Hana.kubikova

Docela mě to překvapilo, taneční a výrazové představení právě tady? Ale bylo to dobré, skvělá Antonie Talacková a i Regina Rázlová vypadá v 74 letech výborně. První setkání s Antonínem Přidalem na scéně.

Shlédnuto na premiéře. Pokud bylo cílem ukázat, že Rusové jsou nešťastný národ, pak se to povedlo. Jako divadlo mi to ale nedrželo úplně pohromadě - jde o několik z knihy vybraných osudů pospojovaných do jednoho celku v rámci jedné rodiny. Pár hluchých míst (promluvy malého chlapce), vadilo mi i zmenšení scény. S ohledem na aktuální události to vyšlo hodně angažovaně. Možná se ale představení s dalšími reprízami usadí...

Shlédnuto v rámci hostovačky v divadle Archa, enviromentální žal v přímém přenosu. Bavilo, dobře napsané dialogy i postavy.

Ondřej Volejník mi úplně neseděl, ale Radka Fidlerová i Máša Málková skvělé. Zajímavá a vlastně i edukativní hra, dobré divadlo.

Myslíte si, že jdete na vtipnou a chytrou komedii a na místě shlédnete bezduchou klaudiádu, při které se občas za herce stydíte. Opilecké blábolení, sprosté slovo na scéně, lascivní scény - prostě "bžunda". Oba herci byli skvělí, ale hra je dost hloupá a předvídatelná. Shlédnuto na letní scéně na poněkud nepohodlných sedačkách. Nějak mi tohle představení do dramaturgie Ungeltu nezapadá, snad to nebude nový trend.

Ztvárnění skvělé, ale prostředí Azyl78 hodně nevlídné. Hluk kolem projíždějících vlaků, špatná akustika, nepohodlné sezení, v kombinaci s délkou představení smrtící kombinace. Asi si to dám ještě jednou v divadle.

Příběh moc nedrží pohromadě, u herců záleží na alternaci, prostředí Sovových mlýnů přidává na atraktivitě. Osobně se mi ale mnohem víc líbilo představení Korespondence V + W Na zábradlí.

No, Milan Hein nebyl úplně přesvědčivý, ale v rámci předvánoční tolerantní atmosféry to docela ušlo:-) Langmajer i Liška dobří jako vždy.

Ufff. Jsem nějak labilní asi, ale z tohohle kusu jsem odcházela s dost rozhoupaným žaludkem. Hra o násilí, které se skrývá v každém z nás.... školní šikana, násilí na stadionech, domácí násilí, násilí na ženách, zopakované všechny ty experimenty hrající si na věznice apod., které se většinou brutálně zvrhly... Pokud máte na jevišti problém s krví, tak se Hodným chlapcům snad raději vyhněte...

Pohled do života ortodoxní židovské komunity je dost exotika, takže + bod. Na druhou stranu mi nepřišlo úplně šťastné obsazení. Z 8 žen je jich polovina o generaci až dvě starší, než jejich postavy mají dle logiky věci být. Jasně, při premiéře před 10 lety jim bylo o deset míň, ale Boušková (63) jako žena po porodu? Neustále se hihňající Janžurová (76) s dcerou na vysoké? Zvlášť, když správná židovská žena začíná rodit v 18? Nakonec tedyhlavně přehlídka významných žen Národního divadla (Janžurová, Salzmannová, Medvecká, Hybnerová), aneb to máme štěstí, že je vidíme ještě všechny pohromadě...

85% - viděno při hostovačce v Celetné. Výborná Kateřina Krejčí, zajímavá scéna i režie, trochu navíc a dlouhé byly dotáčky ze současnosti na téma život v socialismu.

Těšila jsem se. Můj oblíbený Palahniuk, legenda, která tohle zpracování předchází (světová premiéra, nastudování povolil Činoheraku sám autor), nadšené recenze... No, bylo to dobré, ale má očekávání byla asi přehnaná, kniha je lepší. Na divadle se z toho téměř vytratil humor, zbylo hodně brutality. Dáma v první řadě to neunesla a zkolabovala, muselo se přerušit představení a volat sanitka (ještěže má Marek Němec tolik zkušenosti z tech doktorských seriálů, první pomoc zvládl na jedničku). Hodně akční, fyzicky náročné, výborný Nemec i Plouhar, melo to spád, ale...

No, nevím. Má to být hořká komedie a absurdní drama, které má do divadla přilákat diváky mladší a střední generace. No, tak jsem to asi nepochopila. Je to dost drsná hra o tom, jak je obtížné žít se vzácným onemocněním, které zasahuje psychiku a vyjadřování a jak je těžké se o někoho takového starat, to celé na druhou, neb se jedná o dvě manželské dvojice. Původně to bylo napsané pro dva cca čtyřicetileté manželské páry, tam by to asi fungovalo. Jenže tady hraje jeden pár Hybnerová/Táborský (cca 50 a 60 let) a druhý Hampl/Štěpánková (36, ale vypadají tak na 25). Max. 65%

Dost infantilní, ale taky velká legrace. "Ak niesi moja, tak potom neviem čia si, aneb Pinďa nebude sedět v koutě". Napaditá scéna a hodně nakažlivá muzika. Na večerním představení byla spousta dětí, ale musím uznat, že popkulturními odkazy se bavily i mnohem starší ročníky.

Wow! Nutno vidět! Úžasný malý kluk, který poletuje vzduchem. Vypracovaná těla tanečníků. Špičková akrobacie. Fakt jsem si to užila:-)

Zvláštní, poetické, vtipné, zamotala jsem se jen občas:-) Ze scény s 10 automatickými pračkami by byl rozhodně nadšený můj autistický syn. Nečekané představení. Vynikající LUcie Polišenská a zábavný Jiří Suchý z Tábora. A písnička o Sylvii, která umí skákat proti proudu, mi bude ještě dlouho znít v uších.

Myslela jsem, že to bude mít trochu větší švih. Ale jinak se mi to líbilo, vcelku poetické, s minimem rekvizit a přesto to zcela vystihlo ducha předlohy.

Poeticky zpracovaný drsný příběh smrti Hanče a Vrbaty. Kombinace herců a loutek s vtipným zapojením televize. Národní sebeuvědomění na konci éry Rakouska-Uherska. A Krakonoš se sojkou bonzačkou na konec. Vtipné to bylo, z první řady jsem si to fakt užila. Hanči, jdu k tvé mohyle!

Velký zážitek na festivalu Prague Nonverbal v La Fabrice. Kombinace divadla, stínohry, filmových dotáček, kouzelnických triků, loutkohry. Kouzelná věc.

Přiznávám, moc mě to nebavilo. Čtyři kusy od různých autorů nedržely moc při sobě, nakonec byla nejlepší Smoljakova Urfidlovačka (už jsem kdysi dávno viděla ve Studiu Láďa), ale i ta moc nevyzněla. Poslední díl od Egona Tobiáše už opravdu napínal trpělivost...

Zajímavá hra, pak jsem si ale pustila rozhlasové zpracování, a to mě nadchlo přece jen o kapku více

Zajímavé jevištní zpracování, výborné herecké výkony, ale poněkud dlouhé a upovídané... Židle - viz níže.-)