Miroslavkoblizek

Herci se málem sedřeli z kůže. Jako téměř vždy v DNz výborné výkony. Nicméně z předlohy se příliš vyždímat nepodařilo. Nepochopil jsem, proč se tvůrci pro tuto látku rozhodli a co inscenací chtěli říct. Výsledkem jsou poměrně klišovitá a banální sdělení o médiích a společnosti. Na standard režiséra i divadla podprůměr.

Vypjaté emoce předlohy - smutek, hněv a frustrace, zachovány díky expresivnímu, často až přepjatému herectví D. Krejčíka. Proti němu jako kontrapunkt hypermaskulinní Adam Mašura. Efektní jevištní prostředky režie - světlo, hudba, krev a střepy. + Konečně se myslí na queer diváctvo.