Blog redakce i-divadla

Doba hojnosti končí
vydáno: 16.10.2021, Lukáš Dubský

Po celou dobu sledování Čičvákova Višňového sadu v Divadle pod Palmovkou jsem si říkal, proč právě teď a proč právě takhle. Jistě po koronavirové krizi nejspíš nastává krize ekonomická, končí doba hojnosti stejně jako život na vysoké noze končí statkářce Raněvské v Čechovově poslední hře. Jenže to je spíš všeobecná myšlenka, kterou ze hry není úplně cítit. Na Palmovce nevyužili obvyklý překlad Leoše Suchařípy, ale použili vlastní od dramaturgyně Darii Ullrichové, výraznější vliv to ale nemá.

Režisér Martin Čičvák se rozhodl odvyprávět děj ve svižném tempu bez dlouhých zámlk, některé situace a charaktery tak zůstávají spíš zlehka nahozené. Komické prvky jsou spíše upozaděny, citelná je atmosféra rozčarování z nevyhnutelného krachu. Jednoduché scéně dominují umělý trávník a plátno, na němž lze pozorovat řeku jako svědkyni uplývajícího času.

Gabriela Míčová hraje Raněvskou jako unavenou ženu žijící ve vlastních představách. Odmítá vidět realitu a bez přestání rozhazuje zbytky svého jmění i cizí peníze. Vystřízlivění ze sebeklamu je pro ni bolestivé. Gajev je v podání Radka Valenty žvanil, který svými neustálými slovními tirádami maskuje vlastní žal a neschopnost přijmout rozhodnutí a přimět svou sestru k řešení problémů. Anna Kameníková vystavěla postavu Ani vesměs civilními prostředky jako příslušnici jiné generace, která nemá problém se sentimentalitou a je schopná života i mimo statek a višňový sad.

Lopachin je Adamem Vaculou zpodobněn jako zbohatlík, který se ještě nenabažil peněz a přes své obchodní úspěchy s nimi vlastně neumí úplně nakládat. Z jeho vášnivé opilecké promluvy vyplývá, že sad koupil především jako vzdor vůči lidem, kteří jeho rodinu v minulosti utlačovali a využívali. Karty se obrátily a Lopachin si to náležitě užívá. Když však má požádat o ruku Varju (kterou s velkým citem ztvárnila Pavla Gajdošíková jako postavu, která jediná skutečně žije v realitě a nestaví vzdušné zámky), stává se z něj opět ten kluk cítící nepřekonatelné rozpaky.

Herecky je inscenace celkem podařená, jen škoda, že není trochu jasnější, kam vlastně míří.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.