Studio Hrdinů
<< Kacířské eseje | Měsíční kámen >>
Jan Horák
Manželka publikovaného básníka
Premiéra: 19.5.2022 | 1:40x
Podle textů Sylvie Plath. Scéna: Lucie Sedláková. Kostýmy: Magdaléna Zelenková. Hudba: Natálie Pleváková, Dominik Gajarský, Václav Hruška, Petr Zábrodský. Pohybová spolupráce: Jan Bárta. Režie: Jan Horák.
Autorský projekt vycházející ze života a díla americké básnířky a prozaičky Sylvie Plath. Z jejího nevelkého díla je zřetelně patrná potřeba vyslovit svůj osud ve světě, který ji obklopoval. Plath nabízí světu intimní zpověď ženy, která se rozhodla, že je / bude umělcem. Toto rozhodnutí má mimo jiné svou naivně trucovitou podobu, která obnažuje skutečnost, že skuteční umělci se málokdy jako umělci rodí. Ve své poslední tvůrčí fázi je pak jasně patrný tragicky vyhrocený konflikt mimořádně zranitelné mladé ženy s podmínkami, v nichž se ocitla, z nichž psala, a na které se pro svou hypersenzitivní povahu nebyla s to adaptovat...
Termíny představení
Volby
Hodnocení (26)
HODNOCENÍ REDAKCE
Anežka Kotoučová 60 %
29.3.2023 | 231 hodnocení
+ souhlasím
Hru režiséra Jana Horáka považuji za dosti slabou. Kdo nic neví o životě a osobnosti Sylvie Plath, může se velmi snadno ztratit v nepřehledné změti fragmentárních textů a úvah. Představení je pro diváka náročné a občas vlekoucí se. Rovněž konec je naprosto nepochopitelný a v kontextu zbytečně hlasitý a rušivý.
Ovšem, co schází hře, kompenzuje zcela fascinující výkon Pavlíny Štorkové. Hypnotizujícím způsobem přechází mezi nejrůznějšími polohami složité osobnosti Plath a samotným herectví ji přibližuje lépe než jí citovaný text. Na představení se tak vyplatí zajít především kvůli ní.
Ovšem, co schází hře, kompenzuje zcela fascinující výkon Pavlíny Štorkové. Hypnotizujícím způsobem přechází mezi nejrůznějšími polohami složité osobnosti Plath a samotným herectví ji přibližuje lépe než jí citovaný text. Na představení se tak vyplatí zajít především kvůli ní.
Iva Bryndová 70 %
16.10.2022 | 605 hodnocení
+ souhlasím
65% Inscenace nabízí velmi vděčný prostor pro jedinou obsazenou herečku a Pavlína Štorková, která pro roli Sylvie Plath byla dokonalou volbou, ji rovněž dokonale využívá. Jak v momentech, kdy Sylvie hledá vhodného muže a válčí se zažitými představami toho, jak si svět představuje ženu a její roli ve světě, tak v okamžicích tvůrčí krize či neustálého tvůrčího zapálení. Jen konec se bohužel nepodařil: reálný konec Sylviina života (přiblížený v programu) z něj není patrný a nenabízí ani žádnou jinou katarzi či vyjádření toho, co se tvůrci, krom životopisného přiblížení, pokoušeli říct.
Pavel Širmer 70 %
24.5.2022 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
75%. Myšlenky básnířky Sylvie Plath (o identitě, postavení žen, vztazích apod.) se v inscenaci J. Horáka nenásilně prolínají s „výlety“ do pozoruhodné tvorby. Na dílčí řešení lze mít jiný názor, efektní závěr se lépe chápe se znalostí souvislostí (dostupných např. v programu). Inscenační záměr je však naplněn! Těžištěm je skvělý výkon P. Štorkové, jež obsáhne mnoho významových rovin a balancuje mezi střídajícími se náladami, humorem i tragikou. Kromě hodnotného poznání má divák možnost prožít silné emoce různého druhu, některé může znát z vlastní zkušenosti. Pomocnou ruku herečce podává scénografie s překvapeními a hudba.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Michal1982 90 %
19.9.2024 | 172 hodnocení
+ souhlasím
To je neuvěřitelné co ta Pavlína dokáže! Klobouk dolů. Tolik výrazů, hereckých poloh, nálad?doporučuji všem, i když by o reálné postavě věděli asi tak jako já. Ocenění bylo zasloužené!
Iz67 100 %
20.4.2023 | 13 hodnocení
+ souhlasím
Málokdy mě něco v místních luzích a hájích chytne tak, jako tahle věc. Úžasný výkon herečky a hra taky výtečná. Kam se na to hrabou různé místní polopatismy.
Vladimír Rogalewicz 50 %
17.1.2023 | 823 hodnocení
+ souhlasím
Naprosto skvělá Pavlína Štorková, která expresivně vystřídá mnoho poloh a během 100 minut představení nemá ani chviličku na vydechnutí. Podle Pavla Širmera má divák možnost prožít silné emoce; nevím, co prožíval on, ale u mne ten text žádné emoce nevyvolal. Často je těžké ho vůbec sledovat. Před návštěvou jsem si o Sylvii Plath i Tedu Hughesovi přečetl alespoň na (anglické) Wikipedii. To stačilo k tomu, abych si uvědomil, že autor příběh básnířky víceméně zneužil k tomu, aby vyvolal určitou náladu. Co se mu k tomuto účelu nehodilo, to prostě vypustil. (Podobný přístup, jako měl v kacířských esejích.)
Cizinka 30 %
29.12.2022 | 5 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Nádherná scéna, přesvědčivá expresivita Pavlíny Štorkové. Mohla to být vynikající hra, kdyby se režisér nerozhodl redukovat jednu z nejdůležitějších básniřek 20. století na ženu posedlou muži, spatřující smysl svého života v odevzdání se partnerovi. Sylvia Plath jako povrchní žena toužící po manželi a úspěchu. Co se dozvídáme o její tvorbě? O způsobu, jakým psala, pracovala? Nic. Její vnitřní svět je navíc jakousi karikaturou psychické nemoci. Závěrečná scéna, kde muž hrající na kytaru přehlušuje básniřku, vystihuje přístup kreativních mužů k nadaným ženám. Přehlušit, vyloučit, redukovat na sexualitu a psychické problémy.
Snekac 50 %
14.10.2022 | 325 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Hra je pro náročného diváka, výkon P. Štorkové je tradičně skvělý, hra je ale často nesrozumitelná a těžko pochopitelná. Některé scény a nápady mě ale bavily moc - třeba "kokon" nebo "rejnok" a práce s mlhou pod ním...
V_M 70 %
19.9.2022 | 65 hodnocení
+ souhlasím
Na představení bych ocenil především náročný výkon protagonistky hlavní role, nápaditou scénografii, efekty a některé části hudebního aranžmá. Obsahově byla Sylvia Plath vykreslena jako povrchní a labilní hysterka, v jejíchž monolozích se mísily pozoruhodné pasáže s naprostými plytkostmi, banalitami a stokrát slyšeným, přičemž toho druhého bylo výrazně víc. Kdysi jsem četl její verše a myslím, že mě celkem zaujaly, ale pokud bych předtím zhlédl toto formálně v podstatě zdařilé představení, asi bych po jejím díle nesáhl. Zákruty její biografie jsem nikdy nezkoumal, takže nedovedu posoudit, nakolik je to kus věrný a nakolik málo povedená fikce.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.