Slepice na zádech

Groteska v lecčems připomíná Smočkovo legendární dílo „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ a inscenace režiséra J. Dulavy rovněž místy nese otisk provedení Činoherního klubu, v němž jako herec léta vystupuje. Manželé Dykovi dovedně rozehrávají humor s morbidním nádechem. Některé pasáže se nesou na vážnější vlně a s nimi se režisér s herci vypořádává s kolísavějším úspěchem. Žánr grotesky skýtá řadu úskalí a není jej snadné zvládnout, v tomto případě zúčastnění obstáli.

75 %. Opravdu skvěle inscenačně uchopená groteska. Žádné přepálené pitvoření se za každou cenu, k čemuž tento žánr obvykle svádí, ale sázka na mód uměřenosti, který zde vychází a jde vstříc vyznění textu této komorní hry. Velmi působivé jsou pasáže mimické klaunérie, kdy za humorem a smíchem jsou cítit i slzy a rezonuje v nich přesvědčivě celá hořkosměšnost života.

Opravdu krásně provedená groteska. Je to správně hravé a vtipné, není to nijak podbízivé a nejde to zbytečně do absurdna. Žádná fraška ve stylu laciného humoru, zde má vše svůj smysl a opodstatnění. Pěkné střídání vyhrocenějších a klidnějších pasáží, hra si tak drží dobré tempo a ani na okamžik nijak nenudí. Po herecké stránce je to pak radost sledovat. Vynikající zvláště V. Dyk, jenž skvěle střídá jednotlivé polohy, výborná práce s hlasem a mimikou. Ale ani T. Dyková nezaostává a společně jim to funguje více než dobře. Celkově po všech stránkách vydařená inscenace, co zlepší jakoukoli náladu.