Profil uživatele

Reny50

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Anežka Kotoučová: 10 % (3)
Jiří Landa: 12 % (21)
Jiří Koula: 13 % (13)
Pavel Širmer: 13 % (18)
Pavla Haflantová: 13 % (3)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2  > 
(zadáno: 16.8.2021)
Naprosto vynikající Kateřina Macháčková! Z krásné ženy se přeměnila na jevišti Werichovy vily ve 102 let starou Brunhilde a to nejen vzhledem a stylem mluvy, ale zejména výrazem obličeje. Její vypovídající svědectví je mrazivé a zcela uvěřitelné. Na živo jsem Kateřinu Macháčkovou viděla poprvé a až teď jsem si uvědomila, jaká je to fantastická herečka. Rozhodně by měla dostávat více příležitostí. Ačkoliv židle na nádvoří byly nepohodlné, nebylo moc teplo a z nedaleké restaurace zazníval rušivý hluk, tak nemohu jinak, než za tento mimořádný výkon dát 100%.
(zadáno: 18.6.2021)
První polovina je skvělá - zábavná, vtipná (uvítala bych jen méně vulgarismů), druhá polovina spíše melancholická a závěr poněkud slabší. Herci výborní. Hra je příjemným zpestřením večera. Letní scéna je umístěna do krásného prostředí na Novém světě - už jen to je zážitek strávit večer u Pražského hradu (jen cena vstupenek je lehce přemrštěná 850 nebo 690 Kč, ale Ungelt si podporu zaslouží).
(zadáno: 11.6.2021)
Jsem na rozpacích, jak toto představení hodnotit. Herecké výkony, zejména pí. Medvecké, velmi dobré, ale téma mě neoslovilo. Očekávala jsem nějaký zvrat, zajímavou pointu, ale nic takového se nestalo. Dcera, epileptička, které se nic v životě nepovedlo - věcně, racionálně, zcela bez emocí staví matku před hotovou věc - rozhodnutí spáchat sebevraždu. Vše má promyšlené dávno dopředu a vysvětluje šokované matce, co má pak udělat a jak se bude sama starat o domácnost (matka ani neví, kde je prášek na praní). Ukecaný (místy hysterický) dialog dvou podivných žen. Neuvěřitelné, kruté, depresivní.
(zadáno: 16.11.2020)
Zapamatovat si takovouto přehršli textu, a odehrát vše takto brilantně, je neskutečné. Stanislavu Majerovi skládám velkou poklonu. Bohužel energii investoval do rádoby intelektuální politicko-společenské hry nadhazující témata z naší historie a současnosti, ze kterých nevyplývá vůbec NIC. Co si z tohoto má divák odnést? Že je škoda, že bylo národní obrození, přestali jsme mluvit německy a uvrhlo nás to o století zpět? Že všichni prezidenti po r. 89, ačkoliv každý jiný, tak všichni byli dobří? Uff... "Intelektuálové" možná chrochtají blahem, jak si večer užili, ale pro mě ztracený čas.
(zadáno: 5.10.2020)
Lehká, úsměvná konverzační komedie... Herci podávají slušný výkon, divák si u toho odpočine, ale děje s hlubší myšlenkou a zápletkou se nedočká. Zklamáním byl hlavně závěr. Žádné vyústění v zajímavou pointu se nekonalo. Pro nenáročné diváky. V Ungeltu jsem zvyklá na hlubší témata.
(zadáno: 9.9.2020)
Thriller na motivy skutečných událostí z vesnice Žítková u hranic se Slovenskem. Náročné téma. Divák musí pozorně sledovat děj, jsou tam rychlé skoky v letech pozadu a napřeskáčku (z roku 1963 do 1946, pak do 1894, 1993...) a herci (hlavně v 1. polovině) hovoří slováckým nářečím. Občas jsem se ztrácela. Druhá polovina graduje, vtáhne do děje, že ani povinná rouška na obličeji nevadí :-) a vysvětluje mnohé ze zamotané první poloviny. Skvělé herecké výkony méně známých a neznámých herců. Určitě si přečtu knížku.
(zadáno: 10.12.2019)
Inteligentní konverzační komedie pro příjemný večer, poměrně krátká. Hru jsem viděla podruhé. Poprvé jsem na ní byla cca před 20ti lety v divadle ABC pod názvem Obraz. Místo J. Cardy tam tehdy hrál skvělý Jan Hrušínský a taktéž Z. Žák a K. Heřmánek. Ačkoliv pan Carda hrál dobře, tak pan Hrušínský mi tam chyběl. Nechápu, proč se hra přejmenovala na Art. Původní název Obraz sedí víc.
(zadáno: 9.10.2019)
Charleyho tetu dávali místo představení Paní plukovníková (J. Bohdalová onemocněla a bylo nám to sděleno až před představením). Bohužel to nebyl šálek mé kávy. Tato taškařice/fraška je vhodná pro nenáročné diváky, kteří si před představením dají pár skleniček vína nebo zakouří trávu. Pak se jistě skvěle baví. Hloupý, velice jednoduchý, již dávno vyčpělý děj bez myšlenky. Nechápu, proč se toto tolik všude hraje a proč na to lidé chodí. Nejlepší asi byla paní Zawadská (ačkoliv její hlas už není to, co býval) a pan Maryška, který mi silně připomínal výborného Jeana Gabina.
(zadáno: 1.5.2019)
Jedním slovem: nádhera! Jedno z mála představení, které bych za čas ráda viděla znovu. Děj mi připomněl, v jak hrozné době jsme žili a jaké štěstí, že už je to za námi. Film s J. Jiráskovou jsem neviděla, ale Eliška Balzerová, D. Novotný, M. Etzler a další role uchopili perfektně, uvěřitelně. Vadilo mi nepohodlně úzké sedadlo (a to jsem štíhlá) a také, že v divadle nejsou řady na vyvýšených schodech, takže pár přede mnou mi hlavami zčásti zakrýval výhled na jeviště. E. Balzerová by někdy mohla přidat na hlase. Seděla jsem v 10 řadě a některá její slova byla téměř neslyšná.
(zadáno: 29.1.2019)
Divadlo Radka Brzobohatého je velice útulné, byla jsem tam poprvé a určitě se tam ráda vrátím. V Lakomci hrají méně známí herci, ale jejich výkon byl přesvědčivý. Zejména Milan Enčev v roli Harpagona exceloval. Zajímavé je, že má barvu a intonaci hlasu úplně stejnou jako Petr Nárožný. Mohl by dělat jeho imitátora :-). Příjemné představení. Jen kulisy byly moc jednoduché (po celou dobu jen jedna lavice, křeslo se stolkem a svícnem a zásuvky představující nábytek). Myslím, že prostory tam jsou a představení by si zasloužilo bohatší vybavení, které by dodalo více autentičnosti.
(zadáno: 9.1.2019)
Česká Pomáda hluboce pokulhává za originálem, místy připomíná spíše amatérské nebo absolventské představení začínajích herců (shlédnuto na Silvestra 2018 v 17:00 - možná tam hráli náhradníci?). Hlavně mě zklamala scénka s mojí oblíbenou písní "Náš auťák". Naprosto špatně zatančené, odfláknuté (proboha, to to režisér nevidí?) a taktéž závěrečná scénka s písní "You´re the one that I want" nebyla vůbec dobře zahraná (pane režisére, viděl jste originál?). Naopak zpěv byl velmi dobrý. Bohužel jeviště v divadle Kalich je moc úzké, na takovýto muzikál nevhodné a ze 14. řady nebylo dobře vidět.
(zadáno: 9.1.2019)
Tato hra není pro každého. Připravte se na pořádnou porci "deprese". Neřekla bych, že je to "vtipná tragikomedie". Komické nic není na takto nemocném člověku, kterého přesvědčivě ztvárnil Jan Vlasák. Občas se člověk pousměje, ale spíše vás pohltí smutek a je vám líto nejen nemocného, ale zejména jeho dcery (výborná V. Gajerová), která se o něj stará jak nejlépe může, ale dočká se jen nevděku, urážek od otce a nepodpory svého partnera. Divák se ztrácí v ději, často není jasné, co je pravda, co je blud... V závěru jsem se cítila tak zmatená jako bych sama měla Alzheimera.
(zadáno: 27.12.2018)
Téma hry bylo lákavé, ale od představení jsem čekala víc. Kurz life coachingu mi přišel spíše jak sezení duševně nemocných u psychiatra v Bohnicích. Občas se člověk trochu zasměje. Oddychovka. Chybí hlubší propracovanost děje.
(zadáno: 24.11.2018)
Kdysi dávno jsem viděla v TV starý americký film Africká královna s Katherine Hepburn a Humphrey Bogartem. K. H. mi tam byla lehce protivná, takže jsem váhala, zda na představení vůbec jít či ne. A udělala jsem dobře. Mohu jen souhlasit s ostatními přispěvovateli: Bylo to to nádherné představení! Na rozdíl od řady ostatních komedií od současných autorů (francouzských, anglických...), které se nyní v divadlech hrají, má toto kromě humoru i hlubší myšlenku a gradující, neobvyklý děj. Se scénami "plující parníček" a v závěru "plavání v řece", se divadlo vypořádalo velmi dobře, uvěřitelně.
(zadáno: 13.11.2018)
Byla jsem na improvizaci Tucet spadlých listů (moje první divadelní zkušenost s Jardou Duškem). Zpočátku doslova "cvokárna". Měla jsem pocit, že jsem se ocitla na představení psychiatrické léčebny :-). Nicméně hraní si se slovíčky, písničky a z toho vzniklá motanice bláznivého děje-neděje bylo tak fascinující (čeština je jazyk obrovských možností), že jsem se začala náramně bavit a ohromeně zírala, co se z toho všeho vyvíjí. Zejména druhá polovina gradovala a byla vtipná. Dušek s jeho kolegou jsou geniální a mají talent diváky vtáhnout do děje, i když tam vlastně žádný děj není :-).
(zadáno: 30.7.2018)
Další z povedených inscenací v divadle Ungelt. Na hru jsem šla především kvůli skvělé Aleně Mihulové, která pokaždé (i nyní) hraje tak, že jí vše věříte, ale ani Petra Nesvačilová nezklamala. Nezapomenutelný večer v nádherném prostředí. Vše je umocněno tím, že hercům vidíte do obličeje i z poslední řady. Určitě doporučuji.
(zadáno: 11.7.2018)
První polovina byla lepší, díky panu Nárožnému i vtipná, člověk čekal, co se vyvine... Druhá část byla ovšem vyložená fraška, žádný zajímavý vývoj děje se nekonal... chvílema jsem se nudila. Asi nejsem vhodný divák pro tyto typy bláznivých komedií. Kromě pana Nárožného musím pochválit i Jarmilu Švehlovou, jak krásně vypadá. Její postavu by jí mohla závidět kdejaká dvacítka.
(zadáno: 9.5.2018)
Konverzační komedie pro oddych a zasmání s jednoduchým dějem. Druhá polovina byla lepší. Propocená košile Marka Taclíka v závěru byla důkazem, že hrál jako o život, dal do toho vše. Nicméně nic hlubšího v ději nenaleznete. Je to hra čistě jen pro krátké pobavení. Podíváte se a za pár dní zapomenete, o čem byla. Možná utkví v paměti zcela nahý Marek Taclík (převlékání po tenisu) a polonahá Iva Pazderková. A možná ani to ne.
(zadáno: 19.11.2017)
Vtipná, svižná hudební komedie s méně známými, přesto skvělými herci, která každého "hodí do pohody". Skvěle jsem se bavila, což se mi tak často nestává. Testosteron a Estrogen byli úžasní, taktéž písničky např. "Máslo" :-). Naprosto úžasná atmosféra.
(zadáno: 17.11.2017)
Komplikovaný vztah slavné matky a dcery... Naprosto famózní koncert dvou vynikajících hereček Reginy Rázlové a Simony Postlerové, který v závěru dojmul k slzám nejen obě hlavní hrdinky, ale i mě a další diváky (či spíše divačky). Divadlo Ungelt svým malým prostorem vyzařuje zcela unikátní atmosféru; hercům se díváte zblízka do obličeje a  cítíte se součástí děje. Tato hra na motivy knihy "Moje matka, Marlen Dietrich" od Marie Rivy (dcery MD) zpracovává "těžké a citlivé" téma, které je určeno spíše náročnějšímu divákovi. Oběma herečkám role "padnou jako ulité", podaly maximální výkon.
(zadáno: 16.11.2017)
90 min. mluvit a hrát v kuse je úctyhodný výkon! Tomu odpovídalo také patřičně propocené triko Jakuba Slacha, který se zcela jistě musel naučit nazpaměť mnohem více než 2000 slov, které průměrný muž vysloví za den :-).
Nicméně hru bych doporučila spíše mladým divákům kolem 18-30ti let, kteří ještě neznají toto věčně omílané téma - rozdíly mezi myšlením a chováním žen a mužů. Viditelně se tato cílová skupina v sále hodně bavila. Pro nás starší - místy nuda, nic nového a objevného..., občas trochu trapné (překonané stereotypy, které už dávno neplatí)..., ale přesto fajn oddychovka.
(zadáno: 10.3.2017)
Příjemná, oddychová "crazy komedie", dobrá pro vyčištění hlavy po práci. Všichni herci podali velmi dobré výkony. Závěr je překvapivý. Pokud má někdo za cíl se jen pobavit, mít hezký večer a nehledá žádné hlubší téma, tak mohu představení doporučit.
(zadáno: 22.2.2017)
Ztřešťěné komedie příliš nemusím, často mi nepřijdou vtipné, ale tato komedie je výjimka - bavila jsem se dokonale, několikrát mi i od smíchu tekly slzy (to se mi snad nikdy v divadle nestalo). Ondřej Vetchý hraje skvěle, jeho účetní Henry je roztomilý, uvěřitelný. Dále se mi líbil Michal Novotný a Pavel Kikinčuk. Vanda Hybnerová bohužel (zvláště v 1. polovině) dost přehrává. Kdo se chce pobavit a nehledá nic intelektuálního, tomu mohu toto představení vřele doporučit. Řekla bych, že je to jedna z nejlepších komedií v současném repertoáru pražských divadel.
(zadáno: 16.5.2016)
Nádherný, hluboký, vtipný a zároveň dojemný příběh, odehrávající se na Floridě, o přátelství nesourodého páru - starší dámy a homosexuálního učitele tance. Hru jsem viděla s Pavlem Křížem a jeho výkonem jsem byla nadšená. Má nesporný komediální, i taneční talent a ačkoliv je to už "pán v letech", tak působí velice mladistvým, klukovským dojmem. Taktéž Chantal Poullain byla výborná. Rozhodně doporučuji.
(zadáno: 9.4.2016)
Velké zkalamání! Oba herce zbožňuji a očekávala jsem super zábavu, ale toto byl hloupý a trapný děj. Takový děj ani skvělí herci nemohou zachránit. A ani prostředí divadla Kalich se mi nelíbilo. Vydržela jsem sice do konce (co kdyby 2. půlka představení překvapila?), ale škoda času a peněz.
1 2  >