Zpráva

Divadelní, vývojový a výzkumný kolektiv Handa Gote research & development slaví v letošním roce dvacet let své kontinuální činnosti na poli divadla, intermédií a výtvarného umění. Jeho členové připravili festival, který zahajují 9. 12. 2025 společnou výstavou s Milošem Vojtěchovským s názvem “Disk nelze načíst”. Výstava vznikla jako výsledek spolupráce týmu Vašulka Kitchen Brno (Miloš Vojtěchovský, Ondřej Merta, Kryštof Pátra), Handa Gote a RetroHernou, projektem spolku Herní historie.

Festival současných i minulých prací Handa Gote se koná v divadle Alfred ve dvoře od prosince 2025 do února 2026. Dne 13. 12. 2025 promění Handa Gote na jeden den divadlo Alfred ve dvore v hernu zaměřenou na osmibitové počítače a herní konzole s rokem výroby maximálně 1983. Kolektiv nedávno hostoval v Japonsku, kde sbírku počítačových her významně doplnil.

Festival pokračuje v lednu 2026, kdy se zároveň stane úvodem pro řadu přehlídek dalších umělců, kterou se stávající tvůrčí tým Alfreda ve dvoře loučí se svým publikem. Handa Gote ukončí svůj festival v divedle Alfred ve dvoře proslulými Šibřinkami 13. a 14. února 2026.

Skupina Handa Gote research & development vznikla v roce 2005 a za dobu své činnosti vytvořila téměř čtyřicet různých projektů velmi odlišných divadelních žánrů a stylů i překračujících rozměr divadla. Skupina je aktivní i na poli výtvarného umění, v roce 2021 byla k Galerie Národní technické knihovny k vidění její bilanční výstava s názvem Handa Gote 2005-2021.

Na festivalu Handa Gote budou k vidění nejnovější práce (Misky, Třetí ruka, Burgán), ale i starší i zřídka hrané inscenace (Erben:Sny, Mutus Liber, Safírová hlava) a celou přehlídkou završí nová edice dnes již kultovního projektu Šibřinky, který se hraje jen jednou za rok a který zkoumá stereotypy češství. Pro velký zájem se tentokrát bude hrát dva dny po sobě.

Ještě v prosinci letošního roku se uskuteční vernisáž výstavního projektu “Disk nelze načíst” v Brněnské Vašulka Kitchen, na které se skupina kurátorsky podílí a také další ročník oblíbeného setkání příznivců historické herní technik Game Zone. Již tradičně se také před Vánoci odehraje loutkové představení Johan Doktor Faust.

PROGRAM PŘEHLÍDKY 20 LET ČINNOSTI HANDA GOTE
  9. 12. 2025 – Disk nelze načíst, vernisáž výstavy, Vašulka Kitchen Brno
13. 12. 2025 – Game Zone, 10.00-18.00
16. 12. 2025 – Johan Doktor Faust, 20.00

19. 1. 2026 – Mutus Liber, 20.00
20. 1. 2026 – Safírová hlava, 18.00 a 20.00
21. 1. 2026 – Misky 20.00
22. 1. 2026 – Shánění krávy (Robert Smolík j.h.), 18.00 a 20.00
23. 1. 2026 – Pan Roman, 18.00, Erben:Sny 20.00
24. 1. 2026 – Pan Roman, 18.00, Burgán, 20.00

3. – 4. 2. 2026 – Třetí ruka 18.00
7. – 10. 2. 2026 – Dva sešity, 20.00
13. 2. 2026 – Šibřinky 2026: Ředitelé/Együttélés verze A, 18.00
14. 2. 2026 – Šibřinky 2026: Ředitelé/Együttélés verze B, 18.00

Tvůrčí výboje skupiny Handa Gote byly vždy rozmanité, i po dvou dekádách činnosti však skupina zůstává zaměřená především na divadelní tvorbu.
Handa Gote od svého založení vytváří mezioborový prostor, ve kterém se potkává umění, technologie, historie i etnografie s filozofií hnutí DIY. Jejich pracemi se jako výrazný refrén prolíná motiv paměti. Skupina pracuje s veřejnou i osobní pamětí a také s pamětí technologickou, s čímž souvisí její zaměření na recyklaci, která se týká nejen fyzických objektů, ale i pracovních postupů a metod - “zapomenutých činností”, řečeno s britským teatrologem Alanem Readem. V inscenacích skupiny často sledujeme proces, rozkládání a skládání věcí, pomalé odkrývání principů. Publikum je zváno k pozorování a sdílení pomalého času.
Skupina i po mnoha letech práce, která se stala inspirací mnohým dalším tvůrcům zůstává v opozici vůči potřebě atraktivnosti či aktuálnosti a dále se řídí heslem “všechnu moc imaginaci”.

Handa Gote jsou:
Tomáš Procházka
Nezávislý umělec v oblasti divadla, performance, hudby a intermédií.
V letech 1999 - 2015 působil v souboru Buchty a loutky jakou loutkář, hudebník i režisér. Pracuje také jako loutkář/animátor pro film. Spolupracoval na filmech Malý pán, Antikrist, The Strings, Kuky se vrací a mnoha krátkometrážních filmech a reklamách. V roce 1998 založil hudební skupinu B4, se kterou získal v roce 2012 a 2019 cenu Vinyla v kategorii Album roku. Jako hudebník a zvukový designér spolupracoval s různými tanečními a pohybovými skupinami a umělci (Vertedance, Nanohach, Stage Code, Kristýna Celbová, HoMe Theatre, Vosto5, Petr Tyc). Vytvořil také hudbu k několika filmům a televizním produkcím (Chcípáci, Pohyby tance, Cinémensonge, Sedmnáct, Normalizace, Čtyři v tom, Provedu, Head and Tail, Mars). Je autorem mnoha prací pro rozhlas, věnuje se dokumentu i radioartu. Jako žurnalista přispívá do periodik A2, HIS Voice a Svět a divadlo. Věnuje se režii loutkového a vizuálního divadla (Alfa Plzeň, Lampion Kladno, Miniteater Ljubjana atd). Jako hudebník vystupuje s projekty Gurun Gurun, Radio Royal, s finským hudebníkem Pasi Makelou, s česko-rakouskými Poisonous Frequencies, česko-norskými Krekso, sólově pod jménem Federsel i v mnoha jednorázových projektech a kolaboracích. Na experimentální hudební scéně působí také jako producent a zvukař. Spolu s Petrem Ferencem organizoval v letech 2010 - 2020 koncertní sérii Wakushoppu, zaměřenou na scénu volné improvizace.
Je členem mezinárodního sdružení pro Art Brut ABCD, založil blog mapující domácí nahrávání a outsider music Endemit Archives a alternativní hudební label Meteorismo.
Působí jako pedagog v kabinetu režie a v programu Master program of Directing of Devised and Object Theater na pražské KALD DAMU.
Od roku 2019 je programovým ředitelem divadla Alfred ve dvoře.

Veronika Švábová
Tanečnice, choreografka, performerka, hudebnice.
Po gymnáziu nebyla přijata na filozofickou fakultu UK a tak nastoupila do právě založené konzervatoře Duncan Centre, kde zůstala až do úspěšného absolutoria v roce 1997. Poté absolvovala HAMU, obor taneční věda (2004).
Roku 2000 účinkovala v inscenaci Nachové plachty Divadla bratří Formanů a od té doby spolupracuje jako choreografka a interpretka na všech představeních divadla : 2000 – divadelní loď Tajemství – Nachové plachty – režie Petr Forman, 2004 – ND Praha – Kráska a Zvíře – režie Petr Forman, 2005 – Minor Praha – Klapzubova jedenáctka – režie Petr Forman, 2007 – ND Praha – Dobře placená Procházka – režie Miloš Forman, 2007 – Obludárium – Cena Alfreda Radoka za inscenaci roku 2009 – režie Petr Forman, 2010 – ND Praha – Čarokraj – režie Petr Forman, 2015 – Státní opera Praha – Jeníček a Mařenka – režie Matěj Forman, 2017 – Scéne national de Sénárt – Francie – Deadtown – režie Petr Forman, 2020 – 2021 – Jihočeské divadlo České Budějovice – Muž dvojhvězdy – režie Petr Forman, 2023 – Janovy pašije – režie Matěj Forman, 2024 – Ptačí sněm – režie Petr Forman.
V roce 2005 byla u založení Handa Gote. S Tomášem Procházkou a Jakubem Hyblerem vytvořili první představení skupiny, taneční instalaci Noise.
Spolupracovala s taneční skupinou NANOHACH a s divadelně improvizačním seskupením Krepsko.
V roce 2021 se jako interpretka účastnila společného tanečního projektu polské choreografky Renaty Piotrowské Auffert a Studia hrdinů s názvem As long as we dance.
Věnuje se zpěvu a zvukové kompozici.
Od roku 1994 zpívá v rockové skupině Munka Sostali.
Je autorkou publikace Tanec navzdory : Joe Jenčík, která pojednává o životě a díle známé postavy české taneční historie. Je také autorkou dvou audiodokumentů – Mraky. Rodinná archeologie v kontextu minulého režimu a Babička Nora a děda Ruda – objevené dopisy z války.

Jan Dőrner
Jako světelný designer, scénograf a tvůrce se Jan Dörner podílí na mnoha složkách tanečních, pohybových i činoherních představení. Je členem skupiny Handa Gote a Wariot Ideal. Světlu a jeho využití v divadle se věnuje víc než půlku svého života. Vytváří světelnou dramaturgii jak k baletům a operám, tak i k mnoha představením alternativní scény, působil i jako lektor na Institutu světelného designu. Při divadelní práci se snaží o propojení zastaralých přístrojů s moderní technologií, hledá cesty k nestandardnímu svícení a přetváří šrot, kovový odpad a pozůstatky elektroinstalací v netradiční světlomety.

Jonáš Svatoš
Programátor, technolog, absolvent Centra audiovizuálních studií FAMU, původním povoláním systémový inženýr. V současnosti působí jako ředitel Sekce audiovizuálních sbírek v Národním filmovém archivu, kde dříve zastával pozici vedoucího digitální laboratoře.
Ať již jako tvůrce softwarových systémů a elektronických zařízení, či jako autor vizuální složky představení se podílí na tuzemských experimentálních divadelních projektech, především v rámci skupiny Handa Gote Research and Development.
Věnuje se generativní grafice a hudební skladbě, jako hudebník-programátor působí v live-codingovém hudebním tělesu k-o-l-e-k-t-i-v. Zároveň se vyjadřuje skrze médium filmu jako amatérský filmař a fotograf. Byl členem Do-It-Yourself filmového kolektivu LABO DOBLE a v minulosti působil jako VJ v hudebním uskupení MANDALA sound-system.

Vavřinec Němec
Scénograf, loutkář, světelný designér, divadelní technik, zvukový experimentátor a příležitostný performer.

Maria Cavina
Z filmové produkce, v níž se specializovala na low-budget natáčení hudebních, výtvarných a částečně také divadelních dokumentárních filmů přešla v roce 1997 – díky herci a režisérovi Ctiboru Turbovi – přešla k divadlu. V letech 1997–1999 s Turbou spolupracovala v divadle Alfred ve dvoře. V roce 2001 s umělkyní Danielou Voráčkovou založila o.s. MOTUS, obnovila provoz divadla Alfred ve dvoře, kde do roku 2007 působila jako organizační ředitelka. V roce 2003 v zázemí sdružení Motus a jako jeho „dceřinou“ aktivitu spoluzaložila projekt a organizaci Nová síť. V roce 2006 se vrátila k těsnější spolupráci s umělci: založila producentskou skupinu JEDEFRAU.ORG, která vytváří zázemí k uskutečnění nápadů, záměrů a vizí umělců a zastřešuje např. činnost sdružení Handa Gote research and revelopment nebo divadelní skupiny Boca Loca Lab Jiřího Adámka-Austerlitze. Od roku 2019 organizačně působí v divadle Alfred ve dvoře. Žije v Černošicích u Prahy, kde je kulturně a společensky aktivní, iniciuje a vytváří nejrůznější kulturní události (např. klub Ferenc Futurista, Víkend otevřených zahrad, Mariánská pouť, Den architektury, Kazínská mile, Sousedská lodní samoobsluha aj).

Handa Gote je japonský výraz pro páječku :)