Romana35

Důstojná pocta naší zpěvačce Martě Kubišové. Z obsazení titulní role viděno s Hanou Holišovou. Smekám před jejím výkonem, byl to úžasný zážitek. Nejen pěvecky, ale i po herecké stránce, kdy mi někdy připadalo, že vidím samotnou paní Martu K. Moc se mi líbil Denis Šafařík, který hrál Václava Neckáře. Tomu nahrává jeho jistá podobnost s interpretem. Přestože představení není typickou činohrou, vše podstatné se myslím v ději podařilo vyjádřit. Chválím dobrý nápad obsadit do doprovodné kapely herce, kteří také zasahují do děje příběhu. A písničky skvělé.

Trošku předvídatelný děj této komedie vyvažují svými výkony herečtí představitelé. Především Martin Donutil a jeho protihráčem ve hře, zkušený herecký bard Miroslav Hanuš. Ten pravda ve své klasické poloze "nabručeného týpka", což mě celkem baví. Další postavy spíše do počtu. Ovšem potěšila Dana Batulková.

Takový lehčí žánr sloužící pro pobavení diváka. Komedie, která celkem nesklouzává k laciným vtipům, obě dámy na scéně se zhostily svých rolí dobře. Text hry není nijak nosný, ale dokáže v jisté míře zaujmout. Árie ze známé opery Carmen v podání D. Peckové představení příjemně oživily.

Vztahové drama, náročné na pozornost, v mosteckém divadle. Obsazení čtyř hlavních protagonistů příběhu povedené. Kdo mě oslovil nejvíce je Marcel Rošetzký v roli George. Svým temperamentním projevem ovládl jeviště pro sebe. Jeho hereckou partnerkou je Michaela Krausová, kterou jsem až dosud považovala za výhradně komediálně zaměřenou herečku. Ztvárněním postavy Marthy mě příjemně vyvedla z omylu. Oba mladí herečtí spoluhráči T. Horehleď, E. Matzkeová přispěli svým dílem k dobrému dojmu z tohoto představení. Eliška M. se mi zdála ve své roli přirozenější.

Monodrama je pro herce vždy výzvou. Utáhnout sám představení, zaujmout a pobavit diváky. Anně Polívkové se to v tomto představení podařilo na jedničku. Má přirozený komediální talent, poděděný po svém otci. V mnoha gestech a pohybech na jevišti mi jej připomněla. Líbilo se mi její nasazení, nadšení pro ztvárnění své role. Rovněž její milá interakce s diváky, sedícími v předních řadách. Moc pěkně strávený večer.

Výpravný muzikál pod režijním vedením M. Čičváka, hudbu složil O. Brzobohatý, který je podepsán např. pod muzikálem Holmes, který se mi také velmi líbil. Vhodné i pro děti, spíše asi větší, pokud vydrží delší dobu představení, cca tři hodiny. Děj se striktně drží oblíbeného filmu, nechybí žádné známé scény. Marek Lambora má na roli Uriáše velké charisma. Filip Hořejš co by Petronel již méně. Dvojice záporáků klíčnice (Anička Fialová) x správce ze zámku (Petr Vaněk) pobavili nejvíce. Atmosféra vánoc na mě díky tomuto muzikálu dýchla i v létě. Určitě ještě navštívím.

Podařená komedie z prostředí psychiatrické čekárny, což samo o sobě sebou nese humorné situace, když se postupně dostaví jednotliví pacienti se svými specifickými problémy. Zejména první půlka představení vyniká smrští komických gagů a vtipů. Hodně zde zazní vulgarismy, jsou ovšem nutné kvůli zobrazení psychické poruchy jednoho z pacientů. (tourettův syndrom). Závěr hry nebyl překvapivý, dal se očekávat.

V Goje to byly moji první "Bídníci". Předchozí nastudování jsem nestihla, tak nemám s čím porovnávat. Herecky i pěvecky výkony herců se mi líbily , v naší alternaci D. Uličník svým výkonem výrazně vyniká, dobří byli též J. Štágr (pěvecky určitě, trochu méně energie, což je vzhledem k věku pochopitelné), F. Prokešová, T. Lobl i K. Brožová. Sborové scény mě neoslovily, nebavila mě scéna "vzpomínání na padlé kamarády". Scéna sebevraždy komisaře Javerta se myslím moc nepovedla. Pobavil výstup pana Thénardiera (u nás J. Urban).

Sehraná herecká dvojice Michal Dlouhý x David Novotný. Oba temperamentní herci, slyší na sebe, umí improvizovat. Konverzační komedie dobře napsaná a zahraná, takže, co více si přát. Hraje se bez přestávky.

Příjemné představení sloužící k pobavení a odreagování se. Což je i můj případ. Téma nevěry zdařile a vtipně zpracované. Byla mi sympatická nenadále utvořená dvojice v příběhu , nesmělého učitele Cyrila (Michal Stejskal) a lektorky Lindy (Kristýna Hrušínská). Dle zdejšího hodnocení asi tato inscenace sedí více mužům.

Povedená situační komedie pod režijním vedením Milana Schejbala, který v tomto žánru nikdy nezklame. Herecká souhra na jevišti dala vzniknout pěknému představení, které potěší. Takto si představuji dobrý humor. Pouze malá výtka ke ztvárnění postavy souseda Bobbyho Franklyna, ale chápu, že autor hry Ray Cooney to takto napsal. V dnešní době již tyto stereotypy ohledně homosexuálů nejsou v kurzu.

Poetické, snové, krásné. Z naší herecké dvojice Jana Pidrmanová x Vladimír Polívka. Pidrmanová se svým jemným typem na Manon velmi hodí. Použitá varhanní hudba v tomto představení umocnila dojem z Nezvalových veršů. Výhrady mám ovšem k obrazu "Počátek světa", i když chápu, že má funkci jakéhosi symbolu v představení. Působilo to na mě rušivě a vadilo mi to v prožívání romantického děje na scéně. Naopak scény v Duvalově domě mě nevadily tolik, jako některým recenzentům zde. Plastové židle jsem také nepochopila. Zkrácení původního textu hře jen prospělo, přiblížilo tak Nezvalovo dílo většinovému diváku.

Podařená satirická komedie, kde mezi všemi dobrými hereckými výkony vyniká Ondřej Kavan v roli Adolfa Hitlera. Svoji postavu dokázal přesně stylizovat, dobře nastudovanými gesty či mluvou, aniž by ji lacině parodoval. Představení vtipně dokresluje použitý filmový záznam (moderátorka Drtinová, Václav Kopta zobrazující politika). Téma hry velice aktuální v současné době. Divadlo na Jezerce mě volbou a zpracováním tohoto představení příjemně překvapilo.

Tato Moliérova komedie zrovna nepatří k mým oblíbeným. Divadlo Petra Bezruče tento divadelní kus ovšem zpracovalo svěžím moderním způsobem, který nenudí. Délka velice příjemná. Obsazení skvělé, vyzdvihnu herecký výkon Dušana Urbana v titulní roli. A Norbert Lichý na scéně vždy potěší. Zhlédnuto ze záznamu. (Dramox).

Zpočátku jsem si musela zvyknout na toto zpracování, které mi až tak úplně nesedlo. Druhá polovina představení po přestávce byla pro mne výrazně zajímavější. Herecky podařené, oba pánové (J. Vyorálek a V. Vašák) mi přišli přesnější a přirozenější ve svých rolích, než jejich ženská partnerka. (G. Mikulková). Závěr představení zahrál na dojemnou notu.

Líbila se mi scéna, kouzlení se světly, hudební složka. Líbil se mi Martin Donutil ztvárňující hlavní postavu v příběhu. Samotný příběh mě tak nezaujal. Představení je svým způsobem a zpracováním velice kreativní, poetické. Své diváky si najde.

V první polovině se představení jeví jako komedie, která po přestávce zahraje na tragickou strunu. Další výborná hra v režii Petra Zelenky. Herecký soubor Dejvického divadla sehraný, nejvíce mě však zaujali H. Čermák, K. Melíšková a M. Myšička. Poslední jmenovaný věrohodně ztvárnil rozklad lidské osobnosti vlivem alkoholu, aniž by opilecké scény přehrával. Ke konci hry se mě zmocnil smutek. Hra k zamyšlení a takové divadlo mám ráda.

Neuvěřitelné nasazení všech herců v této hře, jak herecky, tak pěvecky. Nejvíce mě oslovil Jan Zadražil v titulní roli Nikoly Šuhaje. Tak prožít svoji postavu na jevišti jsem ještě nikdy neviděla. (Až málem do sebezničení). Tolik energie, zaujetí a nadšení celého hereckého souboru , které se prolíná celým představením mě dokázalo úplně pohltit a to jsem sledovala jen se záznamu. Veliké díky DRAMOX za možnost toto představení shlédnout.

Představení je takovou kabaretní groteskou, což mi úplně nesedí. Není to můj styl. Oceňuji herecké nasazení, energii a entuziasmus všech tří protagonistů na scéně. Některé scény byly více povedené, některé méně. S dílem Shakespeara jako takového to ovšem nemá mnoho společného. Pro toho, kdo se chce v divadle jen nezávazně zasmát, je však tohle představení správnou volbou.

Jedním slovem krásné. Pro mne asi jedna z nejoblíbenějších her Dejvického divadla, které jsem viděla. Nejvíce se mi ve hře líbil Miroslav Krobot. Jeho "nabručené" herectví ve všech postavách, které ztvárňuje mě prostě baví. Viděno na Dramoxu.

Moje hodnocení jednoznačně navyšuje vynikající výkon Matouše Rumla v roli Raymonda. To byl herecký koncert. Líbil se mi i jeho protihráč Martin Písařík jako bratr Charlie. Inscenaci by prospělo poněkud zvolnit a zklidnit chaotické dění na jevišti (přesuny nábytku i osob sem a tam.) Jinak moc pěkný zážitek z tohoto představení.

Moje druhé shlédnutí této inscenace od Robina Hawdona. První bylo před lety v mosteckém divadle. Představení, které dokazuje, že i komedie může být vkusně zahraná. Situační humor, vtipy dobře vypointované, herecky vyrovnané. Krásně strávený večer.

Tato divadelní hra má volně navazovat na "Postřižiny" od Bohumila Hrabala. Toto představení bylo před lety uvedeno rovněž na prknech mosteckého divadla pod režijním vedením Petra Svojtky. Patřilo k mým oblíbeným. Z nové hry nemám ani zdaleka tak dobrý pocit. Není to hereckým obsazením, herci hráli dobře, pokud měli vůbec co hrát. Na scéně je téměř celý soubor divadla, mnohé postavy ze hry jsou odsouzeny k pouhému figurkaření, nemají vůbec prostor k vyjádření charakteru své role, situační scény nedotažené, ploché. Poetiku Hrabalova díla jsem v tomto představení neobjevila.