HaDivadlo

Groteskní, nadčasová satira kritizující buržoazní maloměšťáctví, kterou autor napsal pod vlivem zážitků z komunistického převratu v Československu v roce 1948. Jak se konfrontovat s něčím, co je nám cizí a čemu nedokážeme nebo dokonce nechceme porozumět. Kde dnes leží hranice mezi solidaritou a konformismem? Město sužují požáry. Domy slušných občanů střední třídy se z ničeho nic mění v popel. Obchodník pan Biedermann si kvůli tomu už ani nemůže zapálit cigáro. Ach, co je to dnes za svět?! Nějaké požáry ho nezajímají. Chce mít klid. Když v tom zazvoní zvonek a za dveřmi stojí neznámá osoba s prosbou o přístřeší. Biedermann ji pustí dál, ne ze soucitu, ale z povinnosti. Musí se zachovat jako správný občan. Brzy na to přibudou další. Neznámí hosté v domě započnou koloběh groteskních situací...

Adaptace autofikčního románu oceněného Magnesií Literou 2024 za prózu. Otevírá téma dospívání v kulisách sociálních nerovností, latentního rasismu a homofobie. Třináctiletý kluk, Přerov, nultá léta. Prostředí, kde každý zná každého, ale blízkost často znamená spíš samotu a úzkost než oporu. Chybějící otec, ticho matky, autorita babičky a dědečka. Klíčící vědomí, že jsi jiný v prostředí, které tě nepřijímá. Maloměsto jako kolektivní organismus, síla, která člověka formuje, i zdroj traumatu, které podněcuje touhu uniknout. Ze strachu mizíš pryč, do velkoměsta, ale minulost tě neopouští...

Kolektivně tvořená inscenace, inspirovaná legendou Jany z Arku, zabývající otázkou, v co dnes věříme. Může jedna žena změnit svět? A měla by na to být sama? Aktivismus, egoismus, nebo obojí naráz? Janin příběh zpochybňuje genderové normy a zviditelňuje radikální přesvědčení o utopiích a vlastní pravdě. Máme odmítat násilí, když věříme, že skrze něj dokážeme zachránit svět? Jana z Arku promlouvá o tom, jak čelit opozici, jež vám nerozumí, o ženské slávě a nedůvěře v mládí...

Autorská inscenace o identitě současné ženy. Kde končí tlak vnějšku a začíná ten vnitřní? Minulost se potkává s přítomností v boji za zrovnoprávnění a spravedlivé podmínky pro všechny v každé době. Dají se léčit naše mýty? Helena, Klytaimnéstra, Penelopa, Médeia a Kassandra. Ženy a družky antických hrdinů. Zatímco oni vedli státy, národy a války a sbírali vítězné vavříny, ony mlčky stály po jejich boku a čekaly na svou příležitost. Dnes se utkávají v antickém agónu s cílem vybrat tu, která získá ultimátní prvenství, olivovou ratolest a možná i srdce Herkula, největšího z hrdinů. Antická tragédie se mění na reality show. Život ženy jako emancipační závod o únik z mýtu genderu...

Dramatizace jednoho z nejzásadnějších českých románů 20. století, který podává stále platné svědectví o hluboké společenské proměně v 50. letech a o osobní odpovědnosti a rezonuje s hledáním svého místa v politicky, ideologicky i lidsky polarizované společnosti. Ikonická cesta autora za bratrem řidičem dlouhými oklikami a krajinami dětství, v nichž se neodbytně vrací na mysl život otce. Tesaře, který postavil dům v zapadlém koutu Valašska. Dělníka, který živil rodinu z daleké Persie. Umíněného předsedy národního výboru. Manžela, který se vrací až ráno. Lyžaře v kopcích po setmění. Konfliktního tchána, který potřeboval mít pravdu. Vdovce vstupujícího do nového života. Otce, se kterým je třeba jednat...

Inscenace zpracovávající autobiografickou prózu francouzské antropoložky a spisovatelky. Mimořádně upřímný záznam vnitřního boje je obhajobou zranitelnosti, důležitého předpokladu porozumění, ale taky zkoumáním toho, kde leží hranice „lidského“. Srpen 2015, Kamčatka. Antropoložka Nastassja Martin je při výzkumném putování napadena medvědem. Útok přežije s vážným zraněním tváře. Zraněný medvěd, kterého udeřila cepínem, utíká zpátky do divočiny. Touto událostí začíná léčebný proces, o jehož prvním roce Nastassja podává svědectví. Popisuje zacelování nejen rány, ale i svého světa, rozpadlého mezi divočinou Kamčatky a takzvanou „západní civilizací“...

Známé francouzské drama. Devadesátá léta. Úspěšný, svobodný a bezdětný třicátník Louis přijíždí za svou rodinou z Paříže na venkov. Domů jezdí čím dál sporadičtěji a od poslední návštěvy uběhlo už spoustu času. Přijíždí, aby se svěřil se svým velkým a tíživým tajemstvím. Matka, mladší bratr, který zůstal, aby o ni pečoval, jeho manželka a mladší sestra. Ticho, rozpaky a váznoucí konverzace. Všude je spousta práce a všichni jsou vyčerpaní. Kde hledat energii pro porozumění a kvalitní vzájemné vztahy, když žijeme v permanentně odkládaném vyhoření? Rodina jako konfrontace očekávání od sebe i od druhých. Rodina jako touha po přijetí. Existuje správný život...?

Slavná debutová komedie rakouského bouřliváka. Obraz odstrkované vrstvy společnosti, interiér domácí defektní demokracie. Důchodkyně Greta, Erna a jejich služebnice Marjánka na konci svých propracovaných životů. Seschlá těla u stolu a jediná svobodná činnost, kterou lze provozovat bez omezení: mluvení. Dialog se mění v monolog a soucit byl kolektivně spláchnut do záchodu. Jak se zabavit? Kam se pohnout? Je vůbec potřeba někam chodit? Každý má právo na svou smrdutou historku...

Hra slavného ruského dramatika. V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci, odchází na důchod. Vlastní totiž dům. Vrací se z města zpět na venkov. Celý život se zabýval uměním, realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova, obětoval se. Teď je čas konečně tomu všemu porozumět, čas být konečně spolu. Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených...

Dramatizace románu mladé české prozaičky o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jako jedna z mála přežije vyčerpávající pochod a zachrání se při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století...

Krojovaná revolta: od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti. Maryša podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, a spoluvytváří je. Je obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na oběti. Je hrdinkou proti svojí vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která ji ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností nebo morálním apelem pro další generace?

Proměny 20. století v HaDivadle - hra druhá - Nový věk. Počátek nového věku - nová teorie vesmíru. Jestliže vše, co se pohybuje, neustále ovlivňuje všechny ostatní pohyby, celá věc se značně komplikuje.

Šest aktovek, výjevů z Führerova života. Od jeho mladické touhy studovat na vídeňské akademii až po jeho pád Třetí říše. Groteskní perzifláž, kde všechno je možné. I to, aby se Hitler setkal na brněnském nádvoří se Stalinem a Taborim, i to, aby prožil poklidné stáří jako úspěšný malíř v Jižní Americe.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši...