Iz67

Viděno v televizi v rámci dokumentu o inscenaci a rozpadu souboru. Už asi před půl rokem, takže si mnoho detailů nepamatuju. Ale Řezáč výborný - i jako herec, i jako primadona. A tohle jsem po sobě našel na CSFD.cz : Naprosto uzasna věc. Jak ten prvni plán, zkouška, Řezač je fakt supr. Tak i konflikty, ktere to výborně doplňují. A finále..., prostě uzasnej film.

Ujetina, která odsejpá tak rychle, že si toho skoro nestačíte všimnout. Což je v dnešní době nekonečných a  utahaných textů víc než milé překvápko.

Dávám sice hodnocení = tomu zdejsimu, ale je to za mě hodnocení vlastně velice kladné, protože české komedie považuji většinou za příšerné, postavené převážně na vtipech úrovně základní školy. Tady je první polovina opravdu dobrá, postavená na zajímavém prostředí, barvitých postavách a jejich vtipné interakci. Je zábavná a humorná nadprůměrně. Druhá už je o 2 poznání slabší a dost jí spadne řetěz, takže její zkrácení a zrušení přestávky by dávalo smysl (holt hledání pointy je vždycky ošemetné). Ale celek furt ok, takže bych zdejší hodnocení očekával vlastně výš. Líbila se mi Stryková a Kolářová, naopak hlavním minusem inscenace je Remundová.

Nádherný prostor, supr hudba (kterou má dokonce na starosti představitel Kurta!) a gradace textu. Bohužel gradovat musí, protože prvni dvě třetiny mi přišel text jako bezobsazne tlachani. Kurtova role je strašně těžká, protože Kurt (logicky) jen trpí v totální depresi a jeho výrazy jsou tak nutně utaženy na minimum. Sid je tím, který tu celou depresivní neenergii dostává do nějakého rytmu. Často však jen prvoplavymi hláškami. Nakonec se mě autorovi i protagonistum podařilo do děje vtáhnout.

Náramně jsem se bavil. Oba herci jsou výteční, bez ohledu na jejich naprosto rozdílnou stopáž (Pechlát z hlediště nesleze a je opravdu skvělý). A oba se baví taky, takže je na to radost koukat. A není to vůbec placatá řachanda. Moc dobrý text i (už tradičně minimalistická) výprava, prostě to má všechno.

Rozjíždí se to pozvolna, ale graduje to zdařile. Klub v Jindřišské to ještě umocní. Hezký

Třeskutá komedie? Hmm. Navíc je to posedlý tím, že to chce mít myšlenku! Realita je však průser. 2 hodiny plný drhnoucích citací, blbých symbolů a metafor (protože samoúčelných) a ještě blbějších fórů. Do toho ta nacpaná banální message - bože, kdyby to aspoň měla být jen prdel. Většina mladších diváků mlaskala blahem, pro mě naprosto zbytečná věc. Těch 20% za konec, který něco přinesl, byť měl být o 90 min dřív.

Moc povedená záležitost. Zdánlivě úsporná, přitom toho během hodiny pokryje mraky. Rašilov moc dobrý a Trmíková si to napsala úžasně a úžasně i zahrála.

Trojan je samozřejmě úžasný. A utáhne i Pakul (Kongresové centrum). Přesto kombinace obrovského sálu, kde vše musíte sledovat na obrazovce, a dramatu jednoho herce, mně dává dost zabrat a dojem trochu kazí. Ale chápu to nejen jako svůj zážitek, ale i jako dárek herci, který si při svém jubileu toto víc než zaslouží. A to nejen za hraní, ale i za své občanské postoje.

Napsat komedii, která není šaškárnou je velký kumšt. A tady se to stalo. Po mnoha letech komedie, u které jsem se soustavně smál. Má to švih, spád. Vtipy nebo spíš veselost není prvoplánově trapná a celé to skončí legrací ze sebe sama. Žádná hluchá místa. A jen pár slabin, o kterých nemám potřebu psát. Bravo.

O poznání slabší než 1.dil diptychu. Základní (klasická) chyba - mělo to být o 1/3 (nejmíň) kratší.

Málokdy zažívám tak intenzivní pocity jako u tohoto představení. Navíc minimalistické výprava a prostor X10 tohle vše ještě umocňují. A spousta dalšího, třeba zupáci v provedení ženských hereček. Vydatná záležitost!

Scénář nemůže díky tématu překvapit. A to je slabina. Naopak u Hrdinů mě zatím vždy nadchla výprava. Rašilov je moc dobrý. A když začne být podporovaný davem, tak to začne mít teprve ty správné depresivní koule.

Příjemně bizarní ptákovina, plná lepších i slabších chvilek.

V prvé řadě jsem se od půlky představení nedíval na hodinky, a to je zázrak. Vše hezky funguje dohromady. Hudba, která mě nenadchla, přesto tempo posouvá nahoru. Spousta momentů s mým upřímným smíchem a prostor k přemýšlení o tom, jak iracionalita je sexy a jak jí musí racionalita respektovat.

Roztomilá ptákovina, která ve své akčnosti strčí do kapsy leckterý biják. Není to o salvach smíchu, spíš o takové tetelivé veselosti.

Nesměju se často, ale tady jsem se kdysi ohromně nasmál.

Asi jsem byl na jiném představení než všichni ostatní hodnotící. Přemýšlím, co se na jevišti stalo kromě toho, že Sokol přeložil text a herci se ho naučili nazpaměť. A na nic jiného jsem nepřišel. Dana Černá jakž takž, pak už jen recitace a celé vystavené tak, že nemůžete neuhádnout, jak to bude. McDonagha tam nakonec taky moc nezbylo. Kdo za to může? Martin nebo Ondřej? (Vydatně sekundovalo i hlediště. Stačilo říct židle a hned smích...)

Utrpení, jak se herci snaží vyhrát marný boj, udělat z tohoto kusu něco jiného než tupou frašku.

Málokdy mě něco v místních luzích a hájích chytne tak, jako tahle věc. Úžasný výkon herečky a hra taky výtečná. Kam se na to hrabou různé místní polopatismy.

Nápaditá scéna, nicméně dost nepovedená adaptace. Postavy působí samoúčelně, ději chybí spád, dostat z toho tu ruskou tupost se až na pár šablonovitých situací nepodařilo. A pokus představení vyvrcholit v člověku zanechává jen pocit trapnosti a nucenosti. Velké zklamání, přitom Dlouhá má hezká představení. Toto jim však nesahá ani po kotníky.