Vražda na faře

viz blog

35 %. Nemohu než souhlasně podtrhnout slova kolegů - jedná se opravdu o nešťastnou inscenaci, doplácející především na ne právě zdařilou dramatizaci a neinvenční režijní uchopení. Nejvíce mou diváckou mysl dráždily úmorně monotónní přestavby scény a především absence jakéhokoli, natožpak detektivního napětí. A taktéž nemohu nevystřihnout poklonu Petru Mikeskovi, neboť zvládnout takovou porci textu je - v kontextu nezáživnosti celku obzvlášť - skutečný majstrštyk.

35% Značně literární dramatizace známého románu nenašla v MB režiséra, který by tento zásadní deficit možnými divadelními prostředky aspoň trochu eliminoval. H. Glancová na nešťastně řešené scéně, navíc nedůsledně osvětlované, vytvořila pouze jakýsi inscenační náčrt kladoucí spíš než na hereckou akci (herce tlačila do pouhého figurkaření - viz K. Frydecká coby služebná) důraz na převyprávění příběhu. V tomto směru je obdivuhodné, kolik textu se musel v roli vypravěče naučit P. Mikeska. V. Kubánkovou měla tato role potkat před pěti lety, zážitek z jejího herectví by byl jistě nezapomenutelný.

35% Nešťastná inscenace, jejíž problémy pramení už z nepovedené dramatizace. Jako divák říkám, že kdyby po hodině oběsili všechny možné podezřelé podle hesla "Zabte je všechny! Bůh už si je nějak přebere.", mé hodnocení by to zvedlo o desítky procent (i proto, že mi bylo zcela lhostejné, kdo je vrah). Naproti tomu obdivuji Petra Mikesku, naučit se takové množství textu je vskutku pozornosti hodný výkon.