Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Boleslavský souboj s lidskou průměrností
Lukáš Dubský, 25.2.2020

Amadeus v Městském divadle Mladá Boleslav má několik neobvyklých prvků, které toto nastudování značně odlišují od jiných inscenací skvělé Shafferovy hry.

Začnu těmi méně povedenými. Velmi zvláštní je scéna, která působí eklektickým dojmem, přičemž není úplně jasné, jaké to má přínosy pro jevištní dění. Na forbíně jsou dvě "jámy" - jedna je na začátku představení použita jako Mozartův hrob, druhá je jakýmsi brlohem zestárlého Salieriho. Levou stranu jeviště zdobí stěna jak z nahrávacího studia, naproti ní jsou vysoká a značně ošoupaná otočná zrcadla. Zadní část jeviště je tvořena rovněž ošuntělým divadelním portálem s oponou. Do toho klavír a několik moderních židlí. Režisér Pavel Khek do hry přidal i některé další ozvláštňující prvky, jako jsou třeba nafukovací panna nebo diskokoule, které ale působí v inscenaci bez výraznější vnitřní modernizace podivně a nevhodně.

Z mého pohledu nepříliš funkčním nápadem bylo též proměnit postavy barona van Swietena, Rosenberga a von Stracka ve voskové figuríny téměř životní velikosti, které k životu rozehrávají groteskně stylizovaní Větříčkové (Milan Ligač, Lucie Matoušková a Svatava Hanzl Milková).

Zajímavějším objektem jsou oba hlavní hrdinové. Na první pohled zarazí, že Petr Mikeska jako Salieri a Daniel Bambas v roli Mozarta působí spíš jako vrstevníci. Častěji bývá do role dvorního kapelníka obsazován výrazně starší herec, blíže skutečnosti je ovšem boleslavská varianta - Mozart byl jen o šest let mladší než jeho rival.

Shaffer napsal hru Amadeus ze Salieriho pohledu, takže bývá jeho souboj s vlastní průměrností nahlížen shovívavě. Petr Mikeska dělá ze Salieriho nebezpečného protivníka, hraje dvorního kapelníka jako cílevědomého muže, který bezskrupulózně kráčí za svým snem. Neuvědomuje si svou malost, nejprve ji překrývá službou Bohu, poté zase velkolepým soubojem s božským nepřítelem. Jeho ubohost se naplno projeví až na konci, kdy se neúspěšně pokusí o sebevraždu a rozhřešení všem průměrným lidem zničeně odsípe. Je to celkem zajímavá interpretace, která neakcentuje souboj člověka s vlastními očekáváními, ale spíše překážky, které průměrnost klade do cesty talentu.

Daniel Bambas hraje Mozarta živelně, jak lze očekávat. Jeho živočišný a afektovaný skladatel musí vzbuzovat emoce skoro stejně jako jeho hudba. Snad jen postupný rozklad skladatelova duševního i fyzického zdraví mohl být ještě trochu zvýrazněn, Mozart působí energicky do posledních chvil.

Velice dobrá je v roli Konstance Weberové Lucie Končoková, poradila si s komickými aspekty své role a zároveň dokázala v pravou chvíli zvážnět a ukázat odpudivost situace, do níž ji svým vydíráním dostal Salieri. Dobrým nápadem je také angažování operní pěvkyně (alternují Eva Kývalová a Nikola Uramová) do role Kateřiny Cavalieri, jelikož živě interpretovaná Mozartova hudba je příjemným bonusem boleslavského nastudování.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu
[Editovat tento článek]


Opravdu smazat


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.