Bratři Karamazovi

55%
Setkal jsem se s tímto dílem poprvé, navíc jsem byl dle zdejších recenzí na režijně upravené a o něco kratší verzi. Příliš mě to nezaujalo asi právě proto, že jsem neznal předlohu, takže pro mě trochu dějový perplex. Což může zaskočit i ostatní diváky, neznalé tohoto Dostojevského díla.

Těžká inscenace. Už takto je to těžkost jak svině, a když připočteme, že je to udělané takovýmto moderně bláznivým způsobem, tak to vypovídá samo o sobě. Mnoho momentů strašně silných. Přesně dokonale obsazené role. Jasně, to všechno je pecka. Ale i tak i když to ve mě zanechalo něco silného, tak i přesto jsem se půlku přibližně nudil, protože mi přišlo, že koukám na náhodný generátor slov. Ale to u takovýchto her asi nebude lepší.

Netradiční uchopení postavy Fjodora Karamazova. Místo ztělesněné chlípnosti a zla je to v Čičvákově režii spíše starý cynik hodný soucitu. Mezi nejlepší herce však i tak řadím Martina Fingera a Jana Hájka. Co se týče tématu, inscenace jako by nás nacházela ve světě již dávno neuvažujícím o Bohu a až postupně se pečlivě dopracovává k relevantnosti Dostojevského tázání po něm. Nicméně první polovina na mě působila značně absolventsky. Roztržité střihy a scénografie. Repliky nuceně odříkané, čímž bylo podlomeno vysvětlení komplikované zápletky. Až ve druhé části to do sebe začalo zapadat včetně humoru.

? (měl bych vidět znovu)

Ne, tak tady se Kukura a Činoherní klub úplně šťastně nepotkali. Provedení, které jsem nepochopil. Škoda

Výborné herecké výkony. Vypuštěním některých postav ze Schormovy dramatizace je tato inscenace trochu nepřehledná.

Hra je velmi volnou adaptací některých motivů z Dostojevského románu. Nedá se příliš mluvit o dramatizaci, jednotlivé situace jsou rozehrávány jen na principu evokací tematických prvků z románu. Klíčovou myšlenkou se stává závěrečná replika: "Vítejte v pekle". Inscenace sice zaujme hereckými výkony a množstvím režijních nápadů, avšak celek postrádá smysl. Rozpadá se do nesrozumitelného kaleidoskopu různě efektních fragmentů (situací), které dohromady působí dojmem zmatečnosti a režijní nabubřelosti.

Za mě karamazovský bulvár.

Originální zpracování v moderním stylu, zároveň obsahově věrné předloze. Na mě trochu moc show, postava starého Karamazova posunutá do morbidní grotesky s uměle přidanými "morálně poučnými" vsuvkami k divákům.

Velmi originální zpracování.. Výborné herecké výkony...

Baví to, atmosféra dobrá, jen se tomu prostě nedá odpustit, jak to krutě rozmělňuje charaktery ikonických postav románu a, pro mě osobně, i dost posouvá celkové vyznění díla.

PS: Nevím, jestli jsem jediná, komu tak strašně vadí čtyřicetiletí herci v roli sotva dvacetiletých kluků, ale tady jsem to vnímala extrémně.

Výborný divadelní zážitek především díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jurajem Kukurou.

65% - Nemám s čim srovnávat, ale pokud to mělo být peklo v jakémkoliv ohledu odshora dolů, zleva doprava, od jednotlivce ke společnosti a zpět, tak pak se to v druhé půli nakonec podařilo. Ta hra je vysvětlením a snad i omluvou, proč se v Rusku vypije tolik vodky, holt tam toho o pekle asi dost vědí...
Když zatleskáte a myslíte, že vše skončilo, vyjdete z ČK a Ve Smečkách má hra svou prodlouženou...
pozn. Nahota byla skutečně zbytečná a hra se chvílemi opravdu táhla, přesto se mi líbila více než průměrně.

Skvělý, Juraj Kukura.

Viděl jsem 3x.

Moji první Karamazovi. Zpočátku jsem měl problém do představení proniknout a v dění na jevišti jsem se ztrácel. S postupujícím časem jsem zjistil, že sleduji zajímavé postavy přinášející zajímavé filozofické myšlenky v zajímavé inscenaci, jíž vládne strhující výkon charismatického J. Kukury a neméně kvalitní výkon M. Dadáka. Nápad s filmovou projekcí či rozdávání cukrátek divákům z rukou J. Kukury hodnotím jako velmi originální. Strhující závěr už jen dotvořil výsledný zážitek. Závěrečný potlesk ve stoje byl pak nejlepším měřítkem kvality. /viděno 5. května 2017 - natáčení TV záznamu pro ČT/

Výborná inscenace, kterou táhne Juraj Kukura neuvěřitelnou silou. Je to divadelní zvíře, tygr na jevišti. Takového herce v Česku nemáme.

Bratři Karamazovi je klasický "podvratný" Dostojevského román. Zaslouží si seriózní režijní uchopení. Byl již mnohokrát zpracován a režisér Čičvák se rozhodl přinést něco nového. Bohužel jeho inovační nápady (např. pokálený Kukura, hysterické ječení na mříži atd.) nejsou obohacením, nýbrž manýrou a fragmentací, která odvádí pozornost od silného děje a poselství románu. Možná i pro herce bylo trapné některé scény předvádět. Režisér padl do časté pasti "artového" zpracování. Pro takovou neúctu k předloze a nakonec i k divákovi nemám pochopení.

Z počátku by si člověk mohl myslet, že jde o jakési moderní divadlo, než mu dojde, že jde o režijní ejakulaci marnosti. Celkem ztráta času, škoda peněz. Parazitovat na autorovi a herectví, to je o co režii jde, smutek a ve výsledku nic.

65%

Dobré, líbila se hlavně první polovina, oproti některým recenzentům mi naopak druhá půle přišla místy nudnější, ale možná za to mohla moje povíkendová pondělní únava. Obdivuhodný Kukura (viděl jsem ho na divadle poprvé), velmi působiví Finger, Uhlířová, i Dadák a další, snad jen ten obsah se v druhé půli nějak opravdu trochu rozptýlil, trochu pro mne snížil laťku z Dostojevského tématu i z úrovně první půle.

Bylo to velký. Strašná, drtivá síla. Pečlivě vymodelovaná v hereckém projevu všech osmi aktérů. Výkon Juraje Kukury na hranici lidských možností, nikdy bych nevěřil, že je to tak dobrý herec (na plátně to nikdy v takové míře neprodal). Znamenité režijní nápady (hudba, práce herců s kamerou...). A zmatečnost obsahu. Bohužel. Užitečná poselství ukrytá pod haldami prázdných slov.

Moji první Karamazovci, líbily:-)

55% Z pohledu jednotlivých segmentů fakt pěkné, ale bohužel jako celek roztříštěné. Bylo to jako rachejtle na Silvestra, humbuk, vizuální efekt, ale ve výsledku nic nezbylo, jen nepořádek a zmatek. Někdy méně je více, ale to není Čičvákům styl a já se s tím pomalu smiřuji. Ale abych jen nekritizovala, režisér má neskutečné štěstí a talent na herecké obsazení. Sametový hlas Honzy Hájka k postavě Ivana pasoval, vynikal i Martin Finger s Matějem Dadákem. Ženám mohl být dán větší prostor, ale i přesto velice zaujala postava Natalie Puklušové. Konec byl dobře vygradován, za to bod.

Nějak si nemůžu pomoci, ale toto provedení slavné klasiky mě příliš nepřesvědčilo. Herecké výkony byly dobré, scéna taky ...ale nějak to prostě nedrželo pohromadě a tak jsem ty 3 hodiny spíš protrpěl a snažil se co nejméně koukat na hodinky s toužebným očekáváním konce.

Bohužel průměr. Když to srovnám s inscenací Schormovou, tak bída. Zbytečně sprosté a fekální v situacích, kdy se to nehodí. Herci výborní.

Chtělo to trochu škrtat, první půlka měla dost nudných pasáží, po pauze mě to bavilo o dost víc až do povedeného závěru. Asi jsem se nepotkala s viděním režiséra, co se týče především ženských postav, nepochopila jsem ani některé jeho nápady, něco mi přišlo už trochu moc... Oceňuju více prostoru pro Lízu I. Uhlířové, z herců bych dále vyzdvihla H. Hájka, M. Fingera a J. Kukuru. Pro někoho, kdo předlohu vůbec nezná, to ale musí být docela náročné.

8.4. 2015: Po několika ohlasech a recenzích jsem šel na inscenaci bez očekávání (která jsem měl, když se provalilo, že toto Činoherák chystá). No a možná dobře. Dost mne to bavilo. Mám rád divadlo s jednoduchou scénou založené na herecké práci a zde se ještě sešla parta, která (do jednoho) na sebe dobře slyší. V druhé půlce došlo ke slabšímu místu krátce po přestávce, ale pak se to vyrovnalo. Některé aktualizace jsou paradoxní (myšleno v dobrém). Pro někoho budou některé situace možná až moc. Ještě nad tím budu chvíli přemýšlet...

Rozmělněné, roztáhlé, Kukurův egotrip (i když jej jako herce mám rád). Samoúčelná nahota a podivné mixování modernosti (videokamera) s asketickou scénou.

Činoherní klub se díky této inscenaci srazil na úroveň podniků, jichž je Ve Smečkách víc než dost. Po naturalistickém striptýzu N. Puklušové či scéně s pokaděným J. Kukurou se mi chtělo křičet, jestli je takováto degradace díla F. M. Dostojevského vůbec možná. Režisér M. Čičvák vytváří postupně na prázdné scéně patetický bordel, který dle mého názoru ani pořádně nereflektuje chování společnosti ve 21. století. Této paralely chtěli patrně inscenátoři prostřednictvím řady metafor dosáhnout. Výsledkem je bohužel, alespoň pro mě, urážlivý a vulgární titul s nevyrovnanými hereckými výkony.

95 % Nejlepší Karamazovci a nejen na divadle. Lehkou rukou skrzevá smích (ano, je to komedie!) provozovaná temnota totální.

Velké zklamání. Samoúčelné režijní výstřelky, nevyrovnané herecké výkony. Juraj Kukura spolehlivě rozbíjel všechno, co aspoň trochu fungovalo. Bohužel pojal toto představení jako svou vlastní exhibici. Matěj Dadák poněkud trapně napodoboval Holuba z mnohem vydařenějšího filmu. Michala Čapku bychom málem nepoznali - ten energický a originální ostravský herec najednou vypadá na jevišti jako ochotník,jehož jediným výrazovým prostředkem je pokládat lidem soucitně ruku na rameno. Pochvala pro Hájka a striptérku.

Karamazovce už nejde udělat líp!

kukura dobry,
nemam moc rad dostojevskiho, ale byl jsem prijemne prekvapen

Inscenace, ve které se režisér Martin Čičvák vrací k tomu, co z něj před dvaceti lety udělalo velký talent česko-slovenského divadla.
Jasný řád, přesně vedení herci (včetně až neuvěřitelně unikátního Kukury, který Starého Karamazova ani nehraje, prostě na jevišti je - a je ho hodně!) a zejména chytré čtení textu.

Výborný Juraj Kukura!

trochu modernější zpracování, některé scény mě lehce překvapily a přišly mi mimo, ale celkově se mi představení hrozně líbilo a zanechalo ve mně silný zážitek. Kukuru jsem do té doby nemusela a byl pro mě spíš kompromisem (neoblíbený herec v dobré hře), ale po představení jsem změnila názor. Celkově se mi hra moc líbila.

Velké zklamání a rozpaky na představení 8.4.2015.Do pauzy uspávající, několikrát jsem zdřímla a ne sama.Nahota a vulgarismy samoúčelné.Snažení interpretů vycházelo naprázdno.Roztříštěnost bez spojující linky, která by udržela divákovu pozornost.Po přestávce se to nevylepšila. Byla to to NUDA. Představení by se dalo označit za soubor hereckých etud. Bylo by dobré použít tužku, aby ta nuda netrvala tak dlouho. Dávám hodnocení 30%, za hereckou snahu.

Líbilo, i když na můj vkus tam bylo možná až moc "cirkusu" (bradla, tyč) a křiku. Hereckým výkonům dávám "1",zejména Kukura i ženské výkony jsou ale naprosto excelentní.
Rozvolnění filozofického obsahu do podoby moderní existenciální "břečky" mne trochu překvapilo, ale dokázala jsem je přijmout. Představení je tříhodinové a obdivuji všechny účinkující, že dokážou takovou dlouhou dobu podávat velice náročné výkony, když někteří téměř neopustí jeviště.
Co mi přišlo úplně zbytečné, bylo rozdávání "cukříků" divákům. To jsem nepochopila.

55%
Setkal jsem se s tímto dílem poprvé, navíc jsem byl dle zdejších recenzí na režijně upravené a o něco kratší verzi. Příliš mě to nezaujalo asi právě proto, že jsem neznal předlohu, takže pro mě trochu dějový perplex. Což může zaskočit i ostatní diváky, neznalé tohoto Dostojevského díla.

Těžká inscenace. Už takto je to těžkost jak svině, a když připočteme, že je to udělané takovýmto moderně bláznivým způsobem, tak to vypovídá samo o sobě. Mnoho momentů strašně silných. Přesně dokonale obsazené role. Jasně, to všechno je pecka. Ale i tak i když to ve mě zanechalo něco silného, tak i přesto jsem se půlku přibližně nudil, protože mi přišlo, že koukám na náhodný generátor slov. Ale to u takovýchto her asi nebude lepší.

Netradiční uchopení postavy Fjodora Karamazova. Místo ztělesněné chlípnosti a zla je to v Čičvákově režii spíše starý cynik hodný soucitu. Mezi nejlepší herce však i tak řadím Martina Fingera a Jana Hájka. Co se týče tématu, inscenace jako by nás nacházela ve světě již dávno neuvažujícím o Bohu a až postupně se pečlivě dopracovává k relevantnosti Dostojevského tázání po něm. Nicméně první polovina na mě působila značně absolventsky. Roztržité střihy a scénografie. Repliky nuceně odříkané, čímž bylo podlomeno vysvětlení komplikované zápletky. Až ve druhé části to do sebe začalo zapadat včetně humoru.

? (měl bych vidět znovu)

Ne, tak tady se Kukura a Činoherní klub úplně šťastně nepotkali. Provedení, které jsem nepochopil. Škoda

kukura dobry,
nemam moc rad dostojevskiho, ale byl jsem prijemne prekvapen

Výborné herecké výkony. Vypuštěním některých postav ze Schormovy dramatizace je tato inscenace trochu nepřehledná.

Hra je velmi volnou adaptací některých motivů z Dostojevského románu. Nedá se příliš mluvit o dramatizaci, jednotlivé situace jsou rozehrávány jen na principu evokací tematických prvků z románu. Klíčovou myšlenkou se stává závěrečná replika: "Vítejte v pekle". Inscenace sice zaujme hereckými výkony a množstvím režijních nápadů, avšak celek postrádá smysl. Rozpadá se do nesrozumitelného kaleidoskopu různě efektních fragmentů (situací), které dohromady působí dojmem zmatečnosti a režijní nabubřelosti.

Za mě karamazovský bulvár.

Originální zpracování v moderním stylu, zároveň obsahově věrné předloze. Na mě trochu moc show, postava starého Karamazova posunutá do morbidní grotesky s uměle přidanými "morálně poučnými" vsuvkami k divákům.

Velmi originální zpracování.. Výborné herecké výkony...

Baví to, atmosféra dobrá, jen se tomu prostě nedá odpustit, jak to krutě rozmělňuje charaktery ikonických postav románu a, pro mě osobně, i dost posouvá celkové vyznění díla.

PS: Nevím, jestli jsem jediná, komu tak strašně vadí čtyřicetiletí herci v roli sotva dvacetiletých kluků, ale tady jsem to vnímala extrémně.

Výborný divadelní zážitek především díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jurajem Kukurou.

Inscenace, ve které se režisér Martin Čičvák vrací k tomu, co z něj před dvaceti lety udělalo velký talent česko-slovenského divadla.
Jasný řád, přesně vedení herci (včetně až neuvěřitelně unikátního Kukury, který Starého Karamazova ani nehraje, prostě na jevišti je - a je ho hodně!) a zejména chytré čtení textu.

65% - Nemám s čim srovnávat, ale pokud to mělo být peklo v jakémkoliv ohledu odshora dolů, zleva doprava, od jednotlivce ke společnosti a zpět, tak pak se to v druhé půli nakonec podařilo. Ta hra je vysvětlením a snad i omluvou, proč se v Rusku vypije tolik vodky, holt tam toho o pekle asi dost vědí...
Když zatleskáte a myslíte, že vše skončilo, vyjdete z ČK a Ve Smečkách má hra svou prodlouženou...
pozn. Nahota byla skutečně zbytečná a hra se chvílemi opravdu táhla, přesto se mi líbila více než průměrně.

Skvělý, Juraj Kukura.

Viděl jsem 3x.

Moji první Karamazovi. Zpočátku jsem měl problém do představení proniknout a v dění na jevišti jsem se ztrácel. S postupujícím časem jsem zjistil, že sleduji zajímavé postavy přinášející zajímavé filozofické myšlenky v zajímavé inscenaci, jíž vládne strhující výkon charismatického J. Kukury a neméně kvalitní výkon M. Dadáka. Nápad s filmovou projekcí či rozdávání cukrátek divákům z rukou J. Kukury hodnotím jako velmi originální. Strhující závěr už jen dotvořil výsledný zážitek. Závěrečný potlesk ve stoje byl pak nejlepším měřítkem kvality. /viděno 5. května 2017 - natáčení TV záznamu pro ČT/

Výborná inscenace, kterou táhne Juraj Kukura neuvěřitelnou silou. Je to divadelní zvíře, tygr na jevišti. Takového herce v Česku nemáme.

Bratři Karamazovi je klasický "podvratný" Dostojevského román. Zaslouží si seriózní režijní uchopení. Byl již mnohokrát zpracován a režisér Čičvák se rozhodl přinést něco nového. Bohužel jeho inovační nápady (např. pokálený Kukura, hysterické ječení na mříži atd.) nejsou obohacením, nýbrž manýrou a fragmentací, která odvádí pozornost od silného děje a poselství románu. Možná i pro herce bylo trapné některé scény předvádět. Režisér padl do časté pasti "artového" zpracování. Pro takovou neúctu k předloze a nakonec i k divákovi nemám pochopení.

Z počátku by si člověk mohl myslet, že jde o jakési moderní divadlo, než mu dojde, že jde o režijní ejakulaci marnosti. Celkem ztráta času, škoda peněz. Parazitovat na autorovi a herectví, to je o co režii jde, smutek a ve výsledku nic.

Výborný Juraj Kukura!

65%

Dobré, líbila se hlavně první polovina, oproti některým recenzentům mi naopak druhá půle přišla místy nudnější, ale možná za to mohla moje povíkendová pondělní únava. Obdivuhodný Kukura (viděl jsem ho na divadle poprvé), velmi působiví Finger, Uhlířová, i Dadák a další, snad jen ten obsah se v druhé půli nějak opravdu trochu rozptýlil, trochu pro mne snížil laťku z Dostojevského tématu i z úrovně první půle.

Bylo to velký. Strašná, drtivá síla. Pečlivě vymodelovaná v hereckém projevu všech osmi aktérů. Výkon Juraje Kukury na hranici lidských možností, nikdy bych nevěřil, že je to tak dobrý herec (na plátně to nikdy v takové míře neprodal). Znamenité režijní nápady (hudba, práce herců s kamerou...). A zmatečnost obsahu. Bohužel. Užitečná poselství ukrytá pod haldami prázdných slov.

Moji první Karamazovci, líbily:-)

55% Z pohledu jednotlivých segmentů fakt pěkné, ale bohužel jako celek roztříštěné. Bylo to jako rachejtle na Silvestra, humbuk, vizuální efekt, ale ve výsledku nic nezbylo, jen nepořádek a zmatek. Někdy méně je více, ale to není Čičvákům styl a já se s tím pomalu smiřuji. Ale abych jen nekritizovala, režisér má neskutečné štěstí a talent na herecké obsazení. Sametový hlas Honzy Hájka k postavě Ivana pasoval, vynikal i Martin Finger s Matějem Dadákem. Ženám mohl být dán větší prostor, ale i přesto velice zaujala postava Natalie Puklušové. Konec byl dobře vygradován, za to bod.

Nějak si nemůžu pomoci, ale toto provedení slavné klasiky mě příliš nepřesvědčilo. Herecké výkony byly dobré, scéna taky ...ale nějak to prostě nedrželo pohromadě a tak jsem ty 3 hodiny spíš protrpěl a snažil se co nejméně koukat na hodinky s toužebným očekáváním konce.

trochu modernější zpracování, některé scény mě lehce překvapily a přišly mi mimo, ale celkově se mi představení hrozně líbilo a zanechalo ve mně silný zážitek. Kukuru jsem do té doby nemusela a byl pro mě spíš kompromisem (neoblíbený herec v dobré hře), ale po představení jsem změnila názor. Celkově se mi hra moc líbila.

Bohužel průměr. Když to srovnám s inscenací Schormovou, tak bída. Zbytečně sprosté a fekální v situacích, kdy se to nehodí. Herci výborní.

Chtělo to trochu škrtat, první půlka měla dost nudných pasáží, po pauze mě to bavilo o dost víc až do povedeného závěru. Asi jsem se nepotkala s viděním režiséra, co se týče především ženských postav, nepochopila jsem ani některé jeho nápady, něco mi přišlo už trochu moc... Oceňuju více prostoru pro Lízu I. Uhlířové, z herců bych dále vyzdvihla H. Hájka, M. Fingera a J. Kukuru. Pro někoho, kdo předlohu vůbec nezná, to ale musí být docela náročné.

Velké zklamání a rozpaky na představení 8.4.2015.Do pauzy uspávající, několikrát jsem zdřímla a ne sama.Nahota a vulgarismy samoúčelné.Snažení interpretů vycházelo naprázdno.Roztříštěnost bez spojující linky, která by udržela divákovu pozornost.Po přestávce se to nevylepšila. Byla to to NUDA. Představení by se dalo označit za soubor hereckých etud. Bylo by dobré použít tužku, aby ta nuda netrvala tak dlouho. Dávám hodnocení 30%, za hereckou snahu.

8.4. 2015: Po několika ohlasech a recenzích jsem šel na inscenaci bez očekávání (která jsem měl, když se provalilo, že toto Činoherák chystá). No a možná dobře. Dost mne to bavilo. Mám rád divadlo s jednoduchou scénou založené na herecké práci a zde se ještě sešla parta, která (do jednoho) na sebe dobře slyší. V druhé půlce došlo ke slabšímu místu krátce po přestávce, ale pak se to vyrovnalo. Některé aktualizace jsou paradoxní (myšleno v dobrém). Pro někoho budou některé situace možná až moc. Ještě nad tím budu chvíli přemýšlet...

Rozmělněné, roztáhlé, Kukurův egotrip (i když jej jako herce mám rád). Samoúčelná nahota a podivné mixování modernosti (videokamera) s asketickou scénou.

Líbilo, i když na můj vkus tam bylo možná až moc "cirkusu" (bradla, tyč) a křiku. Hereckým výkonům dávám "1",zejména Kukura i ženské výkony jsou ale naprosto excelentní.
Rozvolnění filozofického obsahu do podoby moderní existenciální "břečky" mne trochu překvapilo, ale dokázala jsem je přijmout. Představení je tříhodinové a obdivuji všechny účinkující, že dokážou takovou dlouhou dobu podávat velice náročné výkony, když někteří téměř neopustí jeviště.
Co mi přišlo úplně zbytečné, bylo rozdávání "cukříků" divákům. To jsem nepochopila.

Činoherní klub se díky této inscenaci srazil na úroveň podniků, jichž je Ve Smečkách víc než dost. Po naturalistickém striptýzu N. Puklušové či scéně s pokaděným J. Kukurou se mi chtělo křičet, jestli je takováto degradace díla F. M. Dostojevského vůbec možná. Režisér M. Čičvák vytváří postupně na prázdné scéně patetický bordel, který dle mého názoru ani pořádně nereflektuje chování společnosti ve 21. století. Této paralely chtěli patrně inscenátoři prostřednictvím řady metafor dosáhnout. Výsledkem je bohužel, alespoň pro mě, urážlivý a vulgární titul s nevyrovnanými hereckými výkony.

95 % Nejlepší Karamazovci a nejen na divadle. Lehkou rukou skrzevá smích (ano, je to komedie!) provozovaná temnota totální.

Velké zklamání. Samoúčelné režijní výstřelky, nevyrovnané herecké výkony. Juraj Kukura spolehlivě rozbíjel všechno, co aspoň trochu fungovalo. Bohužel pojal toto představení jako svou vlastní exhibici. Matěj Dadák poněkud trapně napodoboval Holuba z mnohem vydařenějšího filmu. Michala Čapku bychom málem nepoznali - ten energický a originální ostravský herec najednou vypadá na jevišti jako ochotník,jehož jediným výrazovým prostředkem je pokládat lidem soucitně ruku na rameno. Pochvala pro Hájka a striptérku.

Karamazovce už nejde udělat líp!

55%
Setkal jsem se s tímto dílem poprvé, navíc jsem byl dle zdejších recenzí na režijně upravené a o něco kratší verzi. Příliš mě to nezaujalo asi právě proto, že jsem neznal předlohu, takže pro mě trochu dějový perplex. Což může zaskočit i ostatní diváky, neznalé tohoto Dostojevského díla.

Výborné herecké výkony. Vypuštěním některých postav ze Schormovy dramatizace je tato inscenace trochu nepřehledná.

Činoherní klub se díky této inscenaci srazil na úroveň podniků, jichž je Ve Smečkách víc než dost. Po naturalistickém striptýzu N. Puklušové či scéně s pokaděným J. Kukurou se mi chtělo křičet, jestli je takováto degradace díla F. M. Dostojevského vůbec možná. Režisér M. Čičvák vytváří postupně na prázdné scéně patetický bordel, který dle mého názoru ani pořádně nereflektuje chování společnosti ve 21. století. Této paralely chtěli patrně inscenátoři prostřednictvím řady metafor dosáhnout. Výsledkem je bohužel, alespoň pro mě, urážlivý a vulgární titul s nevyrovnanými hereckými výkony.

8.4. 2015: Po několika ohlasech a recenzích jsem šel na inscenaci bez očekávání (která jsem měl, když se provalilo, že toto Činoherák chystá). No a možná dobře. Dost mne to bavilo. Mám rád divadlo s jednoduchou scénou založené na herecké práci a zde se ještě sešla parta, která (do jednoho) na sebe dobře slyší. V druhé půlce došlo ke slabšímu místu krátce po přestávce, ale pak se to vyrovnalo. Některé aktualizace jsou paradoxní (myšleno v dobrém). Pro někoho budou některé situace možná až moc. Ještě nad tím budu chvíli přemýšlet...

Skvělý, Juraj Kukura.

Viděl jsem 3x.

Chtělo to trochu škrtat, první půlka měla dost nudných pasáží, po pauze mě to bavilo o dost víc až do povedeného závěru. Asi jsem se nepotkala s viděním režiséra, co se týče především ženských postav, nepochopila jsem ani některé jeho nápady, něco mi přišlo už trochu moc... Oceňuju více prostoru pro Lízu I. Uhlířové, z herců bych dále vyzdvihla H. Hájka, M. Fingera a J. Kukuru. Pro někoho, kdo předlohu vůbec nezná, to ale musí být docela náročné.

Moji první Karamazovi. Zpočátku jsem měl problém do představení proniknout a v dění na jevišti jsem se ztrácel. S postupujícím časem jsem zjistil, že sleduji zajímavé postavy přinášející zajímavé filozofické myšlenky v zajímavé inscenaci, jíž vládne strhující výkon charismatického J. Kukury a neméně kvalitní výkon M. Dadáka. Nápad s filmovou projekcí či rozdávání cukrátek divákům z rukou J. Kukury hodnotím jako velmi originální. Strhující závěr už jen dotvořil výsledný zážitek. Závěrečný potlesk ve stoje byl pak nejlepším měřítkem kvality. /viděno 5. května 2017 - natáčení TV záznamu pro ČT/

65% - Nemám s čim srovnávat, ale pokud to mělo být peklo v jakémkoliv ohledu odshora dolů, zleva doprava, od jednotlivce ke společnosti a zpět, tak pak se to v druhé půli nakonec podařilo. Ta hra je vysvětlením a snad i omluvou, proč se v Rusku vypije tolik vodky, holt tam toho o pekle asi dost vědí...
Když zatleskáte a myslíte, že vše skončilo, vyjdete z ČK a Ve Smečkách má hra svou prodlouženou...
pozn. Nahota byla skutečně zbytečná a hra se chvílemi opravdu táhla, přesto se mi líbila více než průměrně.

Výborná inscenace, kterou táhne Juraj Kukura neuvěřitelnou silou. Je to divadelní zvíře, tygr na jevišti. Takového herce v Česku nemáme.

Nějak si nemůžu pomoci, ale toto provedení slavné klasiky mě příliš nepřesvědčilo. Herecké výkony byly dobré, scéna taky ...ale nějak to prostě nedrželo pohromadě a tak jsem ty 3 hodiny spíš protrpěl a snažil se co nejméně koukat na hodinky s toužebným očekáváním konce.

Netradiční uchopení postavy Fjodora Karamazova. Místo ztělesněné chlípnosti a zla je to v Čičvákově režii spíše starý cynik hodný soucitu. Mezi nejlepší herce však i tak řadím Martina Fingera a Jana Hájka. Co se týče tématu, inscenace jako by nás nacházela ve světě již dávno neuvažujícím o Bohu a až postupně se pečlivě dopracovává k relevantnosti Dostojevského tázání po něm. Nicméně první polovina na mě působila značně absolventsky. Roztržité střihy a scénografie. Repliky nuceně odříkané, čímž bylo podlomeno vysvětlení komplikované zápletky. Až ve druhé části to do sebe začalo zapadat včetně humoru.

Velmi originální zpracování.. Výborné herecké výkony...

Hra je velmi volnou adaptací některých motivů z Dostojevského románu. Nedá se příliš mluvit o dramatizaci, jednotlivé situace jsou rozehrávány jen na principu evokací tematických prvků z románu. Klíčovou myšlenkou se stává závěrečná replika: "Vítejte v pekle". Inscenace sice zaujme hereckými výkony a množstvím režijních nápadů, avšak celek postrádá smysl. Rozpadá se do nesrozumitelného kaleidoskopu různě efektních fragmentů (situací), které dohromady působí dojmem zmatečnosti a režijní nabubřelosti.

Karamazovce už nejde udělat líp!

Baví to, atmosféra dobrá, jen se tomu prostě nedá odpustit, jak to krutě rozmělňuje charaktery ikonických postav románu a, pro mě osobně, i dost posouvá celkové vyznění díla.

PS: Nevím, jestli jsem jediná, komu tak strašně vadí čtyřicetiletí herci v roli sotva dvacetiletých kluků, ale tady jsem to vnímala extrémně.

Výborný divadelní zážitek především díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jurajem Kukurou.

Ne, tak tady se Kukura a Činoherní klub úplně šťastně nepotkali. Provedení, které jsem nepochopil. Škoda

Z počátku by si člověk mohl myslet, že jde o jakési moderní divadlo, než mu dojde, že jde o režijní ejakulaci marnosti. Celkem ztráta času, škoda peněz. Parazitovat na autorovi a herectví, to je o co režii jde, smutek a ve výsledku nic.

65%

Rozmělněné, roztáhlé, Kukurův egotrip (i když jej jako herce mám rád). Samoúčelná nahota a podivné mixování modernosti (videokamera) s asketickou scénou.

Bohužel průměr. Když to srovnám s inscenací Schormovou, tak bída. Zbytečně sprosté a fekální v situacích, kdy se to nehodí. Herci výborní.

Moji první Karamazovci, líbily:-)

Dobré, líbila se hlavně první polovina, oproti některým recenzentům mi naopak druhá půle přišla místy nudnější, ale možná za to mohla moje povíkendová pondělní únava. Obdivuhodný Kukura (viděl jsem ho na divadle poprvé), velmi působiví Finger, Uhlířová, i Dadák a další, snad jen ten obsah se v druhé půli nějak opravdu trochu rozptýlil, trochu pro mne snížil laťku z Dostojevského tématu i z úrovně první půle.

Bratři Karamazovi je klasický "podvratný" Dostojevského román. Zaslouží si seriózní režijní uchopení. Byl již mnohokrát zpracován a režisér Čičvák se rozhodl přinést něco nového. Bohužel jeho inovační nápady (např. pokálený Kukura, hysterické ječení na mříži atd.) nejsou obohacením, nýbrž manýrou a fragmentací, která odvádí pozornost od silného děje a poselství románu. Možná i pro herce bylo trapné některé scény předvádět. Režisér padl do časté pasti "artového" zpracování. Pro takovou neúctu k předloze a nakonec i k divákovi nemám pochopení.

? (měl bych vidět znovu)

Originální zpracování v moderním stylu, zároveň obsahově věrné předloze. Na mě trochu moc show, postava starého Karamazova posunutá do morbidní grotesky s uměle přidanými "morálně poučnými" vsuvkami k divákům.

Těžká inscenace. Už takto je to těžkost jak svině, a když připočteme, že je to udělané takovýmto moderně bláznivým způsobem, tak to vypovídá samo o sobě. Mnoho momentů strašně silných. Přesně dokonale obsazené role. Jasně, to všechno je pecka. Ale i tak i když to ve mě zanechalo něco silného, tak i přesto jsem se půlku přibližně nudil, protože mi přišlo, že koukám na náhodný generátor slov. Ale to u takovýchto her asi nebude lepší.

55% Z pohledu jednotlivých segmentů fakt pěkné, ale bohužel jako celek roztříštěné. Bylo to jako rachejtle na Silvestra, humbuk, vizuální efekt, ale ve výsledku nic nezbylo, jen nepořádek a zmatek. Někdy méně je více, ale to není Čičvákům styl a já se s tím pomalu smiřuji. Ale abych jen nekritizovala, režisér má neskutečné štěstí a talent na herecké obsazení. Sametový hlas Honzy Hájka k postavě Ivana pasoval, vynikal i Martin Finger s Matějem Dadákem. Ženám mohl být dán větší prostor, ale i přesto velice zaujala postava Natalie Puklušové. Konec byl dobře vygradován, za to bod.

Bylo to velký. Strašná, drtivá síla. Pečlivě vymodelovaná v hereckém projevu všech osmi aktérů. Výkon Juraje Kukury na hranici lidských možností, nikdy bych nevěřil, že je to tak dobrý herec (na plátně to nikdy v takové míře neprodal). Znamenité režijní nápady (hudba, práce herců s kamerou...). A zmatečnost obsahu. Bohužel. Užitečná poselství ukrytá pod haldami prázdných slov.

Za mě karamazovský bulvár.

Velké zklamání. Samoúčelné režijní výstřelky, nevyrovnané herecké výkony. Juraj Kukura spolehlivě rozbíjel všechno, co aspoň trochu fungovalo. Bohužel pojal toto představení jako svou vlastní exhibici. Matěj Dadák poněkud trapně napodoboval Holuba z mnohem vydařenějšího filmu. Michala Čapku bychom málem nepoznali - ten energický a originální ostravský herec najednou vypadá na jevišti jako ochotník,jehož jediným výrazovým prostředkem je pokládat lidem soucitně ruku na rameno. Pochvala pro Hájka a striptérku.

95 % Nejlepší Karamazovci a nejen na divadle. Lehkou rukou skrzevá smích (ano, je to komedie!) provozovaná temnota totální.

kukura dobry,
nemam moc rad dostojevskiho, ale byl jsem prijemne prekvapen

Výborný Juraj Kukura!

trochu modernější zpracování, některé scény mě lehce překvapily a přišly mi mimo, ale celkově se mi představení hrozně líbilo a zanechalo ve mně silný zážitek. Kukuru jsem do té doby nemusela a byl pro mě spíš kompromisem (neoblíbený herec v dobré hře), ale po představení jsem změnila názor. Celkově se mi hra moc líbila.

Líbilo, i když na můj vkus tam bylo možná až moc "cirkusu" (bradla, tyč) a křiku. Hereckým výkonům dávám "1",zejména Kukura i ženské výkony jsou ale naprosto excelentní.
Rozvolnění filozofického obsahu do podoby moderní existenciální "břečky" mne trochu překvapilo, ale dokázala jsem je přijmout. Představení je tříhodinové a obdivuji všechny účinkující, že dokážou takovou dlouhou dobu podávat velice náročné výkony, když někteří téměř neopustí jeviště.
Co mi přišlo úplně zbytečné, bylo rozdávání "cukříků" divákům. To jsem nepochopila.

Inscenace, ve které se režisér Martin Čičvák vrací k tomu, co z něj před dvaceti lety udělalo velký talent česko-slovenského divadla.
Jasný řád, přesně vedení herci (včetně až neuvěřitelně unikátního Kukury, který Starého Karamazova ani nehraje, prostě na jevišti je - a je ho hodně!) a zejména chytré čtení textu.

Velké zklamání a rozpaky na představení 8.4.2015.Do pauzy uspávající, několikrát jsem zdřímla a ne sama.Nahota a vulgarismy samoúčelné.Snažení interpretů vycházelo naprázdno.Roztříštěnost bez spojující linky, která by udržela divákovu pozornost.Po přestávce se to nevylepšila. Byla to to NUDA. Představení by se dalo označit za soubor hereckých etud. Bylo by dobré použít tužku, aby ta nuda netrvala tak dlouho. Dávám hodnocení 30%, za hereckou snahu.