Mayja

Představeni plné černého humoru, písniček a dojemných chvil
Petr Vacek má styl, že si každý najde v představení to své. Je jako cibule, má několik vrstev. Pokud někdo chce se smát, je mu to dovoleno, ale jsou tam i krásné dojemné chvíle.
Celá scéna je spíše skromná, ale dominují tomu projekce fotografií rodičů právě pana režiséra.
Všechny herecké role byli dobře obsazené a v případě náhlé nemoci je pan Vacek připraven zaskočit (viděla jsem ho zaskakovat za paní Termerovou a Bradáče).
Každá role, je propracovaná a má hloubku, kterou herci nádherně zpracovali
Celé představení končí emotivní scénou, ve které si divák co zrovna potřebuje.

Udělat slavný muzikál za každou cenu jinak, se ne vždy podaří a a tady se to nepovedlo.Prvni kámen úrazu vnímám překlad,za každou cenu se snažil být jiný, než jeden z prvních překladů u nás, který zná snad každý.Pak už se to vezlo jedno s druhým.Plochost postav,žádná chemie, Sophie přehrocená,místo toho aby byla bláznivá a především se Skyem zamilovaná,působili na mě všichni dojmem ?tak si to rychle odříkejme ať můžeme domu?.
Celý company a osel mi přijdou zbytečná.Rušili a neuměli choreografii.
Ze Soňy nebyla cítit mateřská láska a Lumír.. dost egocentrické se obsadit do hlavní postavy když to režírujete (a ani to nebylo nebylo šťastné)