Ničemové

„Jako sirka zastrčená do zvonku jsou mezi stěnami svých pokojů zaseknuti obyvatelé domu ve slepé ulici. Dcera, která nenávidí svou matku, podomní prodavač Biblí, jednonohá filozofka, student medicíny a jeho náměsíčná milenka, básník-hypochondr, mrtvá babička a další sousedé kolem sebe krouží na chodbách i v těsné blízkosti jednoho bytu. Paralyzováni vlastními myšlenkami nejsou schopni spatřit světlo schované za září stolních lamp. Stěnami prosakuje podivný puch, omítku místo plísně požírá prázdnota, stoupačky zaplňuje nicota. Ztracené hlasy nepřehluší ani vyřvávající rádio paní od vedle. 
Lze překročit vlastní bludný kruh? Přelstít bájného hada požírajícího vlastní ocas? Nebo jsme všichni odsouzeni k osamělosti? Odvahu vstoupit předchází odvaha odejít.“