění na jevišti.

Svoboda má dostatek nápadů, jak jednotlivé scény oživit, jenže hlavně v první půli to moc nefunguje - hodně scén vyzní do ztracena a bezuzdná legrace (o kterou tvůrcům dle slov v programu šlo) se nekoná. Pro inscenaci se nepodařilo najít vhodnou polohu, a tak trochu bezradně osciluje někde mezi relativně civilně pojatou satirou a nespoutanou groteskou.

V druhé části už se daří režisérovi vystavět více opravdu zábavných scén - ať už jde o "srdceryvné" rodinné shledání na schůzi správní rady, nebo o milostné dostaveníčko v parku zamořeném všemožnými zvířátky. Do inscenace navíc dobře zapadla i závěrečná píseň Maluj zase obrázky od Hanky Zagorové. Sentiment písně se dobře skloubí s nadhledem, kterým zavání její použití. Ostatní vložené songy už tak přesně nepasují, vzbuzují dojem jen jakýchsi momentálních nápadů.

Herecky se tentokrát více daří dámám. Nejlepší je Eva Novotná v menší roli Margery, ale typově vhodně obsazená je rovněž Jitka Jackuliak v úloze Zuzanky. Roman Blumaier je v hlavní roli Figara bohužel spíše nevýrazný, ani jeho jevištní mluva není vždy dokonalá.

 


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.