Recenze

Perfektní dny
vydáno: 0.0.0000, psáno z představení: 10.1.2004, Pavel Širmer
foto: Martin Špelda
foto: foto:
Divadlo Na zábradlí uvedlo v české premiéře hru skotské autorky Liz Lochhead Perfect Days pod původním snadno přeložitelným názvem. Hlavní hrdinkou je úspěšná devětatřicetiletá kadeřnice Barbs (Zuzana Bydžovská), které se v pracovním životě splnily všechny sny. Vlastní renomovaný kadeřnický salón, má svou talk-show v televizi, luxusní byt. Jediné, co jí schází, je dítě, ale neví, s kým ho mít. To je výchozí zápletka romantické komedie pojednávající o dnešním postavení nezávislé ženy a řešící problémy, před které je leckterý jedinec postaven. Režisérka Alice Nellis si vybrala hru s tématem podobným jejím dosavadním (především filmovým) pracím - mezilidské vztahy. Hra je napsána zábavně a divácky atraktivně. Řekne-li o ní někdo, že je komerční, nelže. Zároveň by však neměl opomenout její věrohodnost, dobrou dramatickou stavbu, šťavnaté dialogy, vtip, dobře napsané role.

Po herecké stránce je inscenace vysoce nadprůměrná. Hru pro šest herců režisérka obsadila třemi členy souboru a třemi hosty. Hlavní role byla svěřena Zuzaně Bydžovské, herecké osobnosti, která vládne přirozeností, komediálním talentem i schopností vystavět a udržet nit těžké postavy. Barbs svou nespokojenost a zoufalou touhu po dítěti překonává smyslem pro humor. Nepřestává doufat v lepší zítřky, i když osud stojí dlouho proti ní, humor jí pozvolna opouští, ona propadá skepsi a lidé v okolí jí s řešením situace příliš nepomáhají. Bydžovská za necelé tři hodiny téměř nesleze z jeviště a podá vyčerpávající výkon, při němž ani na okamžik nezaváhá a neuniknou jí žádné rozměry postavy. Matka Sadie (Jorga Kotrbová) je konzervativní, přímá, rázná, impulzivní a dá se s ní těžko vyjít. Má dceru ráda, ale pro způsob řešení jejích problémů nemá pochopení. Kotrbová je v souboru nejideálnější představitelkou typu role, který je doménou například Ivy Janžurové. Pavel Liška v roli mladého Granta, který po létech v adopci vyhledal biologickou matku a zamiloval se do Barbs, opustil polohu idiota a hraje konečně normálně. Režisérka výběrem hostujících herců připravila divákům hned dvě velká překvapení. Jaroslava Kretschmerová hraje roli mírné introvertní Alice, matky Granta a kamarádky Barbs, což je opak postav, do kterých bývá tato komediální herečka obsazovaná. Její dobrý výkon je bohužel trochu narušen jejím zaškatulkováním v povědomí diváků. Druhým „šokem” je přirozený a živý výkon Martina Zbrožka (herce úspěšně improvizujícího po boku Jaroslava Duška v Divadle Vizita) v roli hodného homosexuálního kadeřníka Brendana, na němž jsou sice některé charakteristické rysy jeho orientace patrné, ale nezadávají příčinu k posměchu, nýbrž pouze k milému pousmání. Posledním hostem je brněnský herec Igor Bareš v roli Dava - neschopného manžela Barbs.

Scéna Kateřiny Štefkové neprojde žádnou přeměnou, protože celá hra se odehrává v luxusním bytě s barem, schodištěm a průhledným zaobleným sedadlem zavěšeným na stropě, které symbolizuje zavření Barbs do pomyslné klece, či začarovaného kruhu. Slušivé kostýmy (s výjimkou Sadie, která postrádá vkus) stejné autorky jsou navržené podle nejnovější módy a zároveň charakterizují jednotlivé postavy. První část je složená z pěti dialogů Barbs s dalšími postavami hry, ve druhé se postavy postupně potkávají a jejich osudy se protínají. Závěrečná vesele-smutná půlhodina je excelentní a strhující. Alici Nellis se podařilo dát dohromady inscenační tým, jež vytvořil milou zábavnou inscenaci se současnými problémy atraktivní pro široký okruh diváků. Hra může být podnětem k zamyšlení nad vlastním životem, přehodnocení životních hodnot a postoje k nejbližšímu okolí. Nakonec všechno dobře dopadne, což se v životě pokaždé nestává, ale proč neodejít z divadla s trochou optimismu a pohlazení na duši? Recept na zlepšení vlastního života sice nenalezneme, způsob řešení a odvahu k jeho uskutečnění musíme najít sami v sobě, ale jako inspirace a ztráta lhostejnosti je návštěva Divadla Na zábradlí více než vhodná.

Hodnocení: 70 %

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.