Tereza Rybková

Úžasné! Silné téma, kvalitní text, nepředvídatelná zápletka (tohle fakt oceňuju!) a tak úžasní sehraní herci, že se to často nevidí. Působilo to na mě, jako by se kamarádi znali odjakživa - všichni byli bez nadsázky skvělí. A Ondřej Rychlý ve druhé půli dechberoucí. Šla jsem s tím od začátku do konce a určitě si to dám znovu. Děkuju!

Nemůžu jinak než dát 100%! Jsem teda heterosexuální žena a o něco starší než protagonisté, ale tohle je story of my life! S Jordanem jsem šla od začátku do konce (mimo jiné dělá věci, ke kterým se uchylujeme čas od času všichni: projíždí svému idolu profil a zkoumá, jak rychle přijal žádost o přátelství). Jakub Burýšek byl úžasný; měla jsem zejména v druhé části dojem, že Jordana nehraje, ale prostě to je on. Všichni ostatní herci tam byli pro něj (osobně miluju hlavně Václava Šandu v trojroli). Babička, ač trochu herecky i věkové jinde, si myslím, že dobře zastupuje jiný pohled. Za mě pateticky až generační výpověď. Dokonalá scéna a hudba.

Chytrá, zábavná a velice překvapivá záležitost. Vlastně jedna z nejlepších věcí, které jsem za poslední dobu viděla. (Úplně mimo má obvyklá měřítka - chodím spíš na činohru.)

Nic podobného jsem zatím v divadle neviděla. Neuvěřitelná atmosféra a napětí. Herci všichni výborní! Celou dobu máte pocit, že jste u nich v obýváku. Rozuzlení jsem nečekala,
ale asi kolem poloviny mě mnohem víc zajímalo, jestli po té noci můžou oba páry zůstat spolu... Musím přijít ještě jednou!

Strhující Hájek. Adaptace by mohla být lepší.

Prostě skvělé.

Krásná hra a krásné zpracování. (Za mě se jen nevyrovná inscenaci Michala Dočekala ve Stavovském divadle, která pro mě byla srdcová.)

Perfektní atmosféra!

Největší podíl na mém hodnocení má samotný text, který je vynikající.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zdramatizovanou korespondenci, není to úplně můj šálek čaje. Zpracování a herecké provedení se ale nesmírně povedlo. První část je zábavná, v druhé mi déle trvalo, než jsem se zorientovala (matoucí mi přišly dopisy Luďka z vojny), a už jsem se nenapojila tak, aby mě konec dojal. Chybělo mi tam víc hudby a celkově zvuků. Přijde mi škoda, že se neustále opakují jen dva takty. Hudbu a sound design Milana Pastyříka v ČK mám moc ráda (třeba v Macbethovi to bylo nádherné a opulentní); předpokládám tedy, že ho režisérka Beata Parkanová držela zkrátka (podle minimalistické hudby v jejích filmech), a přijde mi to škoda.