Profil uživatele

Adam.dvoracek

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.8.2019)
Amadeus (tj. Milovaný Bohem) - Divadlo Husa na provázku: 70 %
Navzdory postavám, které jen visely hlavou dolů nad diváky a vydávaly skřeky, navzdory scéně, která obsahovala neustále padající věci, navzdory urputné snaze udělat představení /moderní/ - bylo zcela zřejmé, že panem hercem je Miroslav Donutil a velkou nadějí je jeho syn Martin. Doufám, že Brno poskytne oběma příležitosti, jak dokázat své herectví, bez toho, aby se o pozornost diváka museli přetahovat s takovým aranžmá.
(zadáno: 21.5.2019)
Podivný případ se psem - Městské divadlo Brno: 80 %
Hodnotit derniéru se může zdát /Podivný/, ale to nebude tento /případ/, protože důvod proč tyto řádky /se-psem/ je výkon Vojtěcha Blahuty, jehož ztvárnění /chlapce bez emocí zmítaného mnoha vjemy/, zasluhuje uznání a pozornost režisérů. Spolu s Alenou Antalovou, jejíž postava naopak věrnými pocity přetékala, se stali hybnou silou představení. Milan Němec dokázal z epizodních roliček /vykřesat táborák/a díky dodatkové scénce jsem konečně pochopil Pythagorovu větu. Derniéra byla jistě pro Vojtěcha Blahutu sladko-hořká, neboť hra v níž exceloval skončila, věřím však, že je teprve začátkem...
(zadáno: 16.4.2018)
Indián v ohrožení (Nová teorie vesmíru) - HaDivadlo: 70 %
Byť název ani anotace hry Vám nepomohou vytvořit si představu co Vás čeká, vězte že první část je přednáška o teorii relativity a druhá část je praktická ukázka důsledků teorie v "praxi". Pokud by touto formou bylo vyučováno, byla by fyzika nejoblíbenějším předmětem dětí, samozřejmě hned po "těláku" a "výtvarce". Přednáška má však bohužel nádech ochotnického divadla, což je v přímém protikladu se scénicky nápaditou a výborně odehranou druhou částí, navíc vygradovanou závěrečným audiovizuálním zážitkem.
(zadáno: 19.2.2018)
Strach jíst duši - Národní divadlo Brno: 60 %
Vulgarita nebo grotesknost jako forma by byla naprosto v pořádku, pokud by zesilovala účinek sdělení, které autor do díla vložil. Zde však působí kontraproduktivně a odvádí pozornost jak od hlubokého osobního prožitky hrdinky, která se v pokročilém věku zamiluje do mladého muže, tak od xenofobních postojů lidí kolem nás. I přes dobré herecké výkony a vtipný hudební podkres musím souhlasit s JANIS, cituji: /Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal./
(zadáno: 27.6.2017)
Jméno - Městské divadlo Brno: 80 %
//Přátelé jsou lidé, kteří o Vás ví všechno, a přesto Vás mají rádi// Co se ale stane, když během jednoho večera zjistíte, že toho vlastně SPOUSTU nevíte?! Vynikající dialogy, herci (především muži) perfektně zasazeni do svých postav. Děj vyrazí vpřed ve chvíli, kdy Martin Havelka přijde na scénu a pak už jen stoupá po vrstvách až do stratosféry poháněn výbušnou konverzací. Mlýnek roztáčen duem Viktor Skála - Martin Havelka nakonec semele všechno a všechny. Herci dávají do rolí vše a Jakub Uličník včera dal i víc, než chtěl (myslím že chudák přišel o zub). Zkrátka poctivý kumšt až na krev!
(zadáno: 28.4.2017)
Večer na psích dostizích - Slovácké divadlo Uherské Hradiště: 70 %
Hlučná hra. Křičí se a bouchá. Nejhlasitější je ale obava z bezprostředního násilí, která na konci příběhu bohužel dostane konkrétní - byť malou - podobu. Kdyby příběh nepřekročil hranici tušeného/uskutečněného a nenechal na nás ulpít vinu /těch co tomu nezabránili/, více by mohly vyniknout nesporné komické schopnosti Tomáše Šulaje, který exceluje nebo spackané životy tragikomických /alfa samců/ a občasné /odbourávačky/ mezi herci co se dlouho znají. Obdivuhodný a přesvědčivý projev podal David Vaculík a byť je to proti jeho naturelu, opravdu z jeho postavy /pozéra-psychopata/ šel strach.
(zadáno: 23.9.2015)
Bohnice aneb Člověče nezlob se - HaDivadlo: 70 %
Hra je drsná obsahem a občas i formou vyprávění (pacient napadne doktorku), ale zároveň hořce-komická (promýšlení tahů dopředu u Člověče nezlob se), tedy pokud se dokážete smát absurdním projevům mnoha psychóz, které jsou zde velice dobře vyobrazeny. Nejvíce na mne zapůsobil Marián Chalány, jehož ?zbabělec-násilník-manipulátor-komunista? je dokonalý až běhá z něj mráz po zádech. Věřil jsem postavě ztvárněnou Cyrilem Drozdou, jehož za-dr-há-va-né mluvení a odpor k pohybu mě bavili. Opravdová byla také ?vždy pozitivní doktorka, jen s občasnými depresemi? v podání vynikající Zuzany Kronerové.