Barbora

Inscenace mě zaujala ani ne tak hereckými výkony( i když ty byly také velmi dobré), jako spíš tématem. Co si všechno bulvár dovolí napsat a co jsou celebrity ochotny obětovat proto, aby byly ještě víc vidět. Jak se dá z bezejmenných tváří udělat hvězda titulních stránek a kdo z toho bude mít nakonec nejvíc peněz. Určitě zajímavý a chytrý námět.

Krásná práce. Vtipné, dojemné, napínavé. Je potřeba divácké soustředěnosti a trochu zkušeností s pantomimou, aby divák udržel plnou pozornost. Stojí za vidění.

Na této inscenaci se mi velmi líbily výkony herců a samotný příběh. Pro starší diváky těsně před důchodem může sonda do duše starého pána , který si připadá zbytečně a ukřivděně, působit depresivně,mně se ale líbilo, že je to hra o obyčejných lidech, kteří toho sice tolik v životě nedokázali, ale stejně by chtěli, aby po nich alespoň něco hodnotného zůstalo.

Divadelní ani filmová část není špatná, víc se mi líbil film díky neobyčejnému tématu. Hra na mě byla až moc situačně komická a to já osobně spíš nevyhledávám.

Krásné hudební představení pro děti i rodiče, kteří ocení skrytý humor. Originální ztvárnění, výborní herci. Doporučila bych pro děti od 5 do 10 let. Pro mladší by to mohlo být moc dlouhé.

Oproti jiným hrám T. Dianisky je tato o poznání umírněnější. Tolik nešokuje, neprovokuje. Děj je velmi dlouhý, místy působí pateticky. Náročného diváka nezasáhne, diváka hledajícího uvolnění také ne. Doporučila bych ji středoškolákům, kteří by se takto mohli seznámit s totalitními mezníky našeho státu ve 20. století.

Představení pro divadelní nadšence. Velice sugestivní drama v duchu magického realismu. Skvělé herecké výkony, z kterých mrazí ještě dlouho po skončení hry, velice důmyslná jednoduchá scéna a pohyb na scéně. Rezervy jsou pouze v režijním pojetí.Jinak odvážný a velmi povedený počin.

Velmi emotivní příběh dvou mladých lidí, kteří se postupně odcizují. Viktor Dvořák hraje skvěle, civilně. Představitelka Yermy je také velmi přesvědčivá, z jejího podání mrazí v zádech. Kladně hodnotím scénu, strohou, ale plně funkční, působivou. Člověk ještě dlouho o příběhu přemýšlí. Nedoporučuji ženám, které zrovna chtějí otěhotnět.

Upřesnila bych hodnocení divačky přede mnou - bylo to fenomentální. Silně nadsazené, ať už herecky,kostýmově nebo scénicky obecně. Ale divadlo si to může dovolit. Je to zážitek, aktuální emoce. Ať už radost, zděšení, pohoršení, překvapení. Tohle všechno tam bylo, a proto chodím na Drábka. Kostým recepčního korýše byl naprosto geniální.

Velmi podařený muzikál, skvělé výkony, především Karla Heřmánka a Michaely Tomešové. Představení má mrazivou atmosféru, sálá z něj groteskně - skličující pocit z doby, ve které se odehrává, a označila bych ho za jako takovou šťavnatou divadelní třešničku.

Les sebevrahů je pro divadelní fajnšmejkry. Určitě je to inscenace, která osloví, chytne za nos, vyburcuje. Herecké výkony skvělé, scéna skvělá, stejně tak hudba. Ale oddechovou věc nečekejte. Jdete na ryzí alternu.

75%. Viděno po korona-pauze, takže nálada na scéně i v hledišti tím myslím byla trochu ovlivněná a zdálo se mi, že návrat na prkna herci oslavovali už před představením. Tolik odbourávání a improvizovaných momentů už jsem dlouho nezažila. Ale budiž, v žánru komedie se to ztratí a co může pobavit diváka víc, než když má herec okno? Irský humor je nám blízký a tahle hra pohladí po duši. Odcházeli jsme z divadla příjemně naladěni, odříkávajíc si vtipné repliky a momenty. I takové divadelní zážitky jsou zapotřebí.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!