V Pardubicích se začíná dařit, alespoň co do ohlasů diváků, žánru malých muzikálků. Inscenace nazvaná Benny Rock´n´Roll je skutečně celá taková mile kapesní, ačkoliv se trojice reprezentantů alternativní Akademie hudebních věd (doplněná Josefem Vránou a kapelou Na tahy! alias Můžete si za to sami!) pořádně zapotí a Malá scéna pardubického divadla se po dvě hodiny otřásá nakažlivými rytmy rock´n´rollu. Kristina Jelínková, Jiří Kalužný a Jiří Šlupka Svěrák na formátu „populárně naučně přednášky“ provedou rekonstrukci osudů prototypu rokenrolového krále jménem Benny Rock´n´Roll Star. A zde je hned hlavní kámen úrazu.

Naslouchám rozvíjeným teoriím, popisům událostí nebo pozorně sleduju jejich názorné demonstrace. Přesto stále nerozumím, čím představení chce být. Naučnou přednáškou? Mystifikací? Parodií? Neměl bych nic ani proti vkusné kombinaci zmíněných žánrů, kdyby text nezabíhal k hodně laciným aktualizacím a scénáristickému šroubování zápletek do nepravděpodobných rovin. Nejasné formy a slabšího scénáře je opravdu škoda, protože po hudební stránce je představení výtečné. A Jiří Šlupka Svěrák, na kterém stojí interpretace mnoha písní, je famózní. Bytostný rocker, bluesman a zkušený textař pro potřeby inscenaci čerpal nejen z dob, kdy rock´n´roll byl král, ale i z country, z hudby let šedesátých, velmi zajímavě působila odbočka až k psychedelic rocku. Interpretaci písní zvládali i ostatní „akademici“ na jedničku, budete překvapeni!, a kdo by také čekal tak mistrovský doprovod na foukací harmoniku v podání Josefa Vrány.

Nadšení z písňových čísel ale vzápětí ihned mírní mluvené slovo. S textem scénáře „akademici“ docela zápasí, nejdou jim ty „akademicky poskládané“ věty do pusy. Občas z textu vypadnou zcela, druzí však vždy ztraceného kolegu zachrání. Nejčastěji se ztrácel Jiří Šlupka Svěrák, ale tenhle bard si to může dovolit, když o chvíli později parádně vystřihne nějakou tu hudební pecku. Scénáři chybí spád, údernost na správných místech a co je horší, s přibývajícím časem už je jen rozvolněným pelmelem nápadů. Peprné výrazivo se dá ještě vzhledem k tématu akceptovat, zato neustálé blbnutí s reklamou zůstalo mimo mé chápání (mělo když tak zůstat jen u dobové!).

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 50 %.