Tereza Rybková

Krásná hra a krásné zpracování. (Za mě se jen nevyrovná inscenaci Michala Dočekala ve Stavovském divadle, která pro mě byla srdcová.)

Vzhledem k tomu, že se jedná o zdramatizovanou korespondenci, není to úplně můj šálek čaje. Zpracování a herecké provedení se ale nesmírně povedlo. První část je zábavná, v druhé mi déle trvalo, než jsem se zorientovala (matoucí mi přišly dopisy Luďka z vojny), a už jsem se nenapojila tak, aby mě konec dojal. Chybělo mi tam víc hudby a celkově zvuků. Přijde mi škoda, že se neustále opakují jen dva takty. Hudbu a sound design Milana Pastyříka v ČK mám moc ráda (třeba v Macbethovi to bylo nádherné a opulentní); předpokládám tedy, že ho režisérka Beata Parkanová držela zkrátka (podle minimalistické hudby v jejích filmech), a přijde mi to škoda.

Nic, co bych musela vidět dvakrát. Ale vlastně to nebylo tak špatné, jak jsem se obávala. Všechny tři herečky obstály!

Jedním slovem: hrůza. To snad nemůže být myšleno vážně jako profesionální divadlo.

Nemůžu jinak než dát 100%! Jsem teda heterosexuální žena a o něco starší než protagonisté, ale tohle je story of my life! S Jordanem jsem šla od začátku do konce (mimo jiné dělá věci, ke kterým se uchylujeme čas od času všichni: projíždí svému idolu profil a zkoumá, jak rychle přijal žádost o přátelství). Jakub Burýšek byl úžasný; měla jsem zejména v druhé části dojem, že Jordana nehraje, ale prostě to je on. Všichni ostatní herci tam byli pro něj (osobně miluju hlavně Václava Šandu v trojroli). Babička, ač trochu herecky i věkové jinde, si myslím, že dobře zastupuje jiný pohled. Za mě pateticky až generační výpověď. Dokonalá scéna a hudba.

K nepřečkání. (To je pro mě opravdu máloco.) Obě části. Herci nesourodí. Viním z toho především režii.

Rozvleklé a nevyrovnané. Vztahy nefungují. Každý herec jiná ves. A odkaz na pardubický Taxis je úplně mimo.

Je to krásné, ale prázdné. SKUTŘI použili svůj "kabátek", který velice sluší ledasčemu a úplně rezignovali na vedení herců (každý se snaží zachránit po svém), na obsah a smysl toho celého. Za mě banální zploštění některých postav.

Nic podobného jsem zatím v divadle neviděla. Neuvěřitelná atmosféra a napětí. Herci všichni výborní! Celou dobu máte pocit, že jste u nich v obýváku. Rozuzlení jsem nečekala,
ale asi kolem poloviny mě mnohem víc zajímalo, jestli po té noci můžou oba páry zůstat spolu... Musím přijít ještě jednou!

Největší podíl na mém hodnocení má samotný text, který je vynikající.

EDIT 2: Opravdu nepochopím, že se inscenace ve výroční anketě vzhledem k níže napsanému objevila v tipech redakce! Měním své hodnocení na čistou nulu!

EDIT: Beru zpět své hodnocení a musím ho ještě ponížit. Byla jsem na Linda Vista v Činoherním klubu. A upřímně řečeno, přijde mi, že Fifty je tomu až podezřele podobné. Nechápu, že na to nikdo z kritiků neupozornil - premiéra Linda Vista byla před Fifty a ještě navíc se jedná o hru, která je už několik let stará. Ok, Trojan je fajn, ale Fridrich v Činoherním klubu úžasný!

Přijde mi to jako mnoho povyku pro nic. Ale možná prostě jenom nejsem cílovka.

Perfektní atmosféra!

Prostě skvělé.

Možná je to tématem, ale zanechalo to ve mně dost rozporuplné pocity (což asi částečně mělo). Nebavila jsem se ani na místech, kde ostatní diváci evidentně ano.