Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1140)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  5 6 7 8 9 10 11 12 13  >  >>
(zadáno: 10.6.2022)
Fun Home - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
65%. Inscenace, která potvrzuje snahu plzeňského muzikálu o hledání nevšedních témat a přístupů k tomuto žánru. Fun Home je svou komiksovou strukturou celkem neobvyklý muzikál, který řeší poměrně závažná témata. Plzeňské nastudování má v režii Lumíra Olšovského slušné tempo, ovšem od některých scén bych očekával větší emocionální zásah. Hudební stránka mě nijak výrazněji nezaujala, až na jedno nebo dvě hudební čísla mi muzika J. Tesori trochu splývala. Z herců je velkým objevem Ema Karpeles jako prostřední Alison. (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.6.2022)
Chytání Vídně - Národní divadlo Brno  70 %
65%. Inscenace Radovana Lipuse umně pracuje s tajemstvím, strukturou připomíná Chytání Vídně detektivní příběh, kdy je v retrospektivách odhalována minulost hlavní hrdinky. Lagronová tematizuje období 50. let minulého století a komunistické pracovní lágry, trochu neústrojně je tu zakomponována ještě otázka klimatických změn a tání ledovců na Antarktidě. Škoda poněkud nestálého tempa, jež upadá v didakticky pojatých částech. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.6.2022)
My Fair Lady (ze Zelňáku) - Městské divadlo Brno  70 %
75%. Brněnská verze s dovětkem (ze Zelňáku) přináší oproti jiným verzím MFL bonus v zasazení do místního koloritu. Brněnský hantec je tu použit jako komický prvek. Ve vztahu mezi Lízou Ďulínkovou a profesorem Jindřichem Hradským dochází k jistému posunu (alespoň v mnou viděné alternaci). Vzhledem k tomu, že představitelé hlavních rolí E. Skálová a K. Pekar jsou vrstevníci, jeví se tu milostný vztah jako pravděpodobnější, což trochu mění dynamiku interakcí mezi těmito postavami. Z hudebních čísel nejlépe vycházejí ty intimnější - Chtěla bych tančit jen a V ulici, kde žiješ. Trochu zdlouhavější jsou přestavby scény. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.5.2022)
Sláva a pád krále Otakara - Městská divadla pražská  60 %
65%. Grillparzerova hra se dá dnes asi hrát navážno už jen na srazu rakouských nacionalistů. Režisér M. Hába ji čte reverzně, postavy panovníků vidí jako směšné (ale nebezpečné) figurky v boji o moc. Je to souboj dvou panovníků zosobňujících opačné póly pojetí politiky - Přemysl Otakar (M.Pechlát) zastrašuje a chřestí železem, Rudolf Habsburský (I.Lupták) je podlézavý politik dnešního střihu. Lehká dekonstrukce textu inscenaci sluší, ale přišlo mi, že s ironizováním jedné myšlenky se po celou dobu představení vystačí jen těžko. Bavil mě závěr, kdy byla grotesknost zobrazena ve výrazné hyperbole.
(zadáno: 23.5.2022)
Rychlost dopadu sněhové vločky - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
75%. Rychlost dopadu sněhové vločky je dramaturgicky zajímavou volbou. Režisér Tyc dokázal využít výhod komorní scény, kam tato hra velmi dobře pasuje. Hra se na lásku a život dívá optikou kvantové mechaniky, což může znít děsivě, ale text sází hlavně na emoce, aniž by ovšem nějak lacině ždímal slzy. Herecky velice povedené - J.Láska a K.Šafránková ukázali dobrou souhru, soudobá dramatika jim jde.
(zadáno: 19.5.2022)
Zdravý nemocný - Městské divadlo Mladá Boleslav  50 %
Nepříliš zajímavé zpracování Molièrovy poslední hry. Najde se tu pár dobrých režijních nápadů, ale i přes pouhou stominutovou délku je inscenace unylá. Společenskokritický podtón hry je potlačen ve prospěch komediálních situací. Asi nejlépe vychází postava služky Toinetty Evě Reiterové, jejíž společné scény s Petrem Bucháčkem v roli Argana většinou vyznívají celkem vtipně.
(zadáno: 18.5.2022)
Linda Vista - Činoherní klub  90 %  Tip Lukáš Dubský
85%. Skvěle napsaná hra, která vedle jiskřivých dialogů přináší i zajímavé herecké příležitosti. Letts trefně ukazuje hořkosměšnost partnerských vztahů, hlavního hrdinu nechává bojovat s krizí středního věku. I přes tříhodinovou délku nemá inscenace příliš hluchých míst, zásluhu na tom má Sokolovo citlivé vedení herců, kteří dokáží jednotlivé scény zdařile pointovat a udržovat v nich napětí. Snad jen zdlouhavé přestavby a nepříliš povedené projekce narušují dynamiku celku. Linda Vista je tradiční (ale přesto docela odvážné) herecké divadlo v těch nejlepších intencích Činoherního klubu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.5.2022)
Tři kamarádi - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Režisér Petr Štindl propojil román Tři kamarádi s životem E.M.Remarqua, přičemž právě spisovatelovy osudy a názory hrají v inscenaci prim. Někdy se obě dějové linky prolínají, jindy stojí samostatně. K nejzajímavějším částem představení patří rozhovory Remarqua (tradičně soustředěný výkon podává J.Zapletal) s postavou jeho románu Na západní frontě klid Kammerichem (F.Richtermoc), v níž je absorbováno nacionalistické vidění světa se všemi obskurnostmi a nebezpečími. Celkově ovšem inscenace působí nevyrovnaně a stylově nejednotně, což se nejvýrazněji projevuje při podivných sborových choreografiích.
(zadáno: 6.5.2022)
Přízraky - Dejvické divadlo  70 %
75%. Dejvice uvádějí Ibsena bez velkých škrtů a aktualizací, což už se dnes vidí málokdy. Přesto se nejedná o žádný muzeální kousek, ale poctivé divadlo s propracovanými hereckými výkony, které ví, co chce říct. Snad jen závěr už dnes tolik nerezonuje, chybí mu onen punc skandálu jako v dobách premiéry Přízraků. Z herců mě nejvíc zaujal M.Myšička v roli pastora Manderse, ale i ostatní prokazují velký cit pro psychologickou drobnokresbu v kombinaci s lehkou ironií, která dobře odlehčuje těžké ibsenovské drama. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.5.2022)
Winterbergova poslední cesta - Divadlo Feste  70 %
75%. Rozsáhlý Rudišův román se režiséru J.Honzírkovi a autorce dramatizace K.Koišové povedlo adaptovat do zajímavého tvaru, ve kterém se snoubí osobní rovina hlavních postav s "velkými" dějinami. I s omezenými jevištními prostředky se v industriálním prostoru daří vytvářet lehce melancholickou atmosféru road tripu po bývalém Rakousko-Uhersku. Postavy se během cesty vyrovnávají se svou minulostí a dochází ke smíření s vlastním životním osudem. Dobrou práci odvádí i trojice mladých herců.
(zadáno: 29.4.2022)
Marat + Sade - Městská divadla pražská  40 %
45%. Připadá mi, že režisér V.Morávek už v poslední době vykrádá sám sebe. Weissův text je sice stále aktuální a boj jednotlivce o vlastní svobodu se neustále vrací jako zásadní téma každé epochy. Inscenace ovšem dává od začátku okatě najevo, jak moc velké téma se snaží uchopit. Expresi už pak není kam stupňovat a velice rychle začíná působit dost otravně. Hlavně ve druhé polovině se ale podařilo Morávkovi vystavět i silně působící scény, skvělá je pak Pavlíčkova hudba (zvlášť v podání K.M.Fialové). Jinak je ovšem tenhle opus divácky dost nevstřícný a ve všem tom hemžení se poselství ztrácí.
(zadáno: 29.4.2022)
Sunset Boulevard - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
V Plzni nastudovali další kvalitní světový muzikál. Hudba A.L.Webbera je tradičně skvělá, na podařené scéně L.Loosové se pak odvíjí příběh, který dává vzpomenout na atmosféru filmů pro pamětníky. Pěvecky se hercům daří opět skvěle, velice hezké je přebásnění M.Prostějovského. Herecky mě nejvíce zaujala Ch.Režná. Vztah stárnoucí herečky (S.Topinková-Fořtová) a mladého scenáristy (P.Režný) pro mě zůstal trochu záhadným, rozvíjel se hlavně ve slovech. Vše obklopující pozlátko Hollywoodu je trochu kontraproduktivní, postavy v člověku moc sympatií nevzbuzují, pomíjivost slávy a života pak nepůsobí tak depresivně, jak by mohla.
(zadáno: 25.4.2022)
Mimo záznam - Východočeské divadlo Pardubice  50 %
55%. Dělat v dnešní době politickou satiru je nevděčný úkol, surreálnosti a absurdnosti počínání některých politiků se lze jen těžko vyrovnat. Pardubická hra těží z českých reálií, ale nikoho otevřeně neparoduje. Bohužel hlavně v první polovině se inscenace rozjíždí dost pozvolna, první výraznější smích vzbudí až asi po půl hodině výstup opilého krajského předsedy strany (povedená epizoda T.Lněničky). Některé hlášky se režiséru P.Novotnému povedly, ale celkově inscenace kolem diváka spíš jen tak prošumí. Je možné, že reprízami vtipných momentů přibude, až si herci ozkouší, co funguje.
(zadáno: 23.4.2022)
Bez roucha - Divadlo v Dlouhé  70 %
Řemeslně zručně udělaná fraška, která se nepodbízí, ale zároveň ji trochu chybí nějaké přesahy. Je to tedy hlavně o timingu a preciznosti nastudování. Inscenace se rozjíždí pozvolněji a postupně graduje. Ve druhé půlce už divák obtížné stíhá usledovat všechny gagy, které tvůrčí tým do inscenace vymyslel, herci předvádí vysoké fyzické nasazení. Zahrát dobře špatné herce musí být náročné, asi nejvíce vynikají J.Vondráček, M.Němec a K.Sedláčková-Oltová.
(zadáno: 22.4.2022)
Kráska a zvíře - Národní divadlo  60 %
Kráska a zvíře je velice efektní podívanou - výtvarně zdařilá inscenace docela hezky odsýpá, je tu dostatek "atrakcí", aby se divák nenudil. Jenže ta efektnost zakrývá to, že se v záplavě izolovaných nápadů tak trochu poztrácel obsah. Romantická linka Kráska - Zvíře moc nefunguje, nedával bych to ale za vinu protagonistům. Maska zvířete je slušně děsivá, problémy se srozumitelností se už podařilo vyřešit, Prachařovy repliky jsem dokázal zachytit. Syrová atmosféra se sice trochu tluče s poetickou Hrubínovou předlohou, ale mně nevadila. Za zmínku stojí i komická dvojice Krásčiných sester v podání L.Polišenské a P.Štorkové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.4.2022)
Hamlet - Městská divadla pražská  70 %
Hlavně první polovina inscenace je velice podařená, režisér M. Dočekal dokázal najít netradiční řešení notoricky známých scén. Umně kombinuje nadčasovost Shakespearovy předlohy s potřebou vyjádřit se k aktuálnímu stavu společnosti. Nepříliš povedený je závěr, jehož režijní řešení je nepřehledné a emočně nezasahující. Herecky je tenhle Hamlet velice solidní - skvěle si s titulní rolí poradil T. Havlínek, vhodným protipólem mu je B. Kaňoková jako Ofélie. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.4.2022)
Matka - Národní divadlo Brno  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Bohužel je tahle inscenace v dnešní době zase prudce aktuální. Režisér Š. Pácl jen lehce modernizoval, zajímavá je scéna A. Šilara, která připomíná válečné muzeum a odkazuje k lidské fascinaci násilím. Dialogy u Čapka znějí často dost knižně a tezovitě, ale herci se s tím dokázali vypořádat. T.Groszmannová zvládá v titulní roli rozjitřené emoce i ztišené momenty zoufalství. Výborně si s rolí Otce poradil T. Šulaj, který svým nadhledem ještě zdůrazňuje absurditu války. (psáno z veřejné generálky)
(zadáno: 9.4.2022)
Racek - Národní divadlo Brno  60 %
65%. Trochu nedotažená inscenace, ve které je sice docela dost povedených momentů, ale ty hořkosměšné čechovovské charaktery jsou tu jen lehce naznačeny. Režisér Š. Pácl dokázal hlavně v první polovině dobře akcentovat komickou stránku hry, takže inscenace nenudí. Některé dějové linie (tragický osud Sorina, vztah Niny a Konstantina) ale nemají potřebnou sílu. Z herců mě nejvíce oslovili T. Richtrová, P. Kubes a E. Zbranková.
(zadáno: 2.4.2022)
Anšlus - Činoherní studio Ústí nad Labem  60 %
Rudiš se v Anšlusu nesnaží vyprávět nějaký souvislý příběh, spíše akcentuje atmosféru místa, které pomalu podléhá zkáze, čas je tu relativní a minulost je takřka hmatatelná. Režisér J. Doležal pojal inscenaci až překvapivě civilně, což zdůraznilo jistou problematičnost textu v pointování situací a absenci souvislého děje. Hercům se celkem daří vytvořit charaktery životních ztroskotanců, kteří nám ale jsou svým způsobem sympatičtí. Asi nejzajímavější je L.Černoch jako Ferenz.
(zadáno: 27.3.2022)
Úspěch - Divadlo X10  70 %
65%. Inscenace, která je nejsilnější v okamžicích, kdy ukazuje, jak směšně může zpočátku působit zlo deroucí se k moci a jak obtížné je toto nebezpečí podchytit. Velkou zásluhu na tom má hlavně velmi tvárný J.Bárta v roli herce, který je předobrazem Adolfa Hitlera. Zajímavá je i práce s davem dívek, které jsou zpočátku usazeny v hledišti, aby se ve vhodnou chvíli zapojily do jevištního dění. Tempo a směřování ovšem inscenace ztrácí ve druhé části první půlky, kdy se Johana (A.Krausová) snaží pomoci z vězení svému příteli Krügerovi (J.Grundman) jednáním s mnoha typy (či spíše karikaturami) "úspěšných" mužů tehdejší doby.
(zadáno: 24.3.2022)
Obscura - Divadlo Na zábradlí  80 %
75%. Obscura diváka ničím nepřekvapí, je to stejný typ představení, na jaké jsme od autorské trojice Mikulášek - Viceníková - Cpin zvyklí. Je to sice pořád to samé - groteskní až absurdní scénky na vybrané téma - ale pořád je to hodně zábavné. Zajímavé je i téma lidské psychiky a chování s důrazem na různé experimenty, které se touto problematikou zabývaly. Hercům se daří jednotlivé výstupy trefně pointovat, a tak vznikla svižná inscenace, která pobaví, ale do níž se místy prolamuje i existenciální tíseň. (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.3.2022)
Voda (a krev) nad vodou - Divadlo Kalich  60 %
65%. Muzikál nabízí řadu osvědčených hitů, slušných pěveckých výkonů a povedené choreografie, trochu ovšem trpí zdlouhavostí a některými neobratnostmi libreta. Některé písně (Sestrička z Kramárov, Zanedbaný sex) jsou na hlavní dějovou linku našroubovány dost neobratně. Samotný příběh je ale celkem zajímavý, jen škoda, že je to celé roztaženo na více než tříhodinovou délku. Z herců zaujala celá ústřední trojice Tomeš, Löbl, Tomešová, přičemž hlavně Tomáš Löbl byl hlasově opravdu excelentní. V komické rovině pobaví hlavně dvojice J. Tenkrát - M. Procházková. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.3.2022)
Jesus Christ Superstar - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Slovácké divadlo nabízí svébytnou variantu známého muzikálového hitu. V rámci možností činoherní scény se této obtížné látky zhostilo úspěšně, jejich výklad se nebojí lehkých kontroverzí a reflektuje vývoj společnosti od doby vzniku muzikálu. Více v recenzi
(zadáno: 12.3.2022)
Chazarský slovník - Divadlo Husa na provázku  60 %
65%. Inscenace je především sledem jednotlivých scén, které rozvíjí na zadním plánu promítaná hesla. K dávné říši Chazarů se často vztahují jen velmi volně, zvlášť v první polovině představení je velice obtížné vysledovat nějakou dějovou linku. Ve druhé části se konečně začnou některé ze scének propojovat dohromady a celé jevištní dění začíná dávat smysl. Kombinovány jsou (pseudo)vědecké proslovy se záměrně komediálně pokleslými výstupy, do čehož se ale prolamují vážnější podtóny řešící neuralgické body lidské civilizace. Vymyšlené je to dobře, ovšem inscenace působí dost akademicky, člověka se emocionálně příliš nedotýká. (více v článku na blogu)
(zadáno: 4.3.2022)
Zdeněk Adamec + Sebeobviňování - Divadlo Na zábradlí  70 %
Sebeobviňování (55 %) v kostele sv. Anny je inteligentním, ale trochu sebestředným řečnickým civičením. Divadelně bohužel není zpracováno příliš nápaditě.

Zdeněk Adamec (80 %) je o dost zajímavější, nezabývá se ani tak konkrétním činem sebeupálení jednoho mladého člověka, ale spíše ukazuje neuchopitelnost a nemožnost přesné interpretace života. Inscenace vyniká hereckou souhrou M. Pechláta a S. Majera i pro Pařízka typickou scénografií. (více v článku na blogu)
<<  <  5 6 7 8 9 10 11 12 13  >  >>