Dřív, než kritika rozcupuje fakt, že postavu Pepina Miroslav Vladyka odšvejkoval, musím vzdát hold jinak velmi povedené inscenaci. Postřižiny v Divadle ABC jsou opravdu hodně milé představení, které má styl i atmosféru. Vše fungovalo jako dokonale sladěný (a sehraný) celek a herci jsou do rolí typově přesně obsazeni. A pan Lipský snad nestárne a Jiří Hána v roli Francina opět exceluje. Umí náramně postavu obohatit o nadsázku, aniž by se snad postavě vysmíval.

Jestli se na Postřižinách něco povedlo, tak především kombinace poetičnosti (kterou snad od Postřižin očekává každý) s dobře trefenou lehkou komediální stylizací a la Petr Svojtka. Však taky na to má skvělé herce. Některé gagy jsou fakt půvabný. Navíc, nádherně „divadelní“. (Jistě to někdo v recenzích práskne a ochudí diváky o kouzlo.)

Jasně, na dramatickém tahu ani Bohumil Hrabal svou knížku nevystavěl, ale kdo chce, tak si v této inscenaci může vyhmátnout nejen „poezii starých časů“, ale i určitý řád, který by mohl posloužit jako kontrapunkt k cirkusu dneška. Myslím, že se vydařilo na jeviště perfektně přenést i tu metaforickou rovinu předlohy, konflikt konzervatismu s pokrokem, jenž je symbolizován zkracováním všeho druhu, i krásných vlasů paní správcové...

Osobně bych viděl raději jiné pojetí Pepina, do pábitele tohle mělo hodně daleko, spíše na jeviště přichází ukecaný prosťáček jen silně hlučného projevu.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.