Tereza Rybková

Skvělé představení, byla jsem s neteřemi a můžu jen doporučit.

Já jsem kdysi Mikuláška bezmezně milovala a líbila se mi snad každá inscenace. Posledních pár titulů ale vidím, že bych na něj měla přestat chodit. Tohle bylo šílené a k nepřečkání.

Na Souhlas jsem se vypravila cíleně, protože jsem byla nadšená z pražského Konsentu v Činoherním klubu. Zajímalo mě, jak se textu chopí jinde. Musím říct, že mě plzeňská verze velice zklamala. Přišlo mi to dost po povrchu výkladem a režií - opět zvlášť ve srovnání - a mnohem vulgárnější než muselo být. Herecky nevyrovnané. Taková hra se na velké jeviště nehodí.

Krásná hra a krásné zpracování. (Za mě se jen nevyrovná inscenaci Michala Dočekala ve Stavovském divadle, která pro mě byla srdcová.)

Vzhledem k tomu, že se jedná o zdramatizovanou korespondenci, není to úplně můj šálek čaje. Zpracování a herecké provedení se ale nesmírně povedlo. První část je zábavná, v druhé mi déle trvalo, než jsem se zorientovala (matoucí mi přišly dopisy Luďka z vojny), a už jsem se nenapojila tak, aby mě konec dojal. Chybělo mi tam víc hudby a celkově zvuků. Přijde mi škoda, že se neustále opakují jen dva takty. Hudbu a sound design Milana Pastyříka v ČK mám moc ráda (třeba v Macbethovi to bylo nádherné a opulentní); předpokládám tedy, že ho režisérka Beata Parkanová držela zkrátka (podle minimalistické hudby v jejích filmech), a přijde mi to škoda.

Nic, co bych musela vidět dvakrát. Ale vlastně to nebylo tak špatné, jak jsem se obávala. Všechny tři herečky obstály!

Jedním slovem: hrůza. To snad nemůže být myšleno vážně jako profesionální divadlo.

Nemůžu jinak než dát 100%! Jsem teda heterosexuální žena a o něco starší než protagonisté, ale tohle je story of my life! S Jordanem jsem šla od začátku do konce (mimo jiné dělá věci, ke kterým se uchylujeme čas od času všichni: projíždí svému idolu profil a zkoumá, jak rychle přijal žádost o přátelství). Jakub Burýšek byl úžasný; měla jsem zejména v druhé části dojem, že Jordana nehraje, ale prostě to je on. Všichni ostatní herci tam byli pro něj (osobně miluju hlavně Václava Šandu v trojroli). Babička, ač trochu herecky i věkové jinde, si myslím, že dobře zastupuje jiný pohled. Za mě pateticky až generační výpověď. Dokonalá scéna a hudba.

K nepřečkání. (To je pro mě opravdu máloco.) Obě části. Herci nesourodí. Viním z toho především režii.

Rozvleklé a nevyrovnané. Vztahy nefungují. Každý herec jiná ves. A odkaz na pardubický Taxis je úplně mimo.

Je to krásné, ale prázdné. SKUTŘI použili svůj "kabátek", který velice sluší ledasčemu a úplně rezignovali na vedení herců (každý se snaží zachránit po svém), na obsah a smysl toho celého. Za mě banální zploštění některých postav.