PRAHA
...další...HaDivadlo
Werner Schwab
Prezidentky
Premiéra: 6.9.2019. Překlad: Josef Balvín. Dramaturgie: Viktorie Knotková, Matěj Nytra. Scéna: Antonín Šilar. Kostýmy: Anna Chrtková. Hudba: Ivan Acher. Režie: Kamila Polívková.
Slavná debutová komedie rakouského bouřliváka. Obraz odstrkované vrstvy společnosti, interiér domácí defektní demokracie. Důchodkyně Greta, Erna a jejich služebnice Marjánka na konci svých propracovaných životů. Seschlá těla u stolu a jediná svobodná činnost, kterou lze provozovat bez omezení: mluvení. Dialog se mění v monolog a soucit byl kolektivně spláchnut do záchodu. Jak se zabavit? Kam se pohnout? Je vůbec potřeba někam chodit? Každý má právo na svou smrdutou historku...
14! 
Hodnocení (10)
HODNOCENÍ REDAKCE:
Kateřina Jírová 90 % 
(zadáno: 11.9.2020, počet hodnocení: 309)
přínosný / zajímavý komentář
Se slavným debutem Wernera Schwaba se dámský tandem Ha-divadla popasoval velmi dobře. Inscenace neztrácí tempo a herečky dovedně gradují sled scének až do vítězné prohry. Jedině Marjánka (jedinečná Kamila Valůšková) snad odjede do svého nebe. Avšak souhra Moniky Maláčové a Marie Ludvíkové za Marjánkou nezůstává nikterak pozadu. Inscenace je posazena do roku 2009, kdy Brno navštívil papež. V kontrastu s touto expozicí nemusí režisérka ve vulgaritách tolik tlačit na pilu jako jiní režiséři, kteří Prezidentky inscenovali.
Lukáš Holubec 70 %
(zadáno: 27.12.2019, počet hodnocení: 663)
přínosný / zajímavý komentář
--- Vyhrnout rukáv a strčit ruku do hajzlu --- (více v článku na blogu)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Mamaria 90 %
(zadáno: 13.9.2020, počet hodnocení: 19)
přínosný / zajímavý komentář
Krutý kontrast mezi vysněným životem a zpackanou, banální realitou. Herecký koncert páté cenové skupiny. Blahoslavení kdo chudí duchem jsou a také ty, kdo to tak dobře umí zahrát!
Jerman 70 %
(zadáno: 4.12.2019, počet hodnocení: 62)
přínosný / zajímavý komentář
Hra složená víceméně z fantasmagorických křížících se monologů třech žen z nejnižších společenských vrstev. Schwabův text (výborně přeložený) je hrubý, místy obscénní, u Mariánky vyloženě nechutný a přesto nesmírně poetický. Usilovná výpověd těch prostých žen o jejich snových představách dává myslet na lidové vypravěče v povídkách Hrabala. Ne zcela srozumitelné využití kostýmů v závěrečném obrazu představení, ale vcelku velmi povedené. Psáno z pohostinského představení ve Studiu hrdinů v Praze.
