Jakou podobu dát blogu, kterým chcete pochválit mladé tvůrce a zároveň neprozradit nic ze zásadních okamžiků inscenace...

Začnu od Adama...protože.

Důvodem návštěvy tohoto představení bylo především zjistit, zda jen pan Václav Šanda schopen zahrát něco jiného, než přizdis*áče, který byl k vidění v Hostech a dá se říci že i v Tramvaji . A kde jinde tuto schopnost ověřovat než ve hře, kde má hlavní postava, Adam, projít výraznou proměnou?

Tak tedy Adam se seznamuje s Evelyn, angažovanou studentkou umění, která je krásná, živelná a vzhledem k nevyzpytatelným cestám Páně považuje Adama za přitažlivého, až na... ty přegelované vlasy. A tak Adam, jako motýl probouzející se v kukle, vynechá trochu gelu, začne cvičit, změní styl oblékání a s atraktivnějším vzhledem se dostavuje i jakási vratká sebejistota.

Dokud se Adam vyvíjí pouze vedle Evelyn, vše se zdá být v pořádku. Ale ve chvíli, kdy se dostane do interakce s okolím, reprezentovaným zde jeho nejlepším kamarádem Phillym se snoubenkou Jenny, pozvedne divák obočí a říká si „tady něco není v pořádku“. Reakce těchto dvou přátel jsou přirozeně odlišné, zatímco Philly s chlapskou přímostí pochybuje o správnosti Adamova počínání, Jenny (jež čekala kdysi dva roky na Adamovo pozvání na rande) je minimálně z počátku ohromena.

Zde přichází poměrně zásadní motiv celé inscenace – Adamova proměna totiž způsobí výrazný posun ve vztazích trojúhelníku Adam – Philly – Jenny, potenciální problémy vyvěrají na povrch, nedořešené otázky se dožadují urychlených odpovědí a pochybnosti vrážejí klín mezi dříve přijatá rozhodnutí. A zdánlivě mimo stojící Evelyn se stává katalyzátorem děje, přestože zasahuje jen minimálně a od jisté doby pouze prostřednictvím svého Adama – přetváří jej k obrazu svému a on se tak ocitne v jakémsi osobnostním schizmatu. Zboří se jeho leta budovaný, téměř skautský žebříček hodnot, ale místo nového staví jen chaloupku na kuřích nohách, která se bezradně otáčí od Evelyn k přátelům a zpět.

No...a nyní mi nezbyde než tento text uzavřít a doporučit návštěvu Černé labuti.

A jaká je odpověď na původní otázku ohledně hereckých schopností pana Šandy? Řekněme si to upřímně – na to si musí přijít každý sám.