Profil uživatele

Jindrah

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 12 % (5)
Lukáš Holubec: 14 % (15)
Helena Grégrová: 16 % (16)
Pavel Širmer: 16 % (20)
Jan Pařízek: 19 % (17)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 >

(zadáno: 3.3.2020)
Baletně pantomimický prolog, znázorňující život hlavní postavy, která nikdy nepromluví, slibuje moderní svižný zážitek a to se potvrdí. T.Bernhardovi bylo blízké prostředí intelektuální smetánky ale hra by se dala zasadit do jakékoliv společnosti.
Všichni přece chceme aby nás ostatní viděli lépe, než jací jsme, jsme k ostatním přehnaně kritičtí ale nedokážeme z kruhu vystoupit, protože víme, že jinde to nebude lepší. Klaníme se autoritám, které v skrytu duše nenávidíme a závidíme jim.
Scéna velmi podařená, opilecký výstup Jany Plodkové geniální, "herec Národního divadla" také skvělý.
(zadáno: 15.2.2020)
Jak již bylo řečeno - standardní Řeznická. Výborné herecké výkony pozvedají tuto inscenaci o úroveň výš. Byl Einstein skutečně takový sobec nebo ho autor poněkud stylizoval k zesílení sváru mezi celospolečenským prospěchem a utrpením blízkých?
Mezery mezi sedadly odpovídají postavám max. 170 cm vysokým.
(zadáno: 1.2.2020)
Výborně napsané, výborně zahrané. Přiznání Evy Jízdné je strhující scéna. Podařený hudební doprovod. Od zdánlivě nevinného otevření hrací skříňky se exponenciálně objevují další a další hříchy a tajnosti všech členů na první pohled harmonické společnosti. Nechtějte znát celou pravdu, mohlo by to bolet...
Epilog, který nás vrátí na začátek, byl názorný a vtipný.
Scéna mohla být nápaditější, postupné odhalování hříchů - kácející se karty - působí poněkud toporně. Příjemná minutáž. Jako vždy v Celetné opožděný začátek.
(zadáno: 19.1.2020)
Samotné hře o vědkyni, která v mužském světě vyznává zásadu, že nejlepší obrana je útok a kvůli vášni pro bádání nestihne poznat osobní život, lze máloco vytknout.
Opožděný začátek nás příliš nenaladil. S výjimkou přednesu J. Zadražila jsme v 5. řadě měli problém s porozuměním mluvenému slovu. Herci drmolili, v chvatu polykali slova. Srozumitelný, akcentovaný přednes je v divadle zásadní. Poněkud přehrávali. Herecký projev Evy Elsnerové plynul v jedné lince, nebyl dostatečně variabilní s ohledem na různé situace. Rušily informace k ději, podávané herci, kompaktnější by byla postava vypravěče.
(zadáno: 13.12.2019)
55% Výborná nápaditá scéna. Herecké výkony nevyrovnané, zaujmou Vyorálek a Noha. Vadil mi koncept hry ve hře. Inscenace má vytvořit iluzi autenticity. Režijně nedotažené, některé reakce a repliky mi nedávaly příliš smysl, byly zbytečné a křečovité. Text by potřeboval trochu očesat a umravnit. Mnoho nešvarů zdravotnictví, např. vztah k pacientům, dobře vystiženo. Morbidní scéna s hledáním maminky mezi mrtvolami se povedla. V množství narážek lehce některé nestačíte zpracovat (např. Nemocnice na Homolce a ředitel Dbalý). Absence děje nevadí, autorům šlo o něco jiného.
(zadáno: 2.6.2018)
Skvělá alegorie na (nejen) soudobou českou společnost. Češi si neumí vládnout, řeší marginality, přehnaně lpí na předpisech nebo je naopak obchází, závidí si, chytračí. Až jednou přijde chytrý podnikatel, který slíbí, že problémy vyřeší a všichni se budou mít dobře... Chce od nás bianko šek? "No proč ne?"
(zadáno: 26.5.2018)
(zadáno: 27.4.2018)
Vtipný, sarkastický, ironický souboj dvou světonázorů, reprezentovaných soupeři, kteří se respektují. Chytré repliky se střídají v rychlém tempu, takže pro průměrně inteligentního a vzdělaného diváka je problém všechny pochytit. Nejedná se však o planou intelektuálštinu.
Scéna Freudovy pracovny je pohledná a příjemná, oba herci v rolích namyšleného, sebevědomého Freuda a skromného avšak vnitřně jistého Lewise přesvědčiví.
Otázku existence Boha sice pánové nevyřeší ale je potěchou sledovat vodopád břitkých dialogů okořeněných nemalou dávkou jemného humoru.
(zadáno: 26.3.2018)
Pěkný hudební doprovod, minimalistická scéna, věrohodné herecké výkony, zajímavá choreografie, román vcelku věrně převeden.
(zadáno: 3.1.2018)
(zadáno: 8.12.2017)
(zadáno: 29.9.2017)
(zadáno: 3.5.2017)
(zadáno: 13.4.2017)
Dost dobrá ale poněkud temná predikce posametového vývoje. Nějací slušní idealisté stále existují. Osobně bych uvítal více prostoru pro oportunistické nebo idealistické motivace aktérů na úkor emocí a vášní v osobních vztazích. Explicitní sexuální epizodky nebyly nutné. Vztah papalášských manželů mi trochu připomněl Kdo se bojí V.W. Odkaz na Andreje (Bureše) Babiše byl poněkud aktivistický.
(zadáno: 3.4.2017)
Úžasná dojemná tragikomedie.
(zadáno: 18.3.2017)
Tohle se nepovedlo. Ideu hry je těžké v přemíře balastu vysledovat. Chybí jasný tah na bránu a srozumitelnost. Souhlasím s Eviikou, že vulgarity byly zbytečné, pro mě rušivé. Taková nepovedená varianta Kafky. Připadalo mi, že ani herci nejsou o svých rolích přesvědčeni.
(zadáno: 5.2.2017)
Víc než dějová linie mě uchvátily výkony pánů Holuba a Vladyky. Ty stálé změny identity jsou vtipné a pro herce nesmírně náročné. Velmi povedené představení v prostředí bývalého kina Morava je zábavné, nechybí vážné momenty, rychle odsýpá.
(zadáno: 16.1.2017)
Bratři Karamazovi je klasický "podvratný" Dostojevského román. Zaslouží si seriózní režijní uchopení. Byl již mnohokrát zpracován a režisér Čičvák se rozhodl přinést něco nového. Bohužel jeho inovační nápady (např. pokálený Kukura, hysterické ječení na mříži atd.) nejsou obohacením, nýbrž manýrou a fragmentací, která odvádí pozornost od silného děje a poselství románu. Možná i pro herce bylo trapné některé scény předvádět. Režisér padl do časté pasti "artového" zpracování. Pro takovou neúctu k předloze a nakonec i k divákovi nemám pochopení.

Další stránky hodnocení: 1 2 >