Blog redakce i-divadla

OST-RA-VAR 2015: Něco za něco (KSA)
vydáno: 26.11.2015, Lukáš Dubský

Mám Shakespeara rád, ale inscenace jeho komedií jsou často sázkou s nejistým výsledkem. Pro režiséry nebývá snadné najít nějaký současný výklad, ale když se to povede, stojí to za to. A to je právě příklad ostravské inscenace Něco za něco.

Musím říct, že jsem při sledování této komedie upřímně žasnul. Proč se sakra nehraje častěji? Proč divadla stále do omrzení nasazují na repertoár takřka nehratelnou „Zkrocenku“ a ne tuhle aktuální a přitom velmi vtipnou hru o tom, jak moc korumpuje?

Výrazná stylizace napomáhá komickému vyznění hry, aniž by ovšem otupovala satirické ostří. Na příkladu náměstka Angela (Marek Cisovský) je vidět, jak snadné je sklouznout od důsledného uplatňování práva ke zneužívání vlastního mocenského postavení. Korupce je všudypřítomná, stejně za Shakespeara jako dnes, s pokrytectvím lidí je to podobné. A veřejné mínění se přikloní na stranu hlasu, který je více slyšet.

Předchozí řádky možná nebudí dojem, že by Něco za něco byla zábavná komedie. Ovšem díky skvělým hereckým výkonům a dobře rozehraným situacím tomu tak skutečně je. Jedním z hlavních tahounů je Štěpán Kozub jako maskovaný kníže, který se snaží vystupovat jako svatoušek, ale celou dobu složitě intrikuje s vlastními postranními zájmy. Marek Cisovský je sice hlavním „záporákem“, ale jeho Angelo působí lidsky uvěřitelně, zkouší, kam až jeho moc sahá, jestli si skutečně může dovolit vše a projde mu to. Pavel Cisovský dělá ze starého šlechtice Escala vtipného glosátora, kterému funkce nezatemnila rozum, ale má nedostatečné pravomoci i strach se nahlas ohradit proti bezpráví. Výbornou groteskní studii hejska s nekonečným sebevědomím předvádí Albert Čuba v roli Lucia. Isabela v podání Pavly Dostálové je zdaleka nejzáhadnější postavou. Nejprve je ochotná pomoci bratrovi, ale nakonec celkem v poklidu akceptuje jeho smrt, pokud druhou možností je pošpinění její cti. Dostálová nedělá z Isabely jen nevinnou oběť, je to postava s vlastními zájmy, její vztah k víře zdaleka není takový, jak proklamuje.

Ivan Krejčí dokázal dát Shakespearově komedii smysluplný tvar, který nenudí a zároveň není jen bohapustou zábavou. Rozhodně se jedná o jednu z nejlépe inscenovaných her alžbětinského dramatika, kterou jsem v poslední době viděl.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.