Firt

Velmi nevyvážené představení. V první půlce poměrně vydařená konverzační komedie, v rámci žánru (který sám o sobě není můj šálek kávy) vcelku dobrá hra. Druhá polovina pozbyla vtipu, zato byla plná rádoby moudra o vztazích, Dušek promlouval do duše Nataši Burger, potažmo všech diváků v sále. Připadali jsme si jako na párové terapii - naštěstí to ale netrvalo moc dlouho. Po herecké stránce to však bylo skvělé. Nataša Burger by mohla pořádat semináře, jak přesvědčivě zahrát opilost. Bylo to až neuvěřitelně uvěřitelné!

Geniální text, kterému by na genialitě neubralo ani sebehorší provedení. Toto provedení bylo naopak velmi dobré, zejména po vizuální stránce. Stavovské divadlo je krásné, jako noční scenérie jezera je hlediště úchvatné. Doufám, že mi ta krása obrazu spolu s krásou textu postupně vytěsní vzpomínku na herecké výkony, obzvláště Mášu Lucie Žáčkové, která hraje celý život všechno úplně stejně(tady snad ještě hůř než jinde)a zcela nezajímavou Ninu.

Velké zklamání. Samoúčelné režijní výstřelky, nevyrovnané herecké výkony. Juraj Kukura spolehlivě rozbíjel všechno, co aspoň trochu fungovalo. Bohužel pojal toto představení jako svou vlastní exhibici. Matěj Dadák poněkud trapně napodoboval Holuba z mnohem vydařenějšího filmu. Michala Čapku bychom málem nepoznali - ten energický a originální ostravský herec najednou vypadá na jevišti jako ochotník,jehož jediným výrazovým prostředkem je pokládat lidem soucitně ruku na rameno. Pochvala pro Hájka a striptérku.

Příjemné překvapení. Výkon mladého Brouska byl vynikající, zbytek herců průměr. Zklamala jen paní Havlová, její prkenná a afektovaná baronka byla nejslabším článkem inscenace. Samotný text hry je velmi kvalitní, ovšem zasloužil by si úpravy délky. První dějství mohlo být minimálně o půl hodiny kratší, kdyby se každý argument v hádkách neopakoval minimálně dvakrát. Z pohledu scény a choreografie není nic, co by se dalo vytknout či pochválit. Tedy, vlastně něco ano - bezúčelné chození dokolečka při monologu, které předvedla Havlová, bývá důvodem k vyhazovu už při přijímačkách na konzervatoř.

Převádění slavných filmových kusů na jeviště je téměř zaručeně průšvih. Tomu průšvihu se dá částečně předejít, pokud se hercům a režisérovi zakáže na daný film koukat, což se tady však nestalo. Eva se toporně snažila tropit hlouposti po vzoru Nataši Gollové, až to zavánělo parodií. Nečekala jsem, že by se soubor z Fidlovačky mohl vyrovnat obsazení filmu, ale že budou herecké výkony až taková katastrofa...proboha, vždyť pády se učí v prvním ročníku všech hereckých škol! Jediné, co se dalo snést, byly pěvecké vložky a představitelka Elišky, která zvládla svou roli bez ochotnického přehrávání.

Výborně zpracovaná inscenace, Mikulášek ukázal, že mu nápady ještě nedošly, takže už nemám takovou potřebu křičet do světa, že by si měl dát pár sezón pauzu. Text byl skvěle zpracovaný, místy od něj však odvádělo až příliš mnoho pohybu na jevišti. Vlastně jsem měla pocit, že režijních nápadů zde bylo na jednu krátkou inscenaci až moc. Herecké výkony fajn, ale jako vždy Vyorálek s Hájkem výrazně převyšovali ostatní. Doporučuji zhlédnout všem, kteří se kromě hry samotné rádi kochají i režií, choreografií a scénou.

Spousta zajímavých scénických prvků splácaná dohromady prakticky beze smyslu. Proč házet po zemi lůj (nebo sádlo nebo co to vlastně bylo) a pak se po tom klouzat? Akce sama o sobě zajímavá, ale neměla žádné opodstatnění, nepřidala nic ději. A takhle to je v tomto představení se vším. Anebo jsem možná jen na to, abych našla smysl v Nebeského inscenacích, příliš přízemní.

Ve všech ohledech zvláštní představení, které divákovi představuje 20. století spíše pomocí kuriozit a detailů, které ale dohromady skládají ucelený obraz. Na můj vkus zbytečně akcentovaná sexualita, která mi nevadí a neuráží mě, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že v je v představení obsažena v takové míře proto, aby se o inscenaci mluvilo a aby se konzervativnější diváci pohoršovali. Herecky spíše nevyrovnané, Hájek a Vyorálek jsou zkrátka o několik tříd výše než zbytek učinkujících.

Výborné představení, zajímavá práce se světly, režijně velmi zdařilé. Třebaže hra trvá skoro tři hodiny, nenudí. Možná jen poslední část hry byla příliš statická, většina diváků se během ní začala ošívat, což kvůlu vrzajícím sedačkám dost zkazilo atmosféru. Nechápu výtky, že chybí výrazná herecká osobnost - vždyť hra nemá protagonistu, je kolektivní, v tom je taky její síla. Soubor si zaslouží velkou pochvalu, je skvěle sehraný, nikdo netrčí, nikdo není zastíněn. Samotný příběh nepotřebuje komentář.

Jinde by to byl nadprůměr, v Dejvickém divadle je to ale zklamání. Text hry je velmi statický a kostrbatý, postrádá melodii, gradaci... Druhým kamenem úrazu je režie. Mikulášek je pro mě asi nejpřeceňovanější režisér dnešní doby. Pro něj tolik typické "zhasnu a herci změní polohu" mě nudí už delší dobu. Jinak v této hře nepřinesl nic, co by zaujalo. Obsazení Barbory Polákové bylo z mého pohledu velkou chybou, do souboru se prostě typově ani výrazově nehodí. Ostatní výkony byly tradičně velmi dobré.

Režijně typický Mikulášek, herecky typický soubor ze Zábradlí. Obojí by si zasloužilo inovaci. První polovina měla zajímavé nápady, ačkoliv některé věci byly už stokrát viděné jinde. Druhá polovina s obhajobou Olgy Hepnarové, která zde byla prezentována v podstatě jako oběť režimu, byla velmi slabá, zřejmě to bude tím, že zkrátka nelze souhlasit s touto interpretací jejího činu. Vlastně to ani nebyla interpretace, ale naprostá desinterpretace. Závěr byl dost prvoplánový. Líbí se mi ale, že mě autoři donutili přemýšlet a vyjádřit nesouhlas.

Velice dobrá hra, výborné zpracování. Scéna a kostýmy jsou spíše průměrné, herecké výkony naopak velmi nadprůměrné, velice přesvědčiví jsou především pánové Matásek a Dolanský. Nuda to rozhodně není, stačí se jen trochu soustředit, text je plný zajímavých úvah o podstatě moci, o smyslu a skutečném účelu vedení války. Vždyť poselství té hry je stále aktuální. Je pravda, že chvíli trvá, než se divák dostane do děje, ale celkově hra stojí za zhlédnutí. Doporučuji zakoupit lístky na balkon či galerie, neboť představení se odehrává v celé hloubce jeviště.

Čechovova prvotina. Nejspíš sám Čechov by se dnes styděl, že se tato hra vůbec uvádí. První polovina se dala vydržet, zejména první scéna byla vcelku slušná, člověk by čekal, že její pestrost a údernost dialogů vydrží celé představení. Omyl - po této scéně se snižuje jak úroveň hry samotné, tak hereckých výkonů. Druhá polovina je doslova nesnesitelná. V jednom kuse se omílá to samé, na jevišti se postupně pokávají všechny postavy, stále jen křičí, brečí a pijou. Žádná hloubka, žádná zábava. Poslední hodinu jsme se modlili, ať už to konečně skončí. Tři hodiny řevu a nudy nelze doporučit.