Profil uživatele

Reny50

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Anežka Hrebiková: 5 % (2)
Jiří Koula: 13 % (12)
Jiří Landa: 13 % (17)
Helena Grégrová: 14 % (14)
Pavel Širmer: 15 % (15)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.10.2019)
Charleyho tetu dávali místo představení Paní plukovníková (J. Bohdalová onemocněla a bylo nám to sděleno až před představením). Bohužel to nebyl šálek mé kávy. Tato taškařice/fraška je vhodná pro nenáročné diváky, kteří si před představením dají pár skleniček vína nebo zakouří trávu. Pak se jistě skvěle baví. Hloupý, velice jednoduchý, již dávno vyčpělý děj bez myšlenky. Nechápu, proč se toto tolik všude hraje a proč na to lidé chodí. Nejlepší asi byla paní Zawadská (ačkoliv její hlas už není to, co býval) a pan Maryška, který mi silně připomínal výborného Jeana Gabina.
(zadáno: 1.5.2019)
Jedním slovem: nádhera! Jedno z mála představení, které bych za čas ráda viděla znovu. Děj mi připomněl, v jak hrozné době jsme žili a jaké štěstí, že už je to za námi. Film s J. Jiráskovou jsem neviděla, ale Eliška Balzerová, D. Novotný, M. Etzler a další role uchopili perfektně, uvěřitelně. Vadilo mi nepohodlně úzké sedadlo (a to jsem štíhlá) a také, že v divadle nejsou řady na vyvýšených schodech, takže pár přede mnou mi hlavami zčásti zakrýval výhled na jeviště. E. Balzerová by někdy mohla přidat na hlase. Seděla jsem v 10 řadě a některá její slova byla téměř neslyšná.
(zadáno: 29.1.2019)
Divadlo Radka Brzobohatého je velice útulné, byla jsem tam poprvé a určitě se tam ráda vrátím. V Lakomci hrají méně známí herci, ale jejich výkon byl přesvědčivý. Zejména Milan Enčev v roli Harpagona exceloval. Zajímavé je, že má barvu a intonaci hlasu úplně stejnou jako Petr Nárožný. Mohl by dělat jeho imitátora :-). Příjemné představení. Jen kulisy byly moc jednoduché (po celou dobu jen jedna lavice, křeslo se stolkem a svícnem a zásuvky představující nábytek). Myslím, že prostory tam jsou a představení by si zasloužilo bohatší vybavení, které by dodalo více autentičnosti.
(zadáno: 9.1.2019)
Česká Pomáda hluboce pokulhává za originálem, místy připomíná spíše amatérské nebo absolventské představení začínajích herců (shlédnuto na Silvestra 2018 v 17:00 - možná tam hráli náhradníci?). Hlavně mě zklamala scénka s mojí oblíbenou písní "Náš auťák". Naprosto špatně zatančené, odfláknuté (proboha, to to režisér nevidí?) a taktéž závěrečná scénka s písní "You´re the one that I want" nebyla vůbec dobře zahraná (pane režisére, viděl jste originál?). Naopak zpěv byl velmi dobrý. Bohužel jeviště v divadle Kalich je moc úzké, na takovýto muzikál nevhodné a ze 14. řady nebylo dobře vidět.
(zadáno: 9.1.2019)
Tato hra není pro každého. Připravte se na pořádnou porci "deprese". Neřekla bych, že je to "vtipná tragikomedie". Komické nic není na takto nemocném člověku, kterého přesvědčivě ztvárnil Jan Vlasák. Občas se člověk pousměje, ale spíše vás pohltí smutek a je vám líto nejen nemocného, ale zejména jeho dcery (výborná V. Gajerová), která se o něj stará jak nejlépe může, ale dočká se jen nevděku, urážek od otce a nepodpory svého partnera. Divák se ztrácí v ději, často není jasné, co je pravda, co je blud... V závěru jsem se cítila tak zmatená jako bych sama měla Alzheimera.
(zadáno: 27.12.2018)
Téma hry bylo lákavé, ale od představení jsem čekala víc. Kurz life coachingu mi přišel spíše jak sezení duševně nemocných u psychiatra v Bohnicích. Občas se člověk trochu zasměje. Oddychovka. Chybí hlubší propracovanost děje.
(zadáno: 24.11.2018)
Kdysi dávno jsem viděla v TV starý americký film Africká královna s Katherine Hepburn a Humphrey Bogartem. K. H. mi tam byla lehce protivná, takže jsem váhala, zda na představení vůbec jít či ne. A udělala jsem dobře. Mohu jen souhlasit s ostatními přispěvovateli: Bylo to to nádherné představení! Na rozdíl od řady ostatních komedií od současných autorů (francouzských, anglických...), které se nyní v divadlech hrají, má toto kromě humoru i hlubší myšlenku a gradující, neobvyklý děj. Se scénami "plující parníček" a v závěru "plavání v řece", se divadlo vypořádalo velmi dobře, uvěřitelně.
(zadáno: 13.11.2018)
Byla jsem na improvizaci Tucet spadlých listů (moje první divadelní zkušenost s Jardou Duškem). Zpočátku doslova "cvokárna". Měla jsem pocit, že jsem se ocitla na představení psychiatrické léčebny :-). Nicméně hraní si se slovíčky, písničky a z toho vzniklá motanice bláznivého děje-neděje bylo tak fascinující (čeština je jazyk obrovských možností), že jsem se začala náramně bavit a ohromeně zírala, co se z toho všeho vyvíjí. Zejména druhá polovina gradovala a byla vtipná. Dušek s jeho kolegou jsou geniální a mají talent diváky vtáhnout do děje, i když tam vlastně žádný děj není :-).
(zadáno: 30.7.2018)
Další z povedených inscenací v divadle Ungelt. Na hru jsem šla především kvůli skvělé Aleně Mihulové, která pokaždé (i nyní) hraje tak, že jí vše věříte, ale ani Petra Nesvačilová nezklamala. Nezapomenutelný večer v nádherném prostředí. Vše je umocněno tím, že hercům vidíte do obličeje i z poslední řady. Určitě doporučuji.
(zadáno: 11.7.2018)
První polovina byla lepší, díky panu Nárožnému i vtipná, člověk čekal, co se vyvine... Druhá část byla ovšem vyložená fraška, žádný zajímavý vývoj děje se nekonal... chvílema jsem se nudila. Asi nejsem vhodný divák pro tyto typy bláznivých komedií. Kromě pana Nárožného musím pochválit i Jarmilu Švehlovou, jak krásně vypadá. Její postavu by jí mohla závidět kdejaká dvacítka.
(zadáno: 9.5.2018)
Konverzační komedie pro oddych a zasmání s jednoduchým dějem. Druhá polovina byla lepší. Propocená košile Marka Taclíka v závěru byla důkazem, že hrál jako o život, dal do toho vše. Nicméně nic hlubšího v ději nenaleznete. Je to hra čistě jen pro krátké pobavení. Podíváte se a za pár dní zapomenete, o čem byla. Možná utkví v paměti zcela nahý Marek Taclík (převlékání po tenisu) a polonahá Iva Pazderková. A možná ani to ne.
(zadáno: 19.11.2017)
Vtipná, svižná hudební komedie s méně známými, přesto skvělými herci, která každého "hodí do pohody". Skvěle jsem se bavila, což se mi tak často nestává. Testosteron a Estrogen byli úžasní, taktéž písničky např. "Máslo" :-). Naprosto úžasná atmosféra.
(zadáno: 17.11.2017)
Komplikovaný vztah slavné matky a dcery... Naprosto famózní koncert dvou vynikajících hereček Reginy Rázlové a Simony Postlerové, který v závěru dojmul k slzám nejen obě hlavní hrdinky, ale i mě a další diváky (či spíše divačky). Divadlo Ungelt svým malým prostorem vyzařuje zcela unikátní atmosféru; hercům se díváte zblízka do obličeje a cítíte se součástí děje. Tato hra na motivy knihy "Moje matka, Marlen Dietrich" od Marie Rivy (dcery MD) zpracovává "těžké a citlivé" téma, které je určeno spíše náročnějšímu divákovi. Oběma herečkám role "padnou jako ulité", podaly maximální výkon.
(zadáno: 16.11.2017)
90 min. mluvit a hrát v kuse je úctyhodný výkon! Tomu odpovídalo také patřičně propocené triko Jakuba Slacha, který se zcela jistě musel naučit nazpaměť mnohem více než 2000 slov, které průměrný muž vysloví za den :-).
Nicméně hru bych doporučila spíše mladým divákům kolem 18-30ti let, kteří ještě neznají toto věčně omílané téma - rozdíly mezi myšlením a chováním žen a mužů. Viditelně se tato cílová skupina v sále hodně bavila. Pro nás starší - místy nuda, nic nového a objevného..., občas trochu trapné (překonané stereotypy, které už dávno neplatí)..., ale přesto fajn oddychovka.
(zadáno: 10.3.2017)
Příjemná, oddychová "crazy komedie", dobrá pro vyčištění hlavy po práci. Všichni herci podali velmi dobré výkony. Závěr je překvapivý. Pokud má někdo za cíl se jen pobavit, mít hezký večer a nehledá žádné hlubší téma, tak mohu představení doporučit.
(zadáno: 22.2.2017)
Ztřešťěné komedie příliš nemusím, často mi nepřijdou vtipné, ale tato komedie je výjimka - bavila jsem se dokonale, několikrát mi i od smíchu tekly slzy (to se mi snad nikdy v divadle nestalo). Ondřej Vetchý hraje skvěle, jeho účetní Henry je roztomilý, uvěřitelný. Dále se mi líbil Michal Novotný a Pavel Kikinčuk. Vanda Hybnerová bohužel (zvláště v 1. polovině) dost přehrává. Kdo se chce pobavit a nehledá nic intelektuálního, tomu mohu toto představení vřele doporučit. Řekla bych, že je to jedna z nejlepších komedií v současném repertoáru pražských divadel.
(zadáno: 16.5.2016)
Nádherný, hluboký, vtipný a zároveň dojemný příběh, odehrávající se na Floridě, o přátelství nesourodého páru - starší dámy a homosexuálního učitele tance. Hru jsem viděla s Pavlem Křížem a jeho výkonem jsem byla nadšená. Má nesporný komediální, i taneční talent a ačkoliv je to už "pán v letech", tak působí velice mladistvým, klukovským dojmem. Taktéž Chantal Poullain byla výborná. Rozhodně doporučuji.
(zadáno: 9.4.2016)
Velké zkalamání! Oba herce zbožňuji a očekávala jsem super zábavu, ale toto byl hloupý a trapný děj. Takový děj ani skvělí herci nemohou zachránit. A ani prostředí divadla Kalich se mi nelíbilo. Vydržela jsem sice do konce (co kdyby 2. půlka představení překvapila?), ale škoda času a peněz.
(zadáno: 8.4.2016)
Výborná Simona Stašová a dojemně-vtipný děj ze života. Příběh může být inspirací a povzbuzením pro mnohé ženy, že ve středním věku není nic ztracené. Právě naopak - pravý život teprve začíná :-). Bohužel jsem sehnala lístky pouze do téměř poslední řady. Divadlo ABC je veliké a rozhodně to chce sedět v bližších řadách. Budu na to muset jít ještě jednou a sedět blíže k jevišti :-).
(zadáno: 8.4.2016)
Depresivní, filozofická hra, těžká na pochopení... Historická postava Caliguly byla zasazena do současnosti. Uvítala bych klasické historické představení. Takto pojmuté se mi to nelíbilo a děj jsem nepochopila ani já, ani můj partner. Zaujala mě Andrea Černá a její akrobacie ve vzduchu a také zajímavá scéna (na jevišti je celou dobu voda - chudáci herci se v ní procházejí téměř 2 hodiny a Petr Rychlý, kterého Caligula-Ondřej Brousek zabil, v ní dokonce musí nějakou dobu ležet :-)).
(zadáno: 8.4.2016)
Myslela jsem, že když tuto hru dávají v divadle U hasičů již tolik let, tak že to musí být "bomba". No, není. Je to sice příjemná oddychovka, to ano, i jsem se občas zasmála, ale kdybych ji neviděla, tak o moc nepřijdu. Petr Nárožný a Libuše Švormová jsou skvělí, ostatní herci mě nezaujali. Prostřední povídka se mi vůbec nelíbila. První povídka byla vcelku vtipná, ale stále dokola se tam omílal jeden "choulostivý problém" (scénář a obsazení role, kde má herec vyjít z koupelny zcela nahý). Poslední povídka (dialog starého senilního páru) byla dojemná a asi nejlepší.
(zadáno: 8.4.2016)
Představení jsem si vybrala, protože mám ráda Tatjanu Medveckou (absolutně fantastická byla v Dejvickém divadle ve hře "Poprvé vdaná", škoda že to už nedávají). Ale čekala jsem víc. Komedie mě ani neurazila, ani nenadchla. Je to opravdu oddychovka pro nenáročného diváka, občas vtipná. Velmi příjemný projev měla Marika Procházková. Překvapilo mě, že tam hraje Marcel Rošetzký (pamatuji si ho jako dítě z dramatickéhou kroužku, byl to idol dívek a stále je to ještě pěkný chlap!). Viděla jsem ho hrát zcela poprvé. Role "nesympatického trouby" se zhostil poměrně dobře.
(zadáno: 8.4.2016)
Jsem poměrně náročný divák a málokdy mě něco rozesměje. Většina divadelních komedií se mi nelíbí. Ale tato černá komedie je výborná! Všichni tři herci hrají skvěle, člověk jim věří, výborně jsem se bavila. Děj byl vtipný, i smutný, opravdu ze života a konec překvapivý! Šla jsem na tuto hru kvůli výborné Iloně Svobodové a Nele Boudové. Otmara Brancuzského jsem neznala a velmi příjemně mě překvapil. Velmi dobrý herec. Role to byla pro něj jak vyšitá a to samé pro obě herečky. Klidně bych tuto hru mohla vidět znovu.