Dvojka

Hra J. Cartwrighta pro dva herce ve čtrnácti rolích je nejen komedií s osobitým humorem, ale též sondou do života lidí objevujících se v jedné hospodě. Zatímco J. Dulava dovedně odlišoval jednotlivé postavy, méně proměnlivá B. Hrzánová více pracovala se svou osobitostí; oba projevili komediální talent a souhra mezi nimi fungovala. Režisér J. Klimsza v první části nechal herce až příliš tlačit na komediální notu, což upozadilo autorovu výpověď. Ta se naštěstí dostala ke slovu hned po přestávce, kdy inscenace nabrala správnější směr a humorem zároveň zřetelněji „promlouvala“. Dojem se tím zlepšil, určitý dluh autorovi však zcela nezmizel.

Hospoda, jakožto "sběrna" rozličných lidských typů s vitrínami jejich osobních problémů. Scénosled mikropříběhů několika štamgastů uvozuje obsluha, hašteřivý manželský pár hospodských, dvojka vskutku k pohledání. B. Hrzánová s J. Dulavou rozehrávají všechny kuriózní postavičky tohoto panoptikálního reje s očividným elánem, empatií pro pointu i proměnlivost nálad a atmosféry jednotlivých výstupů. Konkrétní příčinu jejich neustálého popichování, jízlivostí a handrkování odtajní až úplné finále hry, které celou hořkosměšnost života sečte a podtrhne. Inscenace nabídne příjemně strávený divácký večer, osobně bych uvítala o něco zřetelnější přesah.

65% - Inscenace hry Jima Cartwrighta v režii Janusze Klimszy nabízí významný prostor hereckým výkonům, a to jak na poli komickém, tak i ve vážných, dramatických polohách. V komických momentech vyniká až klauniáda Barbory Hrzánové a jejích postaviček, ať už jde o ostrou, hluboce zraněnou, ale stále život užívající hospodskou, jež ve své práci působí jako ryba ve vodě, či jednotlivé návštěvnice, ale nabízeného prostoru hojně využívá i Jaromír Dulava ve svém podání jednotlivých hostů od staříka, přes násilnickího motorkáře a notorického svůdníka, až po ztracené dítě.