Višňový sad

Diváci na jevišti jako svědci nepopiratelného plynutí času, kdy zašlá sláva panství a višňového sadu už žije jen ve vzpomínkách těch, kteří toho byli účastni. Děj odehrávající se na forbíně a v prostorách divadelního hlediště pak dokáže zaujmout a ohromit svým neotřelým pojetím. A do toho všeho klasický Čechov bez modernizací, který dokázal naprosto dokonale zachytit pomíjivost okamžiku. Už jen pojetí dětského pokoje mě zaujalo, a jak došlo na prostředí řeky či bálu, jen jsem se utvrdil v tom, že tahle verze Višňového sadu se vydařila. Výborné herecké výkony pak jsou už jen třešničkou na pomyslném dortu. Skvělé a zapamatovatelné! /6.5.2023/

Zajímavé pojetí, kdy diváci sedí na jevišti a divadlo se hraje na forbíně a v hledišti, zapojení krásných prostor divadla do hry za mě funguje. Některé postavy za mě lehce přehrávaly, jiné mi zase přišly upozaděné. V celku povedený kousek. Nejvíce mě bavila Lucie Matoušková, Veronika Bajerová a Vuk Čelebić.

Diváci na jevišti jako svědci nepopiratelného plynutí času, kdy zašlá sláva panství a višňového sadu už žije jen ve vzpomínkách těch, kteří toho byli účastni. Děj odehrávající se na forbíně a v prostorách divadelního hlediště pak dokáže zaujmout a ohromit svým neotřelým pojetím. A do toho všeho klasický Čechov bez modernizací, který dokázal naprosto dokonale zachytit pomíjivost okamžiku. Už jen pojetí dětského pokoje mě zaujalo, a jak došlo na prostředí řeky či bálu, jen jsem se utvrdil v tom, že tahle verze Višňového sadu se vydařila. Výborné herecké výkony pak jsou už jen třešničkou na pomyslném dortu. Skvělé a zapamatovatelné! /6.5.2023/

Zajímavé pojetí, kdy diváci sedí na jevišti a divadlo se hraje na forbíně a v hledišti, zapojení krásných prostor divadla do hry za mě funguje. Některé postavy za mě lehce přehrávaly, jiné mi zase přišly upozaděné. V celku povedený kousek. Nejvíce mě bavila Lucie Matoušková, Veronika Bajerová a Vuk Čelebić.

Diváci na jevišti jako svědci nepopiratelného plynutí času, kdy zašlá sláva panství a višňového sadu už žije jen ve vzpomínkách těch, kteří toho byli účastni. Děj odehrávající se na forbíně a v prostorách divadelního hlediště pak dokáže zaujmout a ohromit svým neotřelým pojetím. A do toho všeho klasický Čechov bez modernizací, který dokázal naprosto dokonale zachytit pomíjivost okamžiku. Už jen pojetí dětského pokoje mě zaujalo, a jak došlo na prostředí řeky či bálu, jen jsem se utvrdil v tom, že tahle verze Višňového sadu se vydařila. Výborné herecké výkony pak jsou už jen třešničkou na pomyslném dortu. Skvělé a zapamatovatelné! /6.5.2023/

Zajímavé pojetí, kdy diváci sedí na jevišti a divadlo se hraje na forbíně a v hledišti, zapojení krásných prostor divadla do hry za mě funguje. Některé postavy za mě lehce přehrávaly, jiné mi zase přišly upozaděné. V celku povedený kousek. Nejvíce mě bavila Lucie Matoušková, Veronika Bajerová a Vuk Čelebić.