Trošku budu působit, jako že jsem byl na jiném přestavení, čímž narážím na recenze poukazující na průměr a ohlasy, ve kterých nějaká ta výtka také padla. Na Román pro ženy, který je uváděn v rámci letní přehlídky nazvané Báječné léto s Michalem Vieweghem (to je marketing, co?), jsem šel, aniž bych viděl film. A aniž bych vůbec znal předlohu. Maximálně se mi vybavily více či méně trefná empatická vyhmátnutí života a „sopkastyl“ vieweghovských textů.

Čekal jsem upovídanost divadelní dramatizace, a nebylo to tak hrozné. Dokonce bych řekl, že Dodo Gombár připravil velmi zdařilé „zdivadelnění“ prozaického díla. Divadelní adaptace je „cool“, má švih...a dobré herce, kteří si to užívají. Trochu problém je v režii, která odpouští nedůslednost. Jinak si nedovedu vysvětlit, že nejslabším hereckým článkem inscenace je Jiří Langmajer.

Režisér David Hrbek snad záměrně dal důraz ne na příběh, jehož děj do jisté míry určují už poněkud vyčpělá společenská témata, ale jde po situacích, vtipném dialogu. Obojí lehce paroduje. Výsledkem sice je klipovitost dění, ale není scény, u níž by se divák nepřistihl, že se usmívá. Přijdou i výbuchy smíchu...a je to docela fór. Typičtí „letní“ diváci, kteří mají na to, aby vysolili poněkud nadstandardní vstupné, se těší na známé tváře, ale tuhle šou si ukradne jedinečná Barbora Poláková. Její militantní naivka Ingrid je jedním z nejlepších komediálních výkonů, s nímž se na jevištích můžete setkat. Ne proto, že hrotí svou postavu do groteskních extrémů, naopak pro všechny vtipy jde skrz situační momenty okamžiku, čte repliky, improvizuje v daných mantinelech.

Vznikla velmi příjemná komediální inscenace na léto. Berme ji jako retropohled do doby, kdy jsme byli obdarováni boomem mobilních telefonů nebo kdy obsese módními časopisy určovala styl (život) ženy. Když si tohle odmyslíme, pořád nám zůstane řada ryze současných, ne-li věčných, vzorců chování, které snesou a vlastně potřebují ironizování.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.