Hobit

Někteří malí diváci se vydávají na jednosměrnou cestu do náručí rodičů. Při setkání s Glumem, drakem, skřety a dalšími obyvateli Středozemě děti při premiéře odvracely hlavy od jeviště a mnohým nechybělo mnoho k pláči. Velmi povedená je vizuální stránka inscenace, pod kterou je jako scénografka podepsaná Veronika Watzková. Zvlášť dobře fungují loutky a způsob, jakým se na scéně střídají s živými herci. Nejvíc zaujmou vlci a především drak Šmak. Dramaturgie Dagmar Haladové staví příběh na výrazném strachu, že někdo zemře, bude zraněný nebo se mu stane něco hrozně zlého. Nejde přitom o jednorázové vystrašení, které vytváří dočasné napětí, ale o konstantní průběh inscenace.

Klasický příběh o Bilbovi a jeho dobrodružné výpravě, převyprávěný tak, aby zaujal primárně děti - písničky, loutky, délka něco málo přes hodinu. Určitě doporučuji i jako způsob, jak motivovat dítě k přečtení knížky.

Z pohledu dospělého diváka stojí za zmínku neskutečný Glum v podání Hany Šimkové, který na vás dýchne až filmovou autenticitou.

Někteří malí diváci se vydávají na jednosměrnou cestu do náručí rodičů. Při setkání s Glumem, drakem, skřety a dalšími obyvateli Středozemě děti při premiéře odvracely hlavy od jeviště a mnohým nechybělo mnoho k pláči. Velmi povedená je vizuální stránka inscenace, pod kterou je jako scénografka podepsaná Veronika Watzková. Zvlášť dobře fungují loutky a způsob, jakým se na scéně střídají s živými herci. Nejvíc zaujmou vlci a především drak Šmak. Dramaturgie Dagmar Haladové staví příběh na výrazném strachu, že někdo zemře, bude zraněný nebo se mu stane něco hrozně zlého. Nejde přitom o jednorázové vystrašení, které vytváří dočasné napětí, ale o konstantní průběh inscenace.

Klasický příběh o Bilbovi a jeho dobrodružné výpravě, převyprávěný tak, aby zaujal primárně děti - písničky, loutky, délka něco málo přes hodinu. Určitě doporučuji i jako způsob, jak motivovat dítě k přečtení knížky.

Z pohledu dospělého diváka stojí za zmínku neskutečný Glum v podání Hany Šimkové, který na vás dýchne až filmovou autenticitou.

Někteří malí diváci se vydávají na jednosměrnou cestu do náručí rodičů. Při setkání s Glumem, drakem, skřety a dalšími obyvateli Středozemě děti při premiéře odvracely hlavy od jeviště a mnohým nechybělo mnoho k pláči. Velmi povedená je vizuální stránka inscenace, pod kterou je jako scénografka podepsaná Veronika Watzková. Zvlášť dobře fungují loutky a způsob, jakým se na scéně střídají s živými herci. Nejvíc zaujmou vlci a především drak Šmak. Dramaturgie Dagmar Haladové staví příběh na výrazném strachu, že někdo zemře, bude zraněný nebo se mu stane něco hrozně zlého. Nejde přitom o jednorázové vystrašení, které vytváří dočasné napětí, ale o konstantní průběh inscenace.

Klasický příběh o Bilbovi a jeho dobrodružné výpravě, převyprávěný tak, aby zaujal primárně děti - písničky, loutky, délka něco málo přes hodinu. Určitě doporučuji i jako způsob, jak motivovat dítě k přečtení knížky.

Z pohledu dospělého diváka stojí za zmínku neskutečný Glum v podání Hany Šimkové, který na vás dýchne až filmovou autenticitou.