Barbora

Představení pro divadelní nadšence. Velice sugestivní drama v duchu magického realismu. Skvělé herecké výkony, z kterých mrazí ještě dlouho po skončení hry, velice důmyslná jednoduchá scéna a pohyb na scéně. Rezervy jsou pouze v režijním pojetí.Jinak odvážný a velmi povedený počin.

Velmi emotivní příběh dvou mladých lidí, kteří se postupně odcizují. Viktor Dvořák hraje skvěle, civilně. Představitelka Yermy je také velmi přesvědčivá, z jejího podání mrazí v zádech. Kladně hodnotím scénu, strohou, ale plně funkční, působivou. Člověk ještě dlouho o příběhu přemýšlí. Nedoporučuji ženám, které zrovna chtějí otěhotnět.

Upřesnila bych hodnocení divačky přede mnou - bylo to fenomentální. Silně nadsazené, ať už herecky,kostýmově nebo scénicky obecně. Ale divadlo si to může dovolit. Je to zážitek, aktuální emoce. Ať už radost, zděšení, pohoršení, překvapení. Tohle všechno tam bylo, a proto chodím na Drábka. Kostým recepčního korýše byl naprosto geniální.

Velmi podařený muzikál, skvělé výkony, především Karla Heřmánka a Michaely Tomešové. Představení má mrazivou atmosféru, sálá z něj groteskně - skličující pocit z doby, ve které se odehrává, a označila bych ho za jako takovou šťavnatou divadelní třešničku.

Les sebevrahů je pro divadelní fajnšmejkry. Určitě je to inscenace, která osloví, chytne za nos, vyburcuje. Herecké výkony skvělé, scéna skvělá, stejně tak hudba. Ale oddechovou věc nečekejte. Jdete na ryzí alternu.

75%. Viděno po korona-pauze, takže nálada na scéně i v hledišti tím myslím byla trochu ovlivněná a zdálo se mi, že návrat na prkna herci oslavovali už před představením. Tolik odbourávání a improvizovaných momentů už jsem dlouho nezažila. Ale budiž, v žánru komedie se to ztratí a co může pobavit diváka víc, než když má herec okno? Irský humor je nám blízký a tahle hra pohladí po duši. Odcházeli jsme z divadla příjemně naladěni, odříkávajíc si vtipné repliky a momenty. I takové divadelní zážitky jsou zapotřebí.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

Zatím to nejlepší, co jsem od T. Dianišky na Palmovce viděla. Tahle inscenace má přesně to, co od divadla očekávám. Od začátku do konce je divák v napětí, trne hrůzou, zasměje se, přemýšlí. Někomu by možná mohla vadit řada obscénních scén, ale nejsou prvoplánové, naopak podtrhují smysl sdělení, tj. ukázat komunistické perzekuce jako zrůdné praktiky vůči bezmocným lidem. Herecké výkony skvělé, scéna i masky, dobře vystavěný příběh a navíc jsem se dozvěděla něco nového z české historie. Takže - stojí to za to vidět.

75% za příjemný večer písniček, vtipných gagů a slovních hříček. Za mě bych u kabaretu čekala víc sarkasmu a narážek na aktuální dění.

Největším plusem inscenace jsou herecké výkony obou představitelů. Hráli až děsivě přesvědčivě. Námět je velmi originální a nic podobného jsem takhle zinscenovaného neviděla. Představení ve mě ještě dlouho potom doznívalo. Dobře udělaná je i scéna - atomový bunkr. Minusem je snad jen na začátku to, že se v monologu Marka těžko orientujete a máte pocit, že popisuje nějaký svůj děsivý sen a nepřikládáte tomu sdělení takovou váhu. Hra je to dramatická, tragická, surová až mrazící. Ale i o tom je divadlo.

Hra spíš pro mladší publikum, s množstvím výstižných hlášek, které zasáhnou hlavně generaci narozenou v 80. letech. Je to rychlá, provokativní, zběsilá šou, kde koukáte s otevřenou pusou, kam se to celé žene a co v další chvíli přijde za překvapení. Ale užila jsem si to až do konce...svých sil.

Kladné hodnocení za mě dostávají pouze kostýmy a dobře navržená a využitá scéna. Stylizace příběhu se mi nelíbila, dialogy vyznívaly nuceně, hlavní postava mě nijak neoslovila, Dorianovi chyběl temperament a charisma. Celkově převážilo zklamání.

Výborné, dvě hodiny dlouhé představení bez přestávky zaujme, dojme, potěší. Herecké výkony vedlejších i hlavních postav jsou velmi zdařilé a měly mou plnou pozornost od začátku do konce. Oceňuji také originální scénu a využití celého prostoru divadla.