Recenze

Muzikál splněných přání
psáno z představení: 30.10.2018, autor recenze: Lukáš Dubský, foto z inscenace: Tino Kratochvil
foto: Tino Kratochvilfoto: Tino Kratochvilfoto: Tino Kratochvilfoto: Tino Kratochvilfoto: Tino Kratochvil
Broadwayský muzikál BIG podle úspěšného filmu s Tomem Hanksem je nejnovějším přírůstkem na poli muzikálu (nejen) pro děti v Městském divadle Brno. Zaznamenal jsem odkazy, že je to na repertoáru Hudební scény nástupce populární Mary Poppins. S tímto pohádkovým kusem ovšem BIG nemá moc společného, je určen pro starší publikum, bavit bude puberťáky i jejich rodiče.

Zápletka je jednoduchá – dvanáctiletý Josh Baskin se po neúspěchu na milostném poli naštve a na pouti u automatu na splněné přání se nechá slyšet, že by chtěl být velký. A druhého rána se probudí jako mladý muž, který musí najednou řešit nečekané problémy. Pomáhá mu v tom jeho nejlepší kamarád Billy i půvabná Susan, která se do bezelstného nového kolegy rychle zamiluje.

Začnu tou největší výtkou, jíž je dramaturgická zacyklenost, kterou lze v posledních sezonách u brněnských muzikálů pozorovat. Pravidelní návštěvníci Hudební scény, tak možná budou mít pocit, že BIG je určitým derivátem dříve zhlédnutých představení. Motiv splněného přání se vyskytoval u muzikálu Prodaný smích, dítě v dospělém těle je zase výchozí zápletkou nedávno premiérované muzikálové komedie Děsnej pátek. BIG v režii Petra Gazdíka je naštěstí kusem natolik kvalitním, že pochyby o nasazení na repertoár hravě překoná.

Začíná to už u hudby Davida Shirea, která je plná příjemných melodií nabitých energií. To podtrhuje i vydařená choreografie, kterou pro MdB vytvořila Carli Rebecca Jefferson hravě pracující i s početnou dětskou company. Potěší také libreto Johna Weidmana, které by nejspíš fungovalo i bez hudby, jelikož je vystavěno jako klasická záměnová komedie a disponuje řadou opravdu povedených hlášek. Na vtipu libretu i písňovým textům přidává i podařený překlad režiséra Gazdíka a Karla Škarky. Zdá se, že řeč současných teenagerů ovládají, děti si tak nebudou připadat jako v muzeu, jejich generační souputníci mluví na jevišti tak, že jim budou rozumět. Autor scény Emil Konečný vyklenul nad jevištěm vysoké železné oblouky, prostor není zbytečně přecpaný mobiliářem, dává tak prostor početné company pro náročnější taneční čísla.

Ústřední dvojice je po všech stránkách skvěle obsazená. Jonáš Florián dává do role dospělého Joshe spoustu spontánnosti a bezelstnosti, lehce mu lze uvěřit, že je dítětem v těle dospělého. Viktória Matušovová dobře ztvárnila přerod z vystresované ženy, která už zapomněla, jaké to je radovat se z maličkostí, v roztomilou a smějící se dívku. Chemie mezi touhle dvojicí funguje, scéna, kdy Josh pozve Susan do svého bytu a každý má od takové návštěvy úplně jiná očekávání, patří k těm vůbec nejzdařilejším. Role malého Joshe a jeho kamaráda Billa si rozdělili režisérovi synové Adam a Josef Gazdíkovi. Jejich přirozený talent je v brněnském divadle již několik let svědomitě rozvíjen, takže v inscenaci BIG nesledujeme děti pokoušející se o herecký projev, ale herce s výrazným komickým potenciálem, který dokáží v představení zúročit. Za zmínku stojí také Johana Gazdíková v působivě zazpívané a dojemně zahrané postavě Joshovy matky.

Kromě zábavy přináší nový muzikál i odlehčený pohled na dospívání, generační střety, které toto období života provází, ale i ukázku, že člověk je málokdy zcela spokojen s tím, co právě prožívá, aby následně zjistil, že touha po změně nebyla zas tak opodstatněná. Městskému divadlu se novinka povedla, ani přes tříhodinovou délku nenudí a hýří energií.


Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.