Kočka na rozpálené plechové střeše

Viděno: 16. října 2023

75%
Jsem "druhopůlkař", druhé části představení mi obecně připadají silnější, zajímavější, poutavější. Ne však u Kočky. Na přestávku jsem odcházel s velkou touhou dát si panáka, takový zanechala zářez, ale druhá půlka, mimochodem dlouhá slabých 40 minut, to nedotáhla. Úplný závěr nezasáhl, ale určitě jsem neviděl naposled a může dojít k přehodnocení, protože celkový dojem je pozitivní. A. Fialová skvělá, pro mě tahoun celé inscenace, J. Hájka mám rád snad ve všem, N. Konvalinková mile překvapila, V. Kratina mi bohužel v roli neseděl.

Skvělé představení založené na kvalitních dialozích. Složité téma rodinných vztahů. Herecky absolutně vyvážené a všech šest postav zahráno parádně - překvapil mě hlavně Kratina a Fialová.

Skvěle jsme se bavili, nejvíce se nám líbila Anička Fialová a Jan Hájek...

Činoherák hraje dvě velká představení Tennessee Williamse. Tramvaj do stanice Touha v režii Ladislava Smočka a nově Kočku na rozpálené plechové střeše od Martina Čičváka. Smočkova režie je mi bližší, je to ten starý Činoherák, ale i nové zpracování Kočky je plné skvělého divadelního herectví. Jan Hájek je opět naprosto dokonalý v roli Bricka a i Anna Fialová září v roli Margaret. Je naplňující vychutnávat tak sladěný herecký tým. Dvě obří Hájkovy role v postavách Williamsových her, kdy prakticky nesleze z jeviště, je dobré dát si v rychlém sledu za sebou.

Velká, ale bohužel nenaplněná očekávání. Bavila mě talentovaná A. Fialová, která má šmrnc a esenci něčeho navíc, ale jinak jsme se s vleknoucím se dějem i nefungujícím obsazením minuli... Nezapamatovatelné, nevyvolávající emoční pohnutí.

Jedna z her, za kterou získal T.Williams Pulitzerovu cenu. V ČK má navíc příjemnou stopáž a drží si napětí od začátku do konce.
Další pozitivum je obsazení - všichni herci se na své role výborně typově hodí. Nejvíce zaujme mladší generace - H.Hájek jako by se pro roli Bricka narodil. Jeho alkoholové apatické stavy jsou mrazivě uvěřitelné. Výborná je i G.Míčová a A.Fialová (jen by nemusela v 1. dějství tolik tlačit na pilu).
Je tu ale patrný generační rozdíl v herecké interpretaci a to zejména u N.Konvalinkové, která si pro svůj nonverbální projev našla jeden jediný udivený výraz, který stále opakuje. To je ale jediná slabina inscenace.

Hra zcela naplňuje očekávání. Herecké výkony všech výborné, vše bylo odehráno, jak bylo napsáno. Naprostá spokojenost. Jan Hájek v titulní roli u obou uváděných děl Tennessee Williamse v ČK), a v obou výborný.

Ćinoherní klub je vedle Divadla v Celetné scénou, kde dostává po řadu let největší prostor anglosaská dramatika. Nyní po ceněné Smočkově Tramvaji do stanice touha (premiéra 2011, stále na repertoáru) režisér Čičvák inscenoval další slavnou Williamsovu jižanskou tragédii. V obou inscenacích stvárnil hlavní mužskou roli Jan Hájek, který se na tyto postavy výtečně hodí typově svým drsným naturelem a úsporným hereckým projevem. Po Žáčkové, hlavní role v Tramvaji, byla tentokráte Hájkovi vyrovnanou partnerkou Anna Fialová, výrazný talent mezi mladšími herečkami. Velmi dobře zrežírované a zahrané, avšak méně strhujhící než Tramvaj do stanice touha.

Je to solidní představení. Herci jsou skvělí, především Fialová a Hájek. Ten hraje ztroskotance skvěle.
Ale celé to nějak nevyvolává emoce. V porovnání s Tramvají do stanice Touha, což je emocionální masakr, je toto tak nějak ploché.

Zajímavé zpracování, které se snaží více rozpracovat nejen autorem zamýšlenou ústřední manželskou dvojici, ale i zbylé dvě. Každý divák tak má možnost chápat tento vzájemný emotivní souboj po svém. Pro mě byla například Maggie v bravurním podání Anny Fialové jen zdatná manipulátorka jdoucí si tvrdě za svým. Ať již jde o získání rodinného majetku či potrestání manžela za jeho latentní homosexualitu. Dítě je pro ní jen nástroj v této hře. Ale věřím, že mnozí ji vidí jinak, pozitivně. A v této nejednoznačnosti u všech postav je právě hloubka této inscenace. Škoda jen, že poslední dějství bylo vlastně zbytečné. Nikam již hru neposunulo.

Na Činoherní klub netradičně tradiční inscenace. Tennessee Williams uměl velice dobře vyjádřit dusno v rodinných (partnerských, mezilidských) vztazích. Archetypy jednání, které popsal, jsou stále aktuální. V inscenaci ČK se režisérovi i všem hercům podařilo najít inscenační klíč. Velice vyrovnaná nadprůměrná inscenace.

O společnosti, která se tváří, že homosexualita neexistuje. Tennessee Williams o tomhle pokrytectví věděl hodně. Nezměnilo se to. V principu ne.
Jan Hájek je parádní Brick a Anna Fialová luxusní Maggie. A mimořádná je Gabriela Míčová jako k nepřežití plodná Mae. Inscenace Martina Čičváka je tradiční, nechává znít skvělý překlad Zuzany Joskové. Včera večer bohužel s desítkami chyb a přeřeků. Ale co, to nesnesitelné dusno tam bylo. A na tom záleží.

Inscenace tak trochu klouže po povrchu, neříkám A. Fialová je skutečně kočka, některé hrubé výrazy už jsou víc na sílu a na efekt a gramofon by mi přišel hezčí než ta černá plechovka. Scéna take příliš neoslovila.Jenže na konci zůstalo jakési prázdno... Prostě na tu inscenaci zapomenu,byt nemůžu říct, že by se herci (speciálně N. Konvalinkova) nesnažili.

Průměrné "rodinné" představení.

Naprosto perfektní rodinná konverzačka vyhrocená až na dřeň.

A. Fialová nebyla do role Maggie dobrá volba, navíc s H. Hájkem dohromady absolutně nefungují. H. Hájek nesrozumitelně mumlá (když se opakovaně z nevelkého hlediště ozývá - co říkal?-, tak je asi něco špatně).
Naopak N. Konvalinková inscenaci táhne. Úplně zbytečně (a v přehnané míře) užité vulgarismy, na které ale bohužel české publikum stále slyší.
Škoda, že Činoherák nedokázal dostát kvalit této hry.

65%

Především musím na začátku zmínit to, že vzdálenost mezi herci a diváky mi tentokrát přišla velmi znatelná, A. Fialové, N. Konvalinkové a pro mě ku mému překvapení i V.Kratinovi se dařilo tuto vzdálenost mezi jevištěm a diváky rozmělnit. Hra o tutlaných pravdách, osobních bojích ?jak se asi musí cítit kočka na rozpálené plechové střeše?za mě více než průměrné představení, avšak mohlo být o chlup lepší..

Průměrné. Pro diváky, co neznají scénář od Williamse to asi bude dostačující zážitek. V ČK už nehrají herecká esa a nový soubor nepůsobí moc silně a sehraně. Hájek opět předvádí svůj nevzrušivý jevištní standart, Fialové role moc nesedla, přehrávala a nebyla vůbec přesvědčivá, dobře své role vystihl Kratina s Konvalinkovou. Míčová s Dadákem nudili. Zbytečné uvedení dobré hry, které nic nového nechce říct a to, co už bylo řečeno, tak opakuje nudněji a hůř než kdy dřív. Škoda. 50%

1. uvedení po premiéře. Inscenace působila celkově nedotaženě, scéna podivně (její koncepce se dá pochopit, provedení se nepovedlo). Na konci se mi dostalo pocitu nepříjemné prázdnoty a lhostejnosti vůči všemu, co se odehrálo. Postavy jsou ploché, nevím jestli je to špatným textem nebo hereckou koncepcí (postava Fialové). To samé platí pro vedlejší manželský pár, druhá polovina moc nefungovala. Herci a fyzická interakce nepřesvědčivá (vždy mě bije do očí, když jsou dvě osoby na jevišti ve fyzickém konfliktu, ale je vidět, že se tak nějak bojí dotknout).

20.04.2022 - Činoherní klub

Viděno: 16. října 2023

75%
Jsem "druhopůlkař", druhé části představení mi obecně připadají silnější, zajímavější, poutavější. Ne však u Kočky. Na přestávku jsem odcházel s velkou touhou dát si panáka, takový zanechala zářez, ale druhá půlka, mimochodem dlouhá slabých 40 minut, to nedotáhla. Úplný závěr nezasáhl, ale určitě jsem neviděl naposled a může dojít k přehodnocení, protože celkový dojem je pozitivní. A. Fialová skvělá, pro mě tahoun celé inscenace, J. Hájka mám rád snad ve všem, N. Konvalinková mile překvapila, V. Kratina mi bohužel v roli neseděl.

Skvělé představení založené na kvalitních dialozích. Složité téma rodinných vztahů. Herecky absolutně vyvážené a všech šest postav zahráno parádně - překvapil mě hlavně Kratina a Fialová.

Skvěle jsme se bavili, nejvíce se nám líbila Anička Fialová a Jan Hájek...

Činoherák hraje dvě velká představení Tennessee Williamse. Tramvaj do stanice Touha v režii Ladislava Smočka a nově Kočku na rozpálené plechové střeše od Martina Čičváka. Smočkova režie je mi bližší, je to ten starý Činoherák, ale i nové zpracování Kočky je plné skvělého divadelního herectví. Jan Hájek je opět naprosto dokonalý v roli Bricka a i Anna Fialová září v roli Margaret. Je naplňující vychutnávat tak sladěný herecký tým. Dvě obří Hájkovy role v postavách Williamsových her, kdy prakticky nesleze z jeviště, je dobré dát si v rychlém sledu za sebou.

Velká, ale bohužel nenaplněná očekávání. Bavila mě talentovaná A. Fialová, která má šmrnc a esenci něčeho navíc, ale jinak jsme se s vleknoucím se dějem i nefungujícím obsazením minuli... Nezapamatovatelné, nevyvolávající emoční pohnutí.

Jedna z her, za kterou získal T.Williams Pulitzerovu cenu. V ČK má navíc příjemnou stopáž a drží si napětí od začátku do konce.
Další pozitivum je obsazení - všichni herci se na své role výborně typově hodí. Nejvíce zaujme mladší generace - H.Hájek jako by se pro roli Bricka narodil. Jeho alkoholové apatické stavy jsou mrazivě uvěřitelné. Výborná je i G.Míčová a A.Fialová (jen by nemusela v 1. dějství tolik tlačit na pilu).
Je tu ale patrný generační rozdíl v herecké interpretaci a to zejména u N.Konvalinkové, která si pro svůj nonverbální projev našla jeden jediný udivený výraz, který stále opakuje. To je ale jediná slabina inscenace.

Hra zcela naplňuje očekávání. Herecké výkony všech výborné, vše bylo odehráno, jak bylo napsáno. Naprostá spokojenost. Jan Hájek v titulní roli u obou uváděných děl Tennessee Williamse v ČK), a v obou výborný.

Ćinoherní klub je vedle Divadla v Celetné scénou, kde dostává po řadu let největší prostor anglosaská dramatika. Nyní po ceněné Smočkově Tramvaji do stanice touha (premiéra 2011, stále na repertoáru) režisér Čičvák inscenoval další slavnou Williamsovu jižanskou tragédii. V obou inscenacích stvárnil hlavní mužskou roli Jan Hájek, který se na tyto postavy výtečně hodí typově svým drsným naturelem a úsporným hereckým projevem. Po Žáčkové, hlavní role v Tramvaji, byla tentokráte Hájkovi vyrovnanou partnerkou Anna Fialová, výrazný talent mezi mladšími herečkami. Velmi dobře zrežírované a zahrané, avšak méně strhujhící než Tramvaj do stanice touha.

Je to solidní představení. Herci jsou skvělí, především Fialová a Hájek. Ten hraje ztroskotance skvěle.
Ale celé to nějak nevyvolává emoce. V porovnání s Tramvají do stanice Touha, což je emocionální masakr, je toto tak nějak ploché.

Zajímavé zpracování, které se snaží více rozpracovat nejen autorem zamýšlenou ústřední manželskou dvojici, ale i zbylé dvě. Každý divák tak má možnost chápat tento vzájemný emotivní souboj po svém. Pro mě byla například Maggie v bravurním podání Anny Fialové jen zdatná manipulátorka jdoucí si tvrdě za svým. Ať již jde o získání rodinného majetku či potrestání manžela za jeho latentní homosexualitu. Dítě je pro ní jen nástroj v této hře. Ale věřím, že mnozí ji vidí jinak, pozitivně. A v této nejednoznačnosti u všech postav je právě hloubka této inscenace. Škoda jen, že poslední dějství bylo vlastně zbytečné. Nikam již hru neposunulo.

Na Činoherní klub netradičně tradiční inscenace. Tennessee Williams uměl velice dobře vyjádřit dusno v rodinných (partnerských, mezilidských) vztazích. Archetypy jednání, které popsal, jsou stále aktuální. V inscenaci ČK se režisérovi i všem hercům podařilo najít inscenační klíč. Velice vyrovnaná nadprůměrná inscenace.

O společnosti, která se tváří, že homosexualita neexistuje. Tennessee Williams o tomhle pokrytectví věděl hodně. Nezměnilo se to. V principu ne.
Jan Hájek je parádní Brick a Anna Fialová luxusní Maggie. A mimořádná je Gabriela Míčová jako k nepřežití plodná Mae. Inscenace Martina Čičváka je tradiční, nechává znít skvělý překlad Zuzany Joskové. Včera večer bohužel s desítkami chyb a přeřeků. Ale co, to nesnesitelné dusno tam bylo. A na tom záleží.

Inscenace tak trochu klouže po povrchu, neříkám A. Fialová je skutečně kočka, některé hrubé výrazy už jsou víc na sílu a na efekt a gramofon by mi přišel hezčí než ta černá plechovka. Scéna take příliš neoslovila.Jenže na konci zůstalo jakési prázdno... Prostě na tu inscenaci zapomenu,byt nemůžu říct, že by se herci (speciálně N. Konvalinkova) nesnažili.

Průměrné "rodinné" představení.

Naprosto perfektní rodinná konverzačka vyhrocená až na dřeň.

A. Fialová nebyla do role Maggie dobrá volba, navíc s H. Hájkem dohromady absolutně nefungují. H. Hájek nesrozumitelně mumlá (když se opakovaně z nevelkého hlediště ozývá - co říkal?-, tak je asi něco špatně).
Naopak N. Konvalinková inscenaci táhne. Úplně zbytečně (a v přehnané míře) užité vulgarismy, na které ale bohužel české publikum stále slyší.
Škoda, že Činoherák nedokázal dostát kvalit této hry.

65%

Především musím na začátku zmínit to, že vzdálenost mezi herci a diváky mi tentokrát přišla velmi znatelná, A. Fialové, N. Konvalinkové a pro mě ku mému překvapení i V.Kratinovi se dařilo tuto vzdálenost mezi jevištěm a diváky rozmělnit. Hra o tutlaných pravdách, osobních bojích ?jak se asi musí cítit kočka na rozpálené plechové střeše?za mě více než průměrné představení, avšak mohlo být o chlup lepší..

Průměrné. Pro diváky, co neznají scénář od Williamse to asi bude dostačující zážitek. V ČK už nehrají herecká esa a nový soubor nepůsobí moc silně a sehraně. Hájek opět předvádí svůj nevzrušivý jevištní standart, Fialové role moc nesedla, přehrávala a nebyla vůbec přesvědčivá, dobře své role vystihl Kratina s Konvalinkovou. Míčová s Dadákem nudili. Zbytečné uvedení dobré hry, které nic nového nechce říct a to, co už bylo řečeno, tak opakuje nudněji a hůř než kdy dřív. Škoda. 50%

1. uvedení po premiéře. Inscenace působila celkově nedotaženě, scéna podivně (její koncepce se dá pochopit, provedení se nepovedlo). Na konci se mi dostalo pocitu nepříjemné prázdnoty a lhostejnosti vůči všemu, co se odehrálo. Postavy jsou ploché, nevím jestli je to špatným textem nebo hereckou koncepcí (postava Fialové). To samé platí pro vedlejší manželský pár, druhá polovina moc nefungovala. Herci a fyzická interakce nepřesvědčivá (vždy mě bije do očí, když jsou dvě osoby na jevišti ve fyzickém konfliktu, ale je vidět, že se tak nějak bojí dotknout).

20.04.2022 - Činoherní klub

Jedna z her, za kterou získal T.Williams Pulitzerovu cenu. V ČK má navíc příjemnou stopáž a drží si napětí od začátku do konce.
Další pozitivum je obsazení - všichni herci se na své role výborně typově hodí. Nejvíce zaujme mladší generace - H.Hájek jako by se pro roli Bricka narodil. Jeho alkoholové apatické stavy jsou mrazivě uvěřitelné. Výborná je i G.Míčová a A.Fialová (jen by nemusela v 1. dějství tolik tlačit na pilu).
Je tu ale patrný generační rozdíl v herecké interpretaci a to zejména u N.Konvalinkové, která si pro svůj nonverbální projev našla jeden jediný udivený výraz, který stále opakuje. To je ale jediná slabina inscenace.

Na Činoherní klub netradičně tradiční inscenace. Tennessee Williams uměl velice dobře vyjádřit dusno v rodinných (partnerských, mezilidských) vztazích. Archetypy jednání, které popsal, jsou stále aktuální. V inscenaci ČK se režisérovi i všem hercům podařilo najít inscenační klíč. Velice vyrovnaná nadprůměrná inscenace.

O společnosti, která se tváří, že homosexualita neexistuje. Tennessee Williams o tomhle pokrytectví věděl hodně. Nezměnilo se to. V principu ne.
Jan Hájek je parádní Brick a Anna Fialová luxusní Maggie. A mimořádná je Gabriela Míčová jako k nepřežití plodná Mae. Inscenace Martina Čičváka je tradiční, nechává znít skvělý překlad Zuzany Joskové. Včera večer bohužel s desítkami chyb a přeřeků. Ale co, to nesnesitelné dusno tam bylo. A na tom záleží.

Inscenace tak trochu klouže po povrchu, neříkám A. Fialová je skutečně kočka, některé hrubé výrazy už jsou víc na sílu a na efekt a gramofon by mi přišel hezčí než ta černá plechovka. Scéna take příliš neoslovila.Jenže na konci zůstalo jakési prázdno... Prostě na tu inscenaci zapomenu,byt nemůžu říct, že by se herci (speciálně N. Konvalinkova) nesnažili.

Velká, ale bohužel nenaplněná očekávání. Bavila mě talentovaná A. Fialová, která má šmrnc a esenci něčeho navíc, ale jinak jsme se s vleknoucím se dějem i nefungujícím obsazením minuli... Nezapamatovatelné, nevyvolávající emoční pohnutí.

Skvěle jsme se bavili, nejvíce se nám líbila Anička Fialová a Jan Hájek...

Především musím na začátku zmínit to, že vzdálenost mezi herci a diváky mi tentokrát přišla velmi znatelná, A. Fialové, N. Konvalinkové a pro mě ku mému překvapení i V.Kratinovi se dařilo tuto vzdálenost mezi jevištěm a diváky rozmělnit. Hra o tutlaných pravdách, osobních bojích ?jak se asi musí cítit kočka na rozpálené plechové střeše?za mě více než průměrné představení, avšak mohlo být o chlup lepší..

Ćinoherní klub je vedle Divadla v Celetné scénou, kde dostává po řadu let největší prostor anglosaská dramatika. Nyní po ceněné Smočkově Tramvaji do stanice touha (premiéra 2011, stále na repertoáru) režisér Čičvák inscenoval další slavnou Williamsovu jižanskou tragédii. V obou inscenacích stvárnil hlavní mužskou roli Jan Hájek, který se na tyto postavy výtečně hodí typově svým drsným naturelem a úsporným hereckým projevem. Po Žáčkové, hlavní role v Tramvaji, byla tentokráte Hájkovi vyrovnanou partnerkou Anna Fialová, výrazný talent mezi mladšími herečkami. Velmi dobře zrežírované a zahrané, avšak méně strhujhící než Tramvaj do stanice touha.

65%

Průměrné. Pro diváky, co neznají scénář od Williamse to asi bude dostačující zážitek. V ČK už nehrají herecká esa a nový soubor nepůsobí moc silně a sehraně. Hájek opět předvádí svůj nevzrušivý jevištní standart, Fialové role moc nesedla, přehrávala a nebyla vůbec přesvědčivá, dobře své role vystihl Kratina s Konvalinkovou. Míčová s Dadákem nudili. Zbytečné uvedení dobré hry, které nic nového nechce říct a to, co už bylo řečeno, tak opakuje nudněji a hůř než kdy dřív. Škoda. 50%

Je to solidní představení. Herci jsou skvělí, především Fialová a Hájek. Ten hraje ztroskotance skvěle.
Ale celé to nějak nevyvolává emoce. V porovnání s Tramvají do stanice Touha, což je emocionální masakr, je toto tak nějak ploché.

Skvělé představení založené na kvalitních dialozích. Složité téma rodinných vztahů. Herecky absolutně vyvážené a všech šest postav zahráno parádně - překvapil mě hlavně Kratina a Fialová.

Zajímavé zpracování, které se snaží více rozpracovat nejen autorem zamýšlenou ústřední manželskou dvojici, ale i zbylé dvě. Každý divák tak má možnost chápat tento vzájemný emotivní souboj po svém. Pro mě byla například Maggie v bravurním podání Anny Fialové jen zdatná manipulátorka jdoucí si tvrdě za svým. Ať již jde o získání rodinného majetku či potrestání manžela za jeho latentní homosexualitu. Dítě je pro ní jen nástroj v této hře. Ale věřím, že mnozí ji vidí jinak, pozitivně. A v této nejednoznačnosti u všech postav je právě hloubka této inscenace. Škoda jen, že poslední dějství bylo vlastně zbytečné. Nikam již hru neposunulo.

Naprosto perfektní rodinná konverzačka vyhrocená až na dřeň.

1. uvedení po premiéře. Inscenace působila celkově nedotaženě, scéna podivně (její koncepce se dá pochopit, provedení se nepovedlo). Na konci se mi dostalo pocitu nepříjemné prázdnoty a lhostejnosti vůči všemu, co se odehrálo. Postavy jsou ploché, nevím jestli je to špatným textem nebo hereckou koncepcí (postava Fialové). To samé platí pro vedlejší manželský pár, druhá polovina moc nefungovala. Herci a fyzická interakce nepřesvědčivá (vždy mě bije do očí, když jsou dvě osoby na jevišti ve fyzickém konfliktu, ale je vidět, že se tak nějak bojí dotknout).

Viděno: 16. října 2023

75%
Jsem "druhopůlkař", druhé části představení mi obecně připadají silnější, zajímavější, poutavější. Ne však u Kočky. Na přestávku jsem odcházel s velkou touhou dát si panáka, takový zanechala zářez, ale druhá půlka, mimochodem dlouhá slabých 40 minut, to nedotáhla. Úplný závěr nezasáhl, ale určitě jsem neviděl naposled a může dojít k přehodnocení, protože celkový dojem je pozitivní. A. Fialová skvělá, pro mě tahoun celé inscenace, J. Hájka mám rád snad ve všem, N. Konvalinková mile překvapila, V. Kratina mi bohužel v roli neseděl.

A. Fialová nebyla do role Maggie dobrá volba, navíc s H. Hájkem dohromady absolutně nefungují. H. Hájek nesrozumitelně mumlá (když se opakovaně z nevelkého hlediště ozývá - co říkal?-, tak je asi něco špatně).
Naopak N. Konvalinková inscenaci táhne. Úplně zbytečně (a v přehnané míře) užité vulgarismy, na které ale bohužel české publikum stále slyší.
Škoda, že Činoherák nedokázal dostát kvalit této hry.

20.04.2022 - Činoherní klub

Průměrné "rodinné" představení.

Činoherák hraje dvě velká představení Tennessee Williamse. Tramvaj do stanice Touha v režii Ladislava Smočka a nově Kočku na rozpálené plechové střeše od Martina Čičváka. Smočkova režie je mi bližší, je to ten starý Činoherák, ale i nové zpracování Kočky je plné skvělého divadelního herectví. Jan Hájek je opět naprosto dokonalý v roli Bricka a i Anna Fialová září v roli Margaret. Je naplňující vychutnávat tak sladěný herecký tým. Dvě obří Hájkovy role v postavách Williamsových her, kdy prakticky nesleze z jeviště, je dobré dát si v rychlém sledu za sebou.

Hra zcela naplňuje očekávání. Herecké výkony všech výborné, vše bylo odehráno, jak bylo napsáno. Naprostá spokojenost. Jan Hájek v titulní roli u obou uváděných děl Tennessee Williamse v ČK), a v obou výborný.