Proč byla část hudebního doprovodu živě a zbytek z reprodukce mi je záhadou a proč nemohl být pianista - bubeník - houslista také v kostýmu rovněž. Ne vždy je potřeba vytasit piano, jen protože ho v Rokoku mají. 

U podobné inscenace - specificky volby titulu - a jejím hodnocení je potřeba zvážit náklady obětované příležitosti. Co jiného mohli v MDP se spolkem JEDL "navařit"?

V průběhu se vypráví několik příběhů - někdy více hrané, jindy více vyprávěné. Herci se v těchto rolích střídají. Prostor kuchyně je fajn, ale vaření v průběhu je zajímavé jen vůní jako jedním z v divadle moc nevyužívaných prostředků. Ač se příběhy různí, celou dobu herci vaří a za nimi malíř maluje - Iluze toho, že si "dokreslujeme nějaký obrázek" nefunguje, v některých částech inscenace se malíř vyloženě fláká a jestli fakt, že 70% plátna zůstane prázdná, má nějaký význam nevím. Jediná otázka (zamyšlení), která ale zbyde divákovi po shlédnutí inscenace je, jestli do štrůdlu dali rozinky.*

*Prachař na konci premiéry pozval diváky, aby výrobky ochutnali, což bylo fajn prolomení 4. zdi.