Nahniličko

Hra, o jejíž kvalitách pochybuji už několik let. Nikdy mě totiž verze DNz, kterou pak převzalo Divadlo Kalich, nezaujala – spíš mi vždy vadilo pitvoření se J. Krause a I. Chýlkové. Aspoň v tomto směru je verze u Bezručů stravitelnější. Nepochopil jsem dramaturgické rozhodnutí uvést v DPB, které tak dbá na úroveň výběru her, právě tuto bezduchou komedii. Když už v DPB přece jen k nějakému přešlapu došlo, dal se pochopit díky experimentální povaze daného kusu. Tato rádoby komedie je za hranicí vkusu a výsledek nezachránili ani herci, kteří v mezích možností svědomitě odváděli svou práci.

Pro mě těžko pochopitelná volba textu. Proč se zrovna u Bezručů rozhodli uvést tuhle spíše podprůměrnou hru, která je navíc uvězněna v "divokých" devadesátých letech? Více viz blog (více v článku na blogu)