Ztracené iluze

Videno 23.5.2025 Na zabradli, 165 min vcetne prestavky, 2 rada. Derniera.
Balzacuv pribeh o vyvoji noveho parizskeho mladika od naivniho pres jeho prizpusobeni k zaverecnemu rozcarovani. Lucien Chardon / V. Vondracek, pritelkyne Coralie / K. Cisarova, sefredaktor Finot / M. Sidonova, nakladatel Dauriat / J. Zacek, redaktor E. Lousteau / R. Miklus, jeho pritelkyne Florine / J. Dudziakova, moralne pevny d´Arthez / M. Konig, damy de Bargeton / P. Buckova a du Chatelet / J. Plodkova. Silny a nezapomenutelny V. Vondracek, ostatni take velmi presvedcivi, nikdo nebyl ve stinu. Scena zelena, rekvizity doplnovany dle obrazu. Dekuji pane Mikulasku.

75 %

Názvem inscenace jsem si potvrdil, že na každém představení musí zazvonit alespoň jeden mobilní telefon, když zazvoní podruhé uvědomím si, jak moc jsou ty iluze ztracené.

Teď k samotné hře. Úplně mě to nezklamalo, ale čekal jsem něco jiného, a to jsem už od tohoto režiséra nějaké hry viděl. Nejvíce mě bavil Vondráček, který dokázal mnoho.

Viděno na derniéře(23.5.2025).

Na minimalistické scéně opulentní divadlo. Dechberoucí výkon Vojty Vondráčka.

Nejlepší představení které jsme za poslední dobu viděla

Výborný kus hostující na Divadelním světě Brno, který až na 80% vytáhl bezkonkurenční Vojtěch Vondráček.

skvělí herci
nesnesitelná stopáž

Představení jako ušité pro V. Vondráčka- super herecký výkon. Bála jsem se nudné adaptace, ale mně to sedlo. Vůbec mi to nepřišlo dlouhé. 80% pro zajímavé a neprvoplánové zpracování, trefné kostýmy a perfektně sladěnou hudbu. Milé překvapení byl i M. Bednář

Herci se málem sedřeli z kůže. Jako téměř vždy v DNz výborné výkony. Nicméně z předlohy se příliš vyždímat nepodařilo. Nepochopil jsem, proč se tvůrci pro tuto látku rozhodli a co inscenací chtěli říct. Výsledkem jsou poměrně klišovitá a banální sdělení o médiích a společnosti. Na standard režiséra i divadla podprůměr.

Skvělá inscenace, jejíž největší nevýhodou je její stopáž.

Třikrát!

65 %. Přehnaná expresivita ve spojení s úmornou délkou bohužel poněkud tlumí výpověď povedené dramatizace. Je to velká škoda, protože Balzacův text dobře funguje i dnes (bez potřeby Mikuláškových doplňkových aktualizací, jakými jsou např. reportérské vstupy ze zvukového záznamu) a témata jako nerovnost, ageismus či zapomínání na důsledky zásadních životních kroků jsou silně aktuální/nadčasová. Kromě V. Vondráčka, podávajícího až dechberoucí výkon, zaujme především sarkastický Dauriat J. Žáčka, nejednoznačný M. König coby D'Arthez nebo M. Sidonová, suverénně si počínající v mužské roli Finota.

Osmisetstránkovou literární předlohu Mikulášek převedl do tříhodinové inscenace s epickou dějovou linkou v blíže neurčené době. Inscenace s originelním ale srozumitelným režijním vedením má spád, výrazné herecké výkony, především velká příležitost pro V. Vondráčka v hlavní roli. Oceňuji jednoduchou originelni Cpínovu scénu tvořenou umělohmotnými závěsy a zdařilý Mikuláškův výběr doprovodné hudby. Vytknout lze pouze, že přenesení Balsacova textu v čase s aktualizacemi ze současnosti je místy diskutabilní, svět kultury a médií je oproti 19 století hodně odlišný.

65% Problémová inscenace, jejíž nastudování zůstává i pro mě nedotažené. Dobrý výkon Vojtěcha Vobdráčka. Je patrné, co chce autor hrou říci. Jednotlivec nemusí být strůjcem svého štěstí, ale ani svého neštéstí. Vnějsí okolnosti zkrátka příliš neovlivníte. Lehce nadprůměrná inscenace u které jsem měl navíc problém, do kterého doby ji v tomto zpracování zařadit.

65%

Souhlasím, představení zůstalo na půl cestě. Od Zábradlí čekám víc. Herecké výkony skvělé, ale celkové uchopení inscenace jaksi pokulhává.

Další skvělá dramatizace Jana Mikuláška. Již tradičně excelentní soubor (v popředí exceluje Vojtěch Vondráček a nutno vyzdvihnout Jiřího Vyorálka, který dnes na poslední chvíli skvěle zastoupil Jakuba Žáčka). Scéna je na Marka Cpina hodně střídmá (Marku, kde berete ty autentické předměty ze 60. a 70. let - tentokrát baterii světel, jindy třeba dobové tapety), vynahradil si to ale opulentními kostýmy.

Bylo to podivné... Na Zábradlí rádi experimentují a je to dobře. Ale tohle představení je rozporuplné. Na jednu stranu herci, kteří hrají opravdu dobře, především páni Vondráček, Žáček a Mikluš.
Na druhé straně to celé nějak nedrží pohromadě. Balzacův text je přenesen do současnosti, ale jen formálně. Pořád se řeší titul hlavního hrdiny, umírá se na zápal plic, protože není na doktora... Takové na půl cesty. Nedotažené.
Takže celkově jsem z představení měl smíšené pocity.

Videno 23.5.2025 Na zabradli, 165 min vcetne prestavky, 2 rada. Derniera.
Balzacuv pribeh o vyvoji noveho parizskeho mladika od naivniho pres jeho prizpusobeni k zaverecnemu rozcarovani. Lucien Chardon / V. Vondracek, pritelkyne Coralie / K. Cisarova, sefredaktor Finot / M. Sidonova, nakladatel Dauriat / J. Zacek, redaktor E. Lousteau / R. Miklus, jeho pritelkyne Florine / J. Dudziakova, moralne pevny d´Arthez / M. Konig, damy de Bargeton / P. Buckova a du Chatelet / J. Plodkova. Silny a nezapomenutelny V. Vondracek, ostatni take velmi presvedcivi, nikdo nebyl ve stinu. Scena zelena, rekvizity doplnovany dle obrazu. Dekuji pane Mikulasku.

75 %

Názvem inscenace jsem si potvrdil, že na každém představení musí zazvonit alespoň jeden mobilní telefon, když zazvoní podruhé uvědomím si, jak moc jsou ty iluze ztracené.

Teď k samotné hře. Úplně mě to nezklamalo, ale čekal jsem něco jiného, a to jsem už od tohoto režiséra nějaké hry viděl. Nejvíce mě bavil Vondráček, který dokázal mnoho.

Viděno na derniéře(23.5.2025).

Na minimalistické scéně opulentní divadlo. Dechberoucí výkon Vojty Vondráčka.

Nejlepší představení které jsme za poslední dobu viděla

Výborný kus hostující na Divadelním světě Brno, který až na 80% vytáhl bezkonkurenční Vojtěch Vondráček.

skvělí herci
nesnesitelná stopáž

Představení jako ušité pro V. Vondráčka- super herecký výkon. Bála jsem se nudné adaptace, ale mně to sedlo. Vůbec mi to nepřišlo dlouhé. 80% pro zajímavé a neprvoplánové zpracování, trefné kostýmy a perfektně sladěnou hudbu. Milé překvapení byl i M. Bednář

Herci se málem sedřeli z kůže. Jako téměř vždy v DNz výborné výkony. Nicméně z předlohy se příliš vyždímat nepodařilo. Nepochopil jsem, proč se tvůrci pro tuto látku rozhodli a co inscenací chtěli říct. Výsledkem jsou poměrně klišovitá a banální sdělení o médiích a společnosti. Na standard režiséra i divadla podprůměr.

Skvělá inscenace, jejíž největší nevýhodou je její stopáž.

Třikrát!

65 %. Přehnaná expresivita ve spojení s úmornou délkou bohužel poněkud tlumí výpověď povedené dramatizace. Je to velká škoda, protože Balzacův text dobře funguje i dnes (bez potřeby Mikuláškových doplňkových aktualizací, jakými jsou např. reportérské vstupy ze zvukového záznamu) a témata jako nerovnost, ageismus či zapomínání na důsledky zásadních životních kroků jsou silně aktuální/nadčasová. Kromě V. Vondráčka, podávajícího až dechberoucí výkon, zaujme především sarkastický Dauriat J. Žáčka, nejednoznačný M. König coby D'Arthez nebo M. Sidonová, suverénně si počínající v mužské roli Finota.

Osmisetstránkovou literární předlohu Mikulášek převedl do tříhodinové inscenace s epickou dějovou linkou v blíže neurčené době. Inscenace s originelním ale srozumitelným režijním vedením má spád, výrazné herecké výkony, především velká příležitost pro V. Vondráčka v hlavní roli. Oceňuji jednoduchou originelni Cpínovu scénu tvořenou umělohmotnými závěsy a zdařilý Mikuláškův výběr doprovodné hudby. Vytknout lze pouze, že přenesení Balsacova textu v čase s aktualizacemi ze současnosti je místy diskutabilní, svět kultury a médií je oproti 19 století hodně odlišný.

65% Problémová inscenace, jejíž nastudování zůstává i pro mě nedotažené. Dobrý výkon Vojtěcha Vobdráčka. Je patrné, co chce autor hrou říci. Jednotlivec nemusí být strůjcem svého štěstí, ale ani svého neštéstí. Vnějsí okolnosti zkrátka příliš neovlivníte. Lehce nadprůměrná inscenace u které jsem měl navíc problém, do kterého doby ji v tomto zpracování zařadit.

65%

Souhlasím, představení zůstalo na půl cestě. Od Zábradlí čekám víc. Herecké výkony skvělé, ale celkové uchopení inscenace jaksi pokulhává.

Další skvělá dramatizace Jana Mikuláška. Již tradičně excelentní soubor (v popředí exceluje Vojtěch Vondráček a nutno vyzdvihnout Jiřího Vyorálka, který dnes na poslední chvíli skvěle zastoupil Jakuba Žáčka). Scéna je na Marka Cpina hodně střídmá (Marku, kde berete ty autentické předměty ze 60. a 70. let - tentokrát baterii světel, jindy třeba dobové tapety), vynahradil si to ale opulentními kostýmy.

Bylo to podivné... Na Zábradlí rádi experimentují a je to dobře. Ale tohle představení je rozporuplné. Na jednu stranu herci, kteří hrají opravdu dobře, především páni Vondráček, Žáček a Mikluš.
Na druhé straně to celé nějak nedrží pohromadě. Balzacův text je přenesen do současnosti, ale jen formálně. Pořád se řeší titul hlavního hrdiny, umírá se na zápal plic, protože není na doktora... Takové na půl cesty. Nedotažené.
Takže celkově jsem z představení měl smíšené pocity.

65% Problémová inscenace, jejíž nastudování zůstává i pro mě nedotažené. Dobrý výkon Vojtěcha Vobdráčka. Je patrné, co chce autor hrou říci. Jednotlivec nemusí být strůjcem svého štěstí, ale ani svého neštéstí. Vnějsí okolnosti zkrátka příliš neovlivníte. Lehce nadprůměrná inscenace u které jsem měl navíc problém, do kterého doby ji v tomto zpracování zařadit.

Další skvělá dramatizace Jana Mikuláška. Již tradičně excelentní soubor (v popředí exceluje Vojtěch Vondráček a nutno vyzdvihnout Jiřího Vyorálka, který dnes na poslední chvíli skvěle zastoupil Jakuba Žáčka). Scéna je na Marka Cpina hodně střídmá (Marku, kde berete ty autentické předměty ze 60. a 70. let - tentokrát baterii světel, jindy třeba dobové tapety), vynahradil si to ale opulentními kostýmy.

Názvem inscenace jsem si potvrdil, že na každém představení musí zazvonit alespoň jeden mobilní telefon, když zazvoní podruhé uvědomím si, jak moc jsou ty iluze ztracené.

Teď k samotné hře. Úplně mě to nezklamalo, ale čekal jsem něco jiného, a to jsem už od tohoto režiséra nějaké hry viděl. Nejvíce mě bavil Vondráček, který dokázal mnoho.

Viděno na derniéře(23.5.2025).

65 %. Přehnaná expresivita ve spojení s úmornou délkou bohužel poněkud tlumí výpověď povedené dramatizace. Je to velká škoda, protože Balzacův text dobře funguje i dnes (bez potřeby Mikuláškových doplňkových aktualizací, jakými jsou např. reportérské vstupy ze zvukového záznamu) a témata jako nerovnost, ageismus či zapomínání na důsledky zásadních životních kroků jsou silně aktuální/nadčasová. Kromě V. Vondráčka, podávajícího až dechberoucí výkon, zaujme především sarkastický Dauriat J. Žáčka, nejednoznačný M. König coby D'Arthez nebo M. Sidonová, suverénně si počínající v mužské roli Finota.

Videno 23.5.2025 Na zabradli, 165 min vcetne prestavky, 2 rada. Derniera.
Balzacuv pribeh o vyvoji noveho parizskeho mladika od naivniho pres jeho prizpusobeni k zaverecnemu rozcarovani. Lucien Chardon / V. Vondracek, pritelkyne Coralie / K. Cisarova, sefredaktor Finot / M. Sidonova, nakladatel Dauriat / J. Zacek, redaktor E. Lousteau / R. Miklus, jeho pritelkyne Florine / J. Dudziakova, moralne pevny d´Arthez / M. Konig, damy de Bargeton / P. Buckova a du Chatelet / J. Plodkova. Silny a nezapomenutelny V. Vondracek, ostatni take velmi presvedcivi, nikdo nebyl ve stinu. Scena zelena, rekvizity doplnovany dle obrazu. Dekuji pane Mikulasku.

Osmisetstránkovou literární předlohu Mikulášek převedl do tříhodinové inscenace s epickou dějovou linkou v blíže neurčené době. Inscenace s originelním ale srozumitelným režijním vedením má spád, výrazné herecké výkony, především velká příležitost pro V. Vondráčka v hlavní roli. Oceňuji jednoduchou originelni Cpínovu scénu tvořenou umělohmotnými závěsy a zdařilý Mikuláškův výběr doprovodné hudby. Vytknout lze pouze, že přenesení Balsacova textu v čase s aktualizacemi ze současnosti je místy diskutabilní, svět kultury a médií je oproti 19 století hodně odlišný.

75 %

65%

Bylo to podivné... Na Zábradlí rádi experimentují a je to dobře. Ale tohle představení je rozporuplné. Na jednu stranu herci, kteří hrají opravdu dobře, především páni Vondráček, Žáček a Mikluš.
Na druhé straně to celé nějak nedrží pohromadě. Balzacův text je přenesen do současnosti, ale jen formálně. Pořád se řeší titul hlavního hrdiny, umírá se na zápal plic, protože není na doktora... Takové na půl cesty. Nedotažené.
Takže celkově jsem z představení měl smíšené pocity.

Nejlepší představení které jsme za poslední dobu viděla

Skvělá inscenace, jejíž největší nevýhodou je její stopáž.

Na minimalistické scéně opulentní divadlo. Dechberoucí výkon Vojty Vondráčka.

Souhlasím, představení zůstalo na půl cestě. Od Zábradlí čekám víc. Herecké výkony skvělé, ale celkové uchopení inscenace jaksi pokulhává.

Herci se málem sedřeli z kůže. Jako téměř vždy v DNz výborné výkony. Nicméně z předlohy se příliš vyždímat nepodařilo. Nepochopil jsem, proč se tvůrci pro tuto látku rozhodli a co inscenací chtěli říct. Výsledkem jsou poměrně klišovitá a banální sdělení o médiích a společnosti. Na standard režiséra i divadla podprůměr.

Představení jako ušité pro V. Vondráčka- super herecký výkon. Bála jsem se nudné adaptace, ale mně to sedlo. Vůbec mi to nepřišlo dlouhé. 80% pro zajímavé a neprvoplánové zpracování, trefné kostýmy a perfektně sladěnou hudbu. Milé překvapení byl i M. Bednář

Výborný kus hostující na Divadelním světě Brno, který až na 80% vytáhl bezkonkurenční Vojtěch Vondráček.

Třikrát!

skvělí herci
nesnesitelná stopáž