Romana35

Dojemná hra o podivuhodném přátelství mezi na první pohled nesourodou dvojicí muže a ženy. Ano tahle inscenace vás napumpuje pozitivní energií a potěší svým optimismem. Zásluhu na tom má především skvěle zvolená ústřední dvojice v podání Elišky Balzerové a Daniela Krejčíka. Těm dvěma to na jevišti krásně ladí. Oba umí věrohodně zahrát citově založené postavy příběhu, který ztvárňují. Hezká doprovodná hudba jen dokresluje pohodovou atmosféru, která se přenáší na diváka. Miroslav Hanuš v režisérské roli příjemně překvapil.

Obsazení : Hrabě Almaviva (Martin Šrejma), Figaro (Pavol Kubáň), Rosina (Michaela Zajmi), Bartolo (Jiří Sulženko), Berta (Yukiko Kinjo), Fiorello (Lukáš Bařák), Basilio (Roman Vencl )....
Pěvecky odzpívané na profesionální úrovni, herecky též podařené. Inscenováno klasicky, což mi vyhovovalo.
Opera buffa však nebude v oblasti oper tou pravou pro mě.

Velice zajímavé divadelní představení, svou formou i zpracováním. Povedená herecká stylizace, kostýmy i líčení, stejně jako doprovodná hudba. Pro svůj poněkud specifický obsah nebude asi vhodné pro každého (na našem představení určité nepochopení ze strany starších diváků), nicméně oceňuji dát se vlastní autorskou cestou a ukázat dnešnímu diváku jiné, netradiční divadlo.

Mimořádně ztvárněná ikonická Jiráskova Lucerna , která pobaví malé i velké. Národní klasika zahraná povedeně a přitažlivě pro dnešního diváka. Sehraný herecký soubor divadla v Dlouhé. Líbila se mi hudební složka v podobě úryvků z nejznámějších českých oper. Nejvíce mě oslovili hostující Igor Orozovič v roli hrdého mlynáře a Eva Hacurová hrající Kněžnu. Pobavil Miroslav Hanuš coby podlézavý vrchní úředník, stejně jako Jan Vondráček v postavě ušlápnutého učitelského pomocníka Zajíčka. Ale všichni byli dobří. O něco méně mě zaujal jen rovněž hostující A. Goldflam jako starý vodník. Celkově ale krásná podívaná.

Hra o nečekaném přátelství dvou žen na sklonku jejich života. Daniela Kolářová a Lenka Termerová jsou důvodem, proč představení zhlédnout. Téma hry ne moc zrovna optimistické.

Hra dává nahlédnout do zákulisí divadla, co se odehrává před i během představení v dámské šatně. Čtveřice hereček sehraná. Taková lehčí konverzační hra, nic objevného.

Chytře napsaná konverzační komedie pro čtyři herce, hrající dvě manželské dvojice přátel. Pointa inscenace je povedená. Přestože jsem stejnou hru (ovšem pod jiným názvem) před časem viděla v jiném divadle a pointu jsem tedy již znala, představení i tak pobavilo. Možná drobná výtka směrem k A. Čubovi, ve druhý půlce hry tlačil humor už trochu moc na sílu. (Dramox).

Silný příběh z našich dějin inscenován tak nešťastným způsobem, že jsem měla co dělat dokoukat představení až do konce. Kabaret v první polovině hry mě vůbec nebavil, děj mi přišel chaotický a nepřehledný. Zpěv (A. Buršová) raději nekomentuji. Hudební doprovod otravný. Činoherní pasáže čistě bez kabaretního zpracování byly lepší. Pro mě jedno z nejhorších představení ŠD, které jinak mezi divadelními scénami patří k mým oblíbeným divadlům.

Tolstého rozsáhlý román se podařilo MDP pod režijním vedením M. Dočekala převést na divadelní prkna povedeně. Vzhledem k množství postav a mnoho akcí na scéně, beru jako velké plus role dvou vypravěčů, kteří pomáhají běžnému divákovi lépe se orientovat v ději. Druhá polovina představení mě zaujala více. Zde jsem se už lépe dokázala vcítit do postav na jevišti. Oceňuji doprovodnou hudbu, moderní scéna byla zajímavá. Herecky dobře obsazené. Zmíním Viktora Dvořáka, Jana Vlasáka a Kateřinu Marii Fialovou. Delší stopáž představení mi nevadila.

Spíš sled komediálních výstupů u jednotlivých, na sebe nenavazujících příběhů, které se odehrávají v hospodě. Oba herci ztvárňují postupně různé postavy. Smysl pro komiku mají, to je nesporné. Především Bára Hrzánová mě bavila. Text nikterak výjimečný. Oddechovka.

Ne, tenhle styl humoru postavený na prvoplánových až trapných vulgaritách mě neoslovuje. I kdybych od toho odhlédla, stejně mě hra nebavila. Rozvleklá nuda. Pro mě trápení, vyhlížela jsem konec představení. Dětské postavy, tak u nich je poznat, že dívky nemají zkušenosti s divadlem.
Poznámka na hodnotitele dva řádky pode mnou : NE, takto opravdu ani já ani moje nejbližší okolí běžně nemluvíme.

Slabou stránkou muzikálu je příběh, který mě nezaujal. Symbolika života mezi prolínáním mezi živými a mrtvými mi nepřišla natolik zajímavá, aby z toho byl námět na muzikál. Přišlo mi to poněkud archaické. Po hudební ani herecké stránce nemám výtek. Hudba od Daniela Landy vykazuje jeho nezaměnitelný styl. Na rozdíl od ostatních muzikálů divadla Kalich zde nebudu opakovat návštěvu.

Viděno na Artu. Při sledování jsem poznala, že nebudu cílovou skupinou diváka, pro kterou je představení určeno. Není mi blízká režie J. Nebeského, ani mě neoslovuje tvorba Divadelního spolku JEDL. Kdo mě zaujal v představení nejvíce byl Robert Mikluš, na opačném spektru stojí pro mě příliš expresivní a afektované herectví Lucie Trmíkové. Kostýmy přestože bizarní, pobavily. Některé výstupy byly pěkné, jiné k nevydržení. Délka představení bez pauzy se mi zdála značná.

Opera viděna v ústeckém divadle třikrát. Romantická pohádková scéna. V roli Rusalky dvakrát s  Michaelou Katrákovou. Jednou obsazena americká sopranistka Kaylee Norris, zde mi však vadil cizí přízvuk, pěvecky výborná. Postava prince - pokaždé zhlédnuto s Jakubem Pustinou, kterého považuji za vynikajícího nejenom tenoristu, ale i po činoherní stránce bez chybičky. Daniel Hůlka ztvárňující vodníka neztratil nic ze svého charisma, silný a sebevědomý hlasový projev. Šárka Hrbáčková (čarodějnice), Valeria Vaygant (cizí kněžna), Tomáš Brázda (hajný), Jarmila Baxová (kuchtík), Radek Krejčí (lovec). Opera vhodná i pro starší dětské publikum.

Silný příběh. Až při sledování představení jsem si uvědomila, že příběh znám z knihy. Jitka Schneiderová v náročné roli obstála více než dobře. Líbila se mi i její partnerka ve hře, Zuzana Bydžovská. Jen bych raději uvítala v roli syna Daniela Krejčíka. Měli jsme druhou alternaci.

Už jsem pár inscenací divadla Mír viděla, proto mě jejich osobitý humor nepřekvapuje. Ovšem toto zpracování Moliérova Lakomce už bylo přece jenom na můj vkus více než bláznivé. Zejména druhá polovina představení (i když podstatně kratší než první půle) byla smrští neovladatelných skečů a komických výstupů. Smysluplný děj se postupně vytrácel, až se docela ztratil. Přehnané sexuální vložky či narážky po celý čas představení, mě po chvíli začaly iritovat. Čeho je moc, toho je příliš. Viděno na Dramoxu.

Tohle dílo od Ibsena jsem neznala, zřejmě není tak často uváděno v divadlech. Děj již poněkud archaický. Vztahy v jedné rodině, otázky zamýšlející se nad smyslem života. V popředí ženské hrdinky, tak jak bývá u Ibsena časté. Zpracování libereckého divadla upřednostňuje klasické pojetí, dobré herecké výkony, povedená scéna a pěkná doprovodná hudba. Viděno na Dramoxu.

Skoro 95 %.

Viděla jsem několikero zpracování "Brouka" a zpracování téhle francouzské komedie v podání ostravského divadla Mír řadím k těm nejvíce povedeným. (spolu s Vinohradským divadlem). Herecká souhra všech protagonistů na scéně, komické situace dobře vypointované bez zbytečného přehrávání. Pokud bych někoho jmenovitě vyzdvihla byli by to Albert Čuba v dvojroli Viktora Champsboisyho x Boutona (věrohodně odlišil obě svoje ztvárněné postavy), Robin Ferra (vadu řeči sehrál perfektně a neuvěřitelně baví) a Vladimír Polák v roli ředitele hodinového hotýlku (jeho pohybové kreace - dokonalé). Ženské představitelky ve svých rolích nezaostávají.
(Dramox).

Absurdní hra od Ionesca, těžký text, náročný na inscenování. Z hereckých výkonů mě nejvíce oslovily obě královny, Eliška Matzkeová (Marie) a především Ivana Zajáčková v roli starší z královen Markéty. Jiří Kraus ve stěžejní roli krále Bérengera nevystoupil ze své obvyklé komické herecké formy.

Operu jsem viděla ve Stavovském divadle dvakrát. Režijně uchopeno poněkud netradičně, jinak, než bych u této Mozartovy opery očekávala. Nemůžu říci, že bych z toho byla nadšená. Některé důležité věci v ději byly vynechány či byly jinak zpracovány. Také kostýmy mě moc neoslovily. Pěvecké výkony však na velmi dobré úrovni. Don Giovanni (jednou Jiří Brückler, podruhé Pavol Kubáň). Oba dobrý hlasový rozsah. Leporello (jednou Pavel Švingr, podruhé Miloš Horák). Druhý jmenovaný se mi líbil více.

Komediální opera buffa.