Českou premiéru v Divadle Petra Bezruče měla hra irské dramatičky Deirdre Kinahan OCHRANNÝ REFLEX v dramaturgii Petera Galdíka a režii Jana Holce (ten sám hru přeložil), oba text upravili. Hra se zabývá traumatem a jeho tzv. zamrznutím v mysli ženy, která zažila znásilnění na domácím mejdanu před dvaceti lety. To v ní probudí a oživí návštěva někdejšího násilníka a přiměje ke konfrontaci. Premiéra za účasti dramatičky se uskutečnila v pátek 13. března. Dodejme, že autorka je členkou prestižní irské organizace Aosdána a vede divadelní společnost, dosud napsala téměř dvacet her a své drama v originále nazvané Rathmines Road vytvořila roku 2018.

Scéna Anny Brotánkové a Jána Tereby se nachází uprostřed mezi  řadami sedadel, neširoká plocha je na straně navýšená o dva stupně. Vzadu vedle sebe stojí křeslo a židle, u nich chladnička, na ní televizor a na zemi dva televizory natočené k divákům, na nich se míhají videa natočená Janem Holcem. Naproti stojí dvě křesla a celkově působí místnost zanedbaně a opuštěně. Hudba Ivana Achera a Rebeccy se ozývá jen občas a zvýrazňuje  kritické okamžiky.

Na začátku leží na zemi manželé Sandra a Ray po milování a rozmlouvají o nepříjemné návštěvě. Vstupuje někdejší přítel z dětství, nyní Elin, jež pobývala léta mimo a nechala se přeoperovat na ženu. Pak přichází i realitní makléřka Linda s manželem Eddiem, aby zajistila prodej jejich domu zděděného po předcích a prohlíží si jej. Sandra zjistí, že Eddie je někdejší násilník a obviní ho z dávného znásilnění v době, kdy na párty byla ovlivněna alkoholem a extází. Ten dlouho zapírá, nakonec však podlehne. Jsou vykázáni, pokoj je uklizen. A po krátkém zatmění manželé opět vedle sebe leží po milování...

Celé drama spočívá plnou tíhou na Sandře (Magdaléna Holcová), ženě silné i křehké, z níž i během hovorů s přímým Rayem (Lukáš Melník) i svéráznou Elin (Alexandra Palatínusová) dlouho cítíme vnitřní napětí. Až náhle pozná Eddieho (Ondřej Brett), navenek zábavného, ale žoviálního, a napadne jej, pamatuje si i datum, místo a okolnosti znásilnění. Ten se brání, svádí vnitřní boj se svým svědomím, podporuje ho i jeho žena, energická a věcná Linda (Markéta Haroková), a teprve pod tíhou naléhání se přizná, svou vinu však bagatelizuje, je napaden a po střetu jsou s ženou přinuceni odejít. 

Hra se kruhově uzavírá, první scéna se ve variaci opakuje a Sandra si uvědomuje, že celoživotní trauma ze znásilnění ponese skrytě dál, že zavření očí jako v dětství ji před tragédií neochrání, je to jen ochranný reflex. Má milovaného a milujícího manžela i děti a o svou rodinu nechce přijít. Režisér Jan Holec pronikavým způsobem hru uchopil a rostoucí napětí, které v průběhu hry vybudoval, navozuje pocit blížící se krize. Všech pět herců předvedlo špičkové výkony a hra patří mezi nejlepší, jaké v posledních letech v DPB vznikly.