Monty70

Vztahová hra o členech jedné rodiny. Bohužel mě inscenace vůbec nezaujala, reálie proti původnímu originálu zasazeny do našeho prostředí, konkrétně do Mostu. To mi také přišlo takové na sílu... Při zpětné vzpomínce na představení si vybavuju pouze chaotický křik herců na scéně a na můj vkus docela nechutné vulgarity. Dokonce z úst herečky, kterou mám jinak v oblibě...no nebudu jmenovat. Pokyny režiséra se musí plnit. Viděl jsem....nepochopil jsem....zapomněl jsem.

Přesný náhled do typické mentality ruského člověka, kterou se ani nepokouším chápat. První polovina hry poněkud zdlouhavá (především svatební hostina ?), místy by škrty prospěly. Povedeně karikaturně ztvárněné postavy, nadsázka, černý humor. Sehraný herecký soubor. Výborní nejenom J. Vondráček, J. Sklenář, J. Tesařová, Š. Ligas - ti mě však zaujali nejvíce. Chválím scénu a doprovodnou hudbu. Zakončení představení působivé, kdy happy end se nekonal.

75 %
Líbili se mi především mladí zpěváci ve svých rolích.

Ostravský herec Petr Panzenberger je v postavě feťáka Romana naprosto přesvědčivý. Bez nějakého sentimentu věcně a přesně předkládá divákovi neradostný život člověka na drogách. Nechybí ani úsměvné nebo naopak smutné momenty, nadsázka a černý humor. Myslím, že takové představení dokáže mnohem více, než jenom pobavit diváka v hledišti. Doporučuji a nejenom mladým lidem.

Kalich uvedl pokračování mezi diváky úspěšného muzikálu Biograf láska. Opět silné herecké a pěvecké výkony, dobrá choreografie, sehraná company a celkem smysluplný příběh. Přišlo mi, že více známějších hitů zaznělo v jedničce (nebo nejsem až zase takový znalec písní Hany Z.). Ovšem některé písně jsem znal. Vyzdvihnu Kateřinu Steinerovou, líbilo se mi především její sólo v závěru představení. Hezké propojení na jevišti mezi otcem (Petr Kolman) a jeho dcerou Bětkou (Adélka Hesová). Správně namaskovaná Míša Tomešová v roli Alči. Pro srovnání jiných alternací navštívím určitě znovu.

Čapkova Bílá nemoc se z mého pohledu na českých jevištích moc neobjevuje, nemám tedy srovnání. Představení MDP se mi zdálo dost inovativní, mám raději klasicky zpracované hry. Miroslav Donutil hrající obě stěžejní postavy se mi více líbil v roli doktora Galéna. Videohovor mezi Maršálem a Galénem v závěru hry mi nepřišel až tak přesvědčivý. Zaujme scéna, ta se povedla. Hudba naproti tomu dost rušivá. Přiměřeně edukativní, pro školy velmi vhodné. Bez přestávky.

Zajímavý koncept představení, kdy děj příběhu probíhá na jevišti formou citování z dopisů, později i z osobních zápisků. Náročné na divákovu pozornost, neméně náročné na zapamatování si tolika textu pro herce. Především Martin Finger v nelehké úloze Luďka má můj obdiv. O roli Evy se dělí rovným dílem tři herečky rozdílného věku, což mi přišlo jako pozoruhodná inovace.

Role stárnoucího obchodního prodejce Miroslavu Donutilovi sedla na míru přesně. Totéž se dá říci o jeho herecké partnerce Zuzaně Kronerové. Přesvědčiví Martin Donutil a Viktor Dvořák v rolích synů. Herecký koncert ústřední čtveřice. Emoce, vyhrocené situace, konfrontace mezi jedinci, generační rozdíly, neschopnost přiznat si realitu, bilancování na sklonku života...Poctivě ztvárněné klasické drama, taková představení mě baví.

Komorní hra. Dvojice herců přesvědčivá.

Zajímavá absurdní jednoaktovka dramatika E. Ionesca se mi trefila do vkusu. O absurdním dramatu na divadle toho moc nevím, ale líbilo se mi to. Délka představení je kratší, hraje se bez pauzy. Z mého pohledu nejlépe vystihla svoji postavu Ivana Zajáčková.

Sázka na jistotu v obsazení rozeného komika Radka Holuba do inscenace. Moc pěkná komedie.

V poslední době se stává zvykem ztvárňovat známá filmová díla na divadle, ať už v podobě činohry nebo muzikálu. Tootsie s Dustinem Hoffmanem mám moc rád, proto mě zaujalo jeho nastudování Západočeským chebským divadlem..
Rozporuplné pocity. Nějak mi to tady nesedlo. V hlavní roli z naší alternace Jan Hanny Firla. Mám zafixovaného Dustina s jeho malou postavou, zde přesný opak. Ženské postavy mě nepřesvědčily.
Kdo se mi líbil, byl gay režisér, jeho taneční výstup byl podařený.
Celkové vyznění muzikálu, včetně hudby, moc divoké na můj vkus.

Příjemná komediální divadelní hra, opírající se o slušně napsané dialogy a především o solidní herecké výkony obou představitelek. Jak Iva Pazderková, tak Petra Nesvačilová mají smysl pro komiku a ve dvojici jim to na scéně spolu pěkně šlape. Pro oddychový nenáročný večer v divadle lze určitě doporučit.

Trefa do černého obsadit do role Pavla Maliny hostujícího Patrika Děrgela. Jeho herecký výkon je fenomenální, především ve chvíli, kdy se u Pavla naplno projeví příznaky jeho nemoci. Slova chvály si určitě zaslouží jeho herecká partnerka Tereza Císařová, která ztvárnila Štěpku Kiliánovou. Dokáže autenticky obsáhnout přerod svojí postavy z naivního (i když na tehdejší dobu pokrokového) děvčete v ráznou a sebevědomou ženu, která se statečně postaví tragickým okolnostem svého života. Náročný psychologický román se díky režii a hereckým výkonům podařilo na jeviště DNV převést znamenitě.

Zážitek. Další hra od Tomáše Dianišky, která mě chytla za srdce. Dokonalá souhra všech herců na scéně, která byla mimochodem moc podařená. Doprovodná hudba přesně zapadala do probíhajícího děje. Satira a černý humor v inscenaci s tak silným námětem z období Heydrichiády byl dávkován přesnou měrou. Pro mě objev na hereckém poli...Denis Šafařík.....výtečný v roli Ati Moravce.

Inscenace mě zaujala od prvních momentů, kdy se objevila jednoduchá střídmá scéna a herci na jevišti. Bavila mě povedená a vtipná choreografie soubojů mezi oběma znesvářenými rody Monteků a Kapuletů.
Mě zatím neznámá A. Kalertová velmi opravdová svým ztvárněním Julie, Oskar Hes jako Romeo přesvědčivý, herecká souhra mezi oběma nesporná. Pozoruhodné výkony i ostatních herců. Za všechny zmíním alespoň L. Veselého (kněz), J. Grundmana (Mercucio) a J. Mansfelda (Paris). Svým moderním pojetím, přesto však respektujíce autora, příběh romantické lásky přiblížen dnešnímu divákovi.

Drábkovo uchopení Gogolova Revizora, kterého zná asi každý, se mi ne zrovna trefilo do vkusu. Beru snahu o modernější výklad ruské klasiky, avšak zde břitká satira a kritika společnosti potlačena ve prospěch režisérova specifického humoru. Herecké kreace hlavní čtveřice V. Kopty (Hejtman), T.Havlínka (Chlestakov), E. Leinweberové (Hejtmanova dcera) a zejména rozené komičky P. Tomicové (Hejtmanova žena) přece jenom dávají důvod inscenaci zhlédnout.

85%
Moc povedené...představení mě zaujalo hned zpočátku, líbila se mi cimbálovka v podání tří hudebníků šikovně umístěných na scéně. Energické, přesvědčivé herectví všech protagonistů v čele s A. Šťastnou, M. K. Hochmanem, A. Buršovou, J. Tvrdíkem. Ale není malých rolí, celý soubor se zasloužil o dobrý dojem z této inscenace. Oceňuji i kvalitní zpěv od činoherců, nápadité choreografie tanců. Pobavily scény s A. Buršovou, která vnáší do hry komickou stránku. Je takovým zástupcem pokrytecké morálky tehdejší doby. Na to, že text inscenace je už poměrně archaický, jedná se o svěží a moderní hru.

Zhlédl jsem muzikál Mamma mia, který zde na divadelním serveru má kontroverzní (no spíše špatné hodnocení), naproti tomu divácké publikum přítomné na představení bylo jiného názoru. Pokud očekáváte pěvecké výkony na srovnatelné úrovni muzikálových divadel, tak se jich, až na výjimky (Karolína Herzinová, Jakub Dostál) nedočkáte. Jestli se chcete skvěle pobavit a zaposlouchat se do nesmrtelných písniček skupiny ABBA, můžete si představení užít. Myslím, že pokud by divadlo obsadilo do dvou hlavních ženských postav hostující herečky, které disponují silným hlasovým fondem (jako tomu bylo v Hello, Dolly) výsledek mohl být dokonalý.

Tohle severské drama o vztazích mezi mužským a ženským světem od Ibsena mám v oblibě, byl proto jsem zvědavý na jeho nastudování souborem ND pod režijním vedením maďarského režiséra Viktora Bodó. Odosobnělá a chladná scéna, tak příznačná pro chování a jednání postav příběhu. Pavla Beretová v titulní roli mimořádně soustředěná a uvěřitelná ve své postavě znuděné a manipulativní ženy. Vynikající herecké výkony Igora Orozoviče a Denisy Barešové. Aneb kdo je v téhle hře normální ?

Děj muzikálu mě prostě nebavil, přišlo mi to celé takové chaotické. Dějová linie o dávné legendě "Na Vlčím vrchu" mi přišla nejslabší. Těšil jsem se alespoň na Lucii Vondráčkovou, ta ale v našem představení nehrála. Její alternující kolegyně pro tuto postavu, Šárka Vaňková byla nicméně přirozená. Ani Heňo v roli Temného mě (na rozdíl v jeho účinkování v Krysaři) příliš nezaujal.

Dejvickému divadlu se povedlo s nadhledem a humornou nadsázkou nastínit aktuální témata v téměř archaické hře. Neboli pavlačové drbny v akci. Zejména ženská část souboru si svoje party užívá. (Melíšková, Formanová, Krobotová). Páni ovšem nezaostávají, vyzdvihnu především J. Plesla. Je vidět krásné napojení herců, kteří jedou na stejné vlně. Kostýmní stylizace a nalíčení herců na jedničku. Moc jsem se pobavil, což bych u takového tématu opravdu nečekal. Takhle si představuju inteligentně ztvárněný humor na divadle.